Politolog Ilja Matvejev připomíná, že podle zprávy think-tanku RAND z roku 2018 počet vojáků NATO v Evropě klesl z 992 tisíc v roce 1991 na 398 tisíc v roce 2016. Ten poslední údaj již zahrnuje i armády nových členských zemí NATO. „Zdá se, že jejich ‚přechod na stranu nepřítele‘ oproti období studené války (od Varšavské smlouvy k NATO) by měl změnit poměr sil nikoli ve prospěch Ruska. Počet evropských armád se však snížil natolik, že armády nových členů NATO celkový obraz nezměnily,“ konstatuje politolog.
Další čísla také dost vypovídají. Počet amerických vojáků v Evropě se snížil z 350 tisíc v 80. letech na 30 tisíc ve druhé polovině roku 2010, což je snížení na méně než desetinu. Na vrcholu studené války bylo v Německu necelých šest tisíc tanků Abrams a sedm tisíc tanků Bundeswehru. V roce 2013 bylo posledních několik desítek Abramsů převezeno z Německa zpět do USA a v Německu nezůstala vůbec žádná americká těžká výzbroj. Bundeswehr měl v té době 244 tanků Leopard, z nichž pouze 95 bylo plně bojeschopných. Pobaltské státy – noví členové NATO sousedící s Ruskem – neměly vůbec žádné vlastní tanky. Převaha ruského Západního vojenského okruhu nad nimi v počtu vojáků a výzbroje byla drtivá
