Miloš Zeman po jeho poslední prezidentské volbě 2018 sebevědomě prohlásil, že už nemůže nikdy politicky prohrát. To je poslední omyl politického bafuňáře. Právě v těchto volbách si osobně vsadil na Babiše. Hlasování bude také měřením sil jeho příznivců i odpůrců. Uvidíme. Jestli Babiš se Zemanem převáží příznivce ostatních demokratických kandidátů.
Zeman si strašně přeje, aby na Hrad přišel někdo, kdo ho nebude kazit jeho „odkaz“. To je hlavní Zemanova motivace a cena za veřejnou podporu od Zemana. Nejdříve podporoval odboráře Středulu. Ve druhém kole přesedlal a podporoval Babiše. Zeman totiž bytostně touží (a potřebuje), aby pokračoval jeho politický styl, nic se nevyšetřovalo, a rozdíl ve výkonu prezidenta nebyl tak vidět. Zeman hlavně chce, aby jakýkoli jeho nástupce otevřeně (a kriticky) nemluvil o jeho éře.
Zeman nechce, aby se připomínala jeho katastrofální personální politika prezidentské kanceláře, urážky veřejnosti i jednotlivců, protěžování anebo diskriminaci různých osob, poškozování reputace republiky, prosazování obchodních zájmu českých oligarchů v Číně a Rusku, nestydaté krytí zlodějen jeho spolupracovníků na Hradě i v Lánech …, až po opakované vlastizrady (plácání o Novičoku v ČR, požadavek k BIS, na zveřejnění jmen ruských agentů, snaha prosadit opačnou verzi vysvětlení výbuchů ve Vrběticích – akce ruských agentů GRÚ, ruská podpora Zemanovy prezidentské kampaně atd.). Nic z toho Zeman nechce připomínat a tak vsadil na spřátelené kandidáty. Nejprve na Středulu a teď na Babiše.
Pokud Babiš prohraje, utrpí s ním Zeman politickou porážku. A konečně po deseti letech proběhne skutečná očista Hradu od jeho pomstychtivé a uzurpátorské politiky.
