„Potřebujeme 50 let nerušeného vývoje a budeme tam, kde bychom chtěli být už dnes,“ řekl Masaryk v Čapkových Hovorech s TGM.
Od listopadu 1989 dnes máme za sebou 32 let svobodného, nerušeného rozvoje. Ještě tedy alespoň dvě dekády musíme po nastoupené cestě vydržet a teprve potom uvidíme, jestli vyslovil sociolog Masaryk správnou předpověď.
Svět se mění rychleji a rychleji. Stále větší roli v něm posledních dvou stoletích sehrávaly tzv. elity – tedy politici, itelektuálové, filosofové, vědci … Ale i tyto „elity“ v minulém století často tragicky (a opakovaně) selhávaly. Naprostí šílenci vedli revoluce, jiní zahájili vyhlazovací války. A masy jejich šílenství uvěřily. I dnes nepřestávají elity soupeřit o vliv, peníze a moc. Po neblahých zkušenostech z 20 století už víme, že ani elity nejsou sami o sobě všespásou společnosti a lidstva. Všespásnou ostatně není ani společnost řízená čistě náboženskými příkazy, ani přehnané uctívání (zbožštění) vědy. Společnost potřebuje větší rozmanitost a vyváženost. Ani jedna společenská stránka nesmí příliš dominovat. A k tomu ještě moderní společnost musí umět kooperovat, být solidární, vzdělaná a spravedlivá.
V době narůstající informační exploze se navíc k tomu všemu ukazuje, že na řešení složitých problémů potřebujeme odborníky, akademická a expertní stanoviska, nezávislé sdělovací prostředky a veřejnoprávním média. Taková média, která nejsou vlastněná jen miliardáři, oligarchy, koncerny nebo dokonce provozovaná cizími vojenskými dezinformátory.
Jedno je ale i v dnešním složitém světě jasné. Čím lépe bude česká společnost rozumět sama sobě, tím lépe bude rozumět světu (jeho trendům, změnám ve vnitřní i zahraniční politice). Teprve potom bude schopná vyhnout se politickým katastrofám, protože zákonitě bude vybírat lepší představitele a sama bude schopná lépe rozlišovat (populismus, politickou lež, manipulaci, dezinformaci, politickou utopii…). K docílení kýženého stavu, by české společnosti mohlo pomoci kvalitnější vzdělání (včetně cestování do rozvinutých, svobodných částí světa), průběžné sebevzdělávání a pozitivní příklady chování její vlastní politické reprezentace (které musí vyžadovat, hodnotit a sama také dodržovat). To všechno totiž vede k rozvoji kritického myšlení, které je ve složitém, moderním světě naprosto potřebné.
Naše první diskusní téma v této sérii bude přímá volba prezidenta. Ta nás zanedlouho čeká. Máme s ní jen krátkou zkušenost a už se objevují ukvapená volání, aby se hned zrušila. Jako další zamyšlení by mohlo následovat téma emancipace společnosti z vlivu českých oligarchů, kteří dnes vlastní média a mnohé průmyslové monopoly, které nám zvyšují ceny a ne vždy přinášejí srovnatelnou kvalitu služeb. Jako další k diskusi se nabízí negativního ovlivňování české společnosti s pomocí dezinformací. Nemenším tématem jsou ekologické otázky (trvale udržitelný rozvoj) anebo klimatické změny (největší hrozba lidstvu hned po světovém konfliktu). A zkusíme se dotknout také tématu rasismu nebo migrace, které je složité a citlivé (a je oblíbeným terčem všech soudobých dezinformátorů). Stejně důležité je také posílení právního státu, které bylo v posledních letech „díky“ porušováním Ústavy prezidentem Zemanem a mnohačetným střetem zájmu premiéra Babiše v trvalém úpadku.
————————-
Pozn. redakce. Ne o všech tématech, která stojí za pozornost, ale člověk dokáže kompetentně promluvit. V takovém případě vás odkážeme na zajímavé články nebo knihy, které stojí za přečtení. Takové tipy hledejte průběžně v rubrikách knihy a filmy.
