Bamberg

 

Nynější premiér Miloš Zeman se v Německu několikrát sešel s česko-švýcarským obchodníkem Janem Vízkem. Za příslib téměř půlmiliardové půjčky pro sociální demokracii Vízkovi slíbil několik významných postů ve státní správě v případě, že ČSSD vyhraje volby Případ nebyl vyšetřován ani jako korupce, ani jako poškozování zájmů republiky Dodnes není jasné, co Zeman komu slíbil či dal a co za to získal. Vyšetřovatel případ odložil s tím, že nebyl spáchán žádný trestný čin.

 

Nejslavnějším "odloženým" případem je notoricky známý Bamberg. Zopakujme. Předseda sociální demokracie Miloš Zeman jednal v roce 1995 na dvou konspirativních schůzkách těsně za hranicemi ve Waidhausu a Bambergu s česko-švýcarským podnikatelem Janem Vízkem o půjčce do prázdné kasy ČSSD výměnou za vysoké posty ve státní správě po vyhraných volbách. Přesto, že tento obsah schůzek po měsíci lží a vytáček sám Zeman přiznal (říkal tomu ovšem "snaha najít finanční a odborné zdroje"), policie nikdy ani nezačala zkoumat, zda jde či nejde o korupci. Vyšetřovatel Martin Hádek se naopak více než rok věnoval Zemanovu podání, že to byla "sabotáž". (Měl ji spáchat neznámý pachatel, který prý předsedu na obě schůzky vylákal s cílem později je prozradit, a poškodit tak ČSSD.) Minulý měsíc Hádek svou práci uzavřel s tím, že důkazy o nějaké sabotáži proti ČSSD nesvědčí

Dejme tomu, že máme vůz s motorem naraženým po havárii a dáme ho do servisu k opravě. Kdyby ho automechanici natřikrát vraceli ve stejném stavu s upozorněním, že nejede kvůli špinavému čalounění, asi by nás to šokovalo. Nicméně je možné si představit i zákazníky, kterým by to nevadilo. Například viník těžké bouračky je jistě rád, probírají-li se místo pomačkaných nárazníků mastné skvrny na sedadlech. A pokud mu servis vystaví stvrzenku, že auto vinou špinavých potahů vlastně nejezdilo, a tudíž ani nemohlo bourat, je spokojený dvojnásob. Nicméně každý ví, že je to lež, protože nehodu všichni viděli. Jde pochopitelně o Bamberg. Před dvaadvaceti měsíci odvysílala Česká televize pořad o těžké politické bouračce šéfa ČSSD Miloše Zemana. Redaktoři tenkrát ukázali na kameru memorandum, v němž stálo, že předseda Zeman přistoupil na následující dohodu: za půlmiliardovou (!) půjčku pro svoji partaj a za složku materiálů kompromitujících jeho politické konkurenty slíbil podnikateli Janu Vízkovi a jeho dodnes neznámým partnerům, že jim dá po vyhraných volbách vysoké státní funkce. Potom se na obrazovce objevil tehdejší místopředseda sociálních demokratů Karel Machovec, a řekl, že předložené memorandum je falzifikát, ale jinak že jednání s Vízkem opravdu proběhla, a dohodlo se na nich v podstatě to, co ve falešném memorandu stojí. Jediný rozdíl byl podle Machovce v tom, že účastníci schůzky nepodepisovali nějaký honosný čistopis, ale rukou psaný dokument připomínající spíš poznámky ze schůze. Tuto politickou korupci pak během nadcházejících týdnů veřejně přiznali i další účastníci schůzky - např. Miloš Zeman, Jaroslav Vlček nebo Jan Vízek. Zeman s odvoláním na falzifikát memoranda vyzval prezidenta, aby do věci zapojil tajnou službu BIS. Jeho právník zároveň podal oznámení na neznámého pachatele pro trestný čin sabotáže. BIS po dvouměsíčním tajném šetření konstatovala to, co od začátku nikdo nepopíral: memorandum je falzifikát. Zeman se pokusil vyložit tento chudý výsledek jako své vítězství. Označovali jste nás za viníky havárie, a zatím to tady mám černé na bílém: naše auto kvůli skvrnám na sedadle nemohlo jezdit, takže se logicky nemohlo ani vybourat. O rok později přišel po usilovné práci se stejným objevem ("Memorandum je podle svědectví falzifikát") policejní vyšetřovatel Martin Hádek. Minulý týden Hádek předstoupil před veřejnost a oznámil, že případ uzavírá bez výsledku. Údajné memorandum je podle svědectví falzifikát. Opravář se tedy místo pátrání po opravdové závadě od počátku jen snažil krýt zákazníka. Jinak řečeno - sociální demokraté a policie se pokoušejí zamést pod koberec korupční aféru tím, že opakovaně a halasně rozebírají fakt, který není vůbec důležitý. Vůbec nejde o memorandum, ale o skutečně podepsané a svědecky doložené písemné poznámky. Originál má podle svých slov Vízek a kopii dostala sociální demokracie. Ta ji ve svých trezorech nenašla a Vízek zase své papíry české justici nepředal - a nikdo se ani nepokusil je důsledně vymáhat.

Bambergem to nekončí

 

Ve vyšetřování tzv. bamberské aféry sociálních demokratů nehnul rok nikdo ani prstem. Ví se, že současný premiér Miloš Zeman jednal v roce 1995 na dvou utajených schůzkách v Bambergu a ve Waidhausu s Čechošvýcarem Janem Vízkem o následujícím obchodě: Vízek zajistí mezi svými známými podnikateli vysokou "půjčku" do pokladny ČSSD (hovořilo se o bezmála půlmiliardě korun, jejíž návratnost od neustále insolventní strany byla ovšem od počátku z říše pohádek) a Miloš Zeman za to po nástupu k moci přenechá jemu a jeho kamarádům několik lukrativních postů ve státní správě. V řeči vyšetřovacího spisu se sice existence tohoto kšeftu transformovala na snahu sociální demokracie najít "finanční zdroje a experty", ale fakta zůstala stejná. Zatím nebyl vyslechnut Vízek - od února je podle ministra vnitra Grulicha v psychiatrické léčebně v Bernu a lékař výslech nepovolil. Podle zástupce ředitele úřadu vyšetřování Zdeňka Pichlíka požádala česká strana o právní pomoc už koncem roku 1998 a v červnu ji urgovala, ale zatím žádná odpověď nepřišla. Bamberg a černá konta nejsou ovšem aféry jediné, jen největší. Během posledních dvou let se na Klausovu i Zemanovu stranu provalilo několik dalších špinavostí. ODS si například nechala v roce 1996 mimo účetnictví zaplatit od Ottova společníka Miloše Běhounka výrobu předvolebních billboardů za víc než osm milionů korun - případy vyšetřuje policie - obviněn byl zatím Běhounek a Otto z napomáhání daňovému úniku. Podle Klause jde o "detail". Nejvyšší představitelé sociálních demokratů zase projezdili na účet Junkova impéria skoro půl milionu korun. "Pane redaktore, mě benzinové karty a nějaká škoda dvacet pět tisíc korun nezajímají, to je detail, mojí povinností je zabývat se, kam zmizelo šedesát miliard korun z daňových úniků za lehké topné oleje," řekl k věci na dotaz MF Dnes pro změnu Zeman. Premiérovi evidentně nedošlo, že se nechal korumpovat tím, kdo se v Česku stal symbolem daňových úniků - největším dovozcem LTO Chemapolem. Zeman ani Klaus nakonec nemají zatím důvod se znepokojovat. Při současné rychlosti a kvalitě vyšetřování a s opoziční smlouvou v zádech není pravděpodobné, že by černé fondy a korupční obchodování s místy ve státní správě mohly být v nejbližší době vysvětleny. Klidný je i policejní prezident Jiří Kolář: "Uvědonuji si složitost všech ekonomických kauz. A když je pak k tomu nutné vyšetřit něco v zahraničí, případy se neobyčejně protahují. "

 

Jaroslav Spurný , RESPEKT, 13.12.1999