V létě roku 1945 se podařilo komunistické straně ovládnout tajné služby (OBZ, 2. odd. HŠ, odbor pro politické zpravodajství ‚Z” MV a ZOB I) a pohotovostní pluk NB. Důležité pozice získala KSČ na Ministerstvu vnitra a v SNB (HV SNB, ZV SNB). Využití (zneužití) tajných služeb komunistickou stranou umožňoval vedle jiných skutečností také fakt, že se vymykaly, stejně jako OBZ, jakékoliv kontrole ze strany vlády a později i parlamentu, a to za výrazného přispění komunistů, členů těchto státních institucí.
Ovládnutí ministerstva vnitra a tajných služeb komunistickou stranou se stalo klíčem k dalšímu prohlubování vlivu KSČ v ostatních oblastech života společnosti a přípravě na definitivní uchopení politické moci v republice.
Doc. PhDr. František Hanzlík, CSc.
Podíl vojenského obranného zpravodajství na ovládnutí ministerstva vnitra komunistickou stranou v roce 1945
Politologický časopis 1998/2
V roce 1945 – 1948 došlo k poslední marnému pokusu bránit československou demokracii. Tehdy už neměli studenti proti ozbrojeným složkám pohotovostních pluků řízených komunisty absolutně žádnou šanci. O to statečnější tento jejich pokus byl.
Prezident Beneš na Hradě k zmláceným studentům mlčel. Raději předal vládu KSČ, jen aby se (tehdy už vážně nemocný) ve funkci udržel. Tajný člen KSČ (velitel armády) Ludvík Svoboda nebránil ústavní pořádek, ale pozice KSČ. Dnes bychom spíše řekli, že spáchal velezradu. Zanedlouho by i on, nastoupivším stalinistickým režimem, za „odměnu“ z armády odstraněn. Kreml si na něj vzpomněl znovu až po letech, když potřeboval Brežněv odstranit prezidenta Novotného. Podpisem Moskevských protokolů 27.8.1968 Ludvík Svoboda spáchal druhou velezradu. Patří tím bezesporu k rekordmanům v této prezidentské disciplíně.
