Analýza: zásah ÚOOZ na úřadu vlády v roce 2013

Úvodem: v souvislosti s předvolební, politickou aktivitou Roberta Šlachty se řada komentářů vrací k zásahu ÚOOZ na Úřadu vlády v roce 2013. Často se jedná o umělé konstrukce typu: Šlacha to udělal pro Babiše (nebo dokonce pro Zemana). Takové spekulace ale podle mého názoru neodpovídají skutečnosti ani časovému sledu událostí. Na úvod ještě podotýkám, že následující řádky bych nenapsal, nebýt toho, že jsem si knihu Třicet let pod přísahou nedávno přečetl. Jsou tam totiž uvedené podrobné informace k vývoji případu Naďová, které doposud publikovány nebyly. Teprve po přečtení knihy jsem se odhodlal k napsání následujících tří postřehů, které snad doplní to, co v knize logicky uvedeno není, protože se to netýká samotného policejního vyšetřování.  

Ty tři související události, které se v době před zásahem a po zásahu odehrály:

První okolností je fakt, že jen 13 dnů po zásahu na Úřadu vlády, se majitelem MF DNES stal oligarcha Babiš, který se už několik měsíců předtím snažil sám sebe pasovat do role zásadového bojovníka proti korupci. Už tehdy mi přišlo divné, že MF DNES měla na titulní stránce jen tento případ. Neúnavně ho otiskovala celý měsíc na přední straně. Bylo to až otravné. Dnes, když ale víme, jakým způsobem Andrej Babiš svoje média ovlivňuje [1], tak se tím ta její umanutost částečně vysvětluje. [2]

Redakční pozn: Vzhledem k tomu, že si Babiš koupil noviny až po zásahu na Úřadu vlády, dá se přepokládat, že kdyby to jen tušil, koupil by je určitě o něco dřív.

Druhá událost, kterou komentátoři dávají do souvislostí, bylo překvapivé zvolení Miloše Zemana v přímé prezidentské volbě (namísto Karla Schwarzenberga) březnu 2013. Ve volbě mu pomáhal i Václav Klaus. [3] Tři měsíce předtím, než se celá přelomová událost na Úřadu vlády odehrála. Je potřeba vzít úvahu, že v té době společně s Milošem Zemanem na Hrad přišli i pan Nejedlý a Mynář.

Redakční pozn: To, že Miloš Zeman situaci se zásahem na Úřadu vlády zneužil ve svůj prospěch, neznamená, že by něco chystal nebo tušil. Jinou věcí ale je, že Miloš Zeman postupoval nelegálně i za cenu porušení Ústavy (a prezidentského slibu) a sestavil si vládu bez důvěry a nechal jí půl roku vládnout.

Třetí související událostí bylo odvolání solidního ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (červenec 2012). Tedy přesně rok předtím než se celá kauza ventilovala. A můžete jen zapátrat v paměti, kdo byl v té době novým ministrem spravedlnosti. Byl to politik ODS Pavel Blažek. Ale jen do 10. července (stejně jako Kubice). Tehdy ministra Blažka nahradila nechvalně známá Marie Benešová [4] a ministra Kubiceho Matin Pecina.

Redakční pozn: Ano, ten Martin Pecina, co se dobře zná s Babišem i Zemanem. To samé platí i pro Marii Benešovou.

Závěrem:

Myslím, že určitá politická vůle koaliční vlády (OSD, TOP09 a VV) udělat něco s rostoucí mírou korupce částečně slavila úspěch. Kromě rétorické snahy některých politiků (jako Radka Johna) to byl i ministr vnitra Jan Kubice , který problematice policejní práce sám velice dobře rozuměl a rozhodně jí nebránil (viz Kubiceho zpráva). Také předešlá snaha ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila se časem kladně projevila. [6] Ale hlavně. Atmosféra boje s korupcí umožnila lepší podmínky pro práci policie (konkrétně jedné její složky – ÚOOZ) [7]. Nějaké účelové načasování nebo zneužití policie se tedy jeví jako velmi nepravděpodobné. Šlo spíše o pozvolný proces. Prostě to tak chodí. Když mají šikovní policisté čas a možnost vyšetřovat, tak se nakonec mohou dopátrat až k politikům, pokud jsou do něčeho nekalého namočení. [5] Tak jako se to (loňského roku) děje politikům na Slovensku, kvůli policejní akci Vichřice. Ale stane se to jen když existuje politická vůle (viz pěkný příklad od sousedů – slovenský prezident Andrej Kiska a prezidentka Zuzana Čaputová).

Ad [1] Další kritické články Martina Komárka o Babišovi už nehledejte. Nic byste po datu koupě nenašli. Novinář Komárek byl Babišem tak oslněn, že za jeho hnutí ANO 2011 kandidoval. Terminologií policejního zásahu na Úřadu vlády bychom s trochou nadsázky mohli parafrázovat, že byl za svou snahu odměněn trafikou v poslanecké sněmovně.

Ad [2] Tím ale prosím vás neříkám, že kvalitní investigativní novináři, kteří v té době ještě v redakci MF DNES pracovali, neměli radost, že se uvedené informace o korupci na Úřadu vlády mohou dostat na světlo. To ale byli naprosto jiní novináři, než ti, které známe z pozdějších odposlechů a kteří pro Babiše dnes dělají špinavou práci. Všech investigativců se naopak politická podnikatel Babiš brzy po nákupu co nejrychleji zbavil.

Ad [3] Václav Klaus neměl v lásce žádného svého nástupce – ani Topolánka ani Nečase. V lásce měl (a má) jen sám sebe. A trochu má rád svého souputníka Zemana, který je také z Prognosťáku, a je ze  stejného těsta. Jejich nehynoucí politické přátelství se datuje od podpisu „opoziční“ smlouvy.

Ad [4] Viz odstoupení Nejvyššího státního žalobce Pavla Zemana kvůli politickým tlakům ministryně „spravedlnosti“ Benešové.
Viz ministrování paní Benešové ve vládě Miloše Zemana (vládla 1/2 roku bez důvěry poslanecké sněmovny!).
Viz práce Benešové pro Zemana v minulosti.

Ad [5] Kdo si dal tu práci a přečetl si celou knihu Roberta Šlachty – Třicet let pod přísahou, může si porovnat údaje v knize s akcemi jednotlivých aktérů (prezident, vláda, policie, oligarcha, nákup médií, střídání ministrů spravedlnosti atd.), jak zde popisuji. Spekulace o načasování práce policie nebo o domluvě Babiše s ÚOOZ se jeví jako nesmyslná z toho důvodu, že Babiš ještě tehdy nebyl v politice (jen si čerstvě koupil média). Stejně tak si nemyslím, že Babiš informoval dopředu Zemana, že média bude kupovat. To všechno jsou jen nepodložené a zavádějící spekulace, které neodpovídají skutečnostem ani časování událostí.

Ad [6] viz např. jeho práce na napravení škody s reputací studia práv na Západočeské univerzitě. Také nesmíme zapomínat, že přibližně v době prvního funkčním období ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, přišel do pozice Nejvyššího státního zástupce Pavel Zeman. Ten začal s očistou státního zastupitelství po neblahé éře pražských státních zástupců (zametačů v Praze) politicky krytých nejvyšší státní zástupkyní Renátou Veseckou.

Prohlášení autora: tato analýza byla provedená z otevřených zdrojů a neodvolává se na žádné skutečnosti, které by nebyly veřejně publikované, známé a ověřitelné. Autor není a nikdy nebyl členem žádné politické strany a ani není sympatizantem politické iniciativy Roberta Šlachty.