Zamyšlení nad ruskou budoucností. I v ruském případě existuje varianta světlo na konci tunelu. Jestli se objeví v ruské budoucnosti, o tom rozhodují především sami ruští občané.
(deset nevyžádaných „rad“ občanům Ruska)
1) Ruská opozice, ruské (neputinovské) elity, ruští emigranti atd., by měli formulovat názory na to, jak by mělo ideálně vypadat „jejich“ demokratické, svobodné Rusko. Tyto názory by měli aktivně šířit v ruské veřejností. Po převratu by se měli zapojit do obnovy ruské politiky.
2) Demokracii je v Rusku možné uskutečnit. Nebude to hned (je to úkol pro několik generací). Existuje ale řada příkladů, kdy se to povedlo (nebo naopak) – Tchaj-wan x Čína, Turecko x Irán, Jižní Korea x Severní Korea, Chile x Kuba. Ostatně příkladem jsou i samotné země EU. Některé z nich kdysi rozpoutaly (se svými spojenci) dvě světové války a způsobily utrpení sobě i dalším, ale musely se poučit z chyb vlastní historie a začít budovat mírovou spolupráci.
3) V Rusku dojde k pozitivním změnám jen tehdy, pokud dojde i k nějaké formě barevné revoluce zespoda. Jedině to od základu může proměnit Rusko a posunout ho k lepší demokratičtější budoucnosti, která by znamenala nejen menší hrozbu pro sousedy, ale také větší perspektivu pro ruské obyvatelstvo (a Rusko jako zemi).
4) Demokratizace Ruska je pojistkou před jeho rozpadem. Je potřeba dát větší podíl moci regionům a přestat řídit zemi „carského“ pokoje v Kremlu. Parlament (a regionální parlamenty) musí být větším suverénem než doposud. Kreml by měl být kulturní památkou, a ne sídlem ruských vládců. Zbytečně je to svádí (po delším pobytu za zdmi všech těch středověkých paláců) myslet si, že jsou opravdoví bohové. Nejsou.
5) Peníze vydávané na represivní složky a ruskou armádu musí být v ruském rozpočtu nasměrovány do civilních sektorů, a to včetně sociální zdravotní a kulturní oblasti. Zde má Rusko velký vnitřní dluh. Bude potřeba zneutralizovat škody napáchané putinovskou propagandou a překrucováním ruských dějin, opětovném zatajováním zločinů stalinismu atd. Ruští občané se musí pokusit založit novou identitu a posílit vládu práva a právní stát.
6) Samotná výměna zločince Putina za jiného despotu Rusku nepomůže. Stačí se podívat na výměny Gorbačov – Jelcin – Putin. Anebo v starší minulosti. Například výměnu Stalin – Chruščov – Brežněv. Je potřeba pohřbít Lenina. A nevystavovat jeho mrtvé tělo Rusům (i turistům) na náměstí. V Rusku musí být znovu povolena činnost ruských občanských iniciativ a nazávislých médií.
7) Prezidentské volby v roce 2024 v Rusku budou nespravedlivé a budou pouhou kamufláží putinovského režimu. Možná se konat vůbec nebudou. Výsledek a průběh prezidentských voleb 2024 by mohl být impulz k zahájení barevné revoluce v Rusku. Nebo jím bude prohra na ukrajinské frontě nebo kombinace dalších ruských důvodů.
8) Putin tu rozhodně nebude věčně. Může skončit tak jako Stalin, pomočený na podlaze, hlídaný vylekanou stráží, která se bála otevřít dveře jeho soukromých komnat … A jeho kumpánů, kteří běželi likvidovat Stalinův archiv, místo aby pomohli smrtelně nemocnému vůdci ležícímu po mrtvici celý den na podlaze.
9) Rusko (i Bělorusko) se musí demilitarizovat. Je to důležitá podmínka jakékoli větší hospodářské spolupráce s Ruskem (nebo jakékoli budoucí pomoci ze strany EU a dalších spojenců Ukrajiny).
10) Rusko (i Bělorusko) musí zaplatit válečné reparace. Musí dojít k potrestáni ruských válečných zločinců. Jedině tak bude možné zrušit hospodářské sankce uvalené na Rusko. Pokud ne, musí svobodné demokracie na celém světě považovat Rusko (a Rusy) i nadále za nepřátelskou zemi, od které může kdykoli hrozit další vojenský konflikt (například útok raketami, zelenými mužíčky bez označení apod. …)
Světlo na konci tunelu musí chtít najít sami ruští obyvatelé. Ten úkol z nich nikdo nesejme, leda nějaký další despota typu Stalin, Putin …
Dále doporučuji k přečtení:
Všichni spatřili Putinovu slabost. Prigožin elitám ukázal, že „dědeček“ je vyřízený, říká bývalý ruský poslanec, Deník N, Ekaterina Kanakova (Echo Moskvy), 24.7.2023
