Voliči na Slovensku znovu zvolili mafiánského politika, se kterým už mají špatné zkušenosti. Přesto mu dali znovu hlasy. Teď jim na Slovensku bude čtyři roky dělat ze života peklo. Ale nedivme se. Naši voliči také dvakrát za sebou zvolili Miloše Zemana a slovenského oligarchu Babiše. Ten první si s podivnými nohsledy dělal, co chtěl na Hradě, druhý si zprivatizoval sídlo vlády ve svůj prospěch.
Slovenští voliči podléhají dezinformacím ještě víc než ti v Česku. V České republice jsme možná o trochu lépe pochopili, co byla ruská okupace zač. A máme (momentálně) lepší vládu, než na Slovensku. A to je v čase každé krize, jakou je ruská válka proti Ukrajině (a celé EU) opravdu důležité.
Ještě před dvěma lety jsme na tom byli přesně opačně. A museli jsme se utěšovat projevy slovenské prezidentky Ćaputové, protože projevy českého prezidenta se nedaly poslouchat. Tu jsme Slovákům oprávněně záviděli. Tehdy bychom rádi vyměnili slovenskou prezidentku za slizkého Zemana, ale Slováci (z celkem pochopitelných důvodů) o takovou výměnu zájem neměli 😊.
Co z těch mnohých politických eskapád dvou sousedních zemí plyne za poučení? Především to, že Češi a Slováci by si měli pomáhat právě v době, když to na druhé straně hranice politicky drhne. Dodávat odvahy opozici, mluvit otevřeně o tom, co je správné dělat. A nemá cenu se tomu druhému pošklebovat, že je na tom momentálně hůř, ani není dobré se na něj povyšovat, nebo si škodolibě mnout ruce.
Na Slovensku i v Česku se ještě politickému řemeslu musíme učit, abychom lépe prohlédli skutečné ruské imperiální ambice, ruskou dezinformační válku, ruskou brutalitu, i mentalitu typického ruského vládce. Ta je snad odkoukaná od samotného Čingischána, který pro ovládání dobytých zemí používal podobné metody jako ruští carové. Mít za přítele někoho, kdo se chová jako metla lidstva opravdu nechcete. To bychom také měli na Slovákům říkat. Možná to budeme sami za dva roku potřebovat …
——————–
Tématu česko-slovenských vztahů se budeme nadále věnovat.
