Veřejné statky

Na první pohled nenápadné hodnoty, při podrobnějším zkoumání majetek ohromující ceny, o kterém rozhodují politici, úředníci, zastupitelé, komise a rady. Jedná se například o vysílací licence, správu státních lesů, výrobu dotovaných surovin, prodej obecních nebo státních pozemků, státní závazky, správu státních podniků a mnohé další. V některých případech jsou tyto nesmírné hodnoty špatně spravovány nebo je o nich rozhodováno pochybným způsobem.
Velmi hodnotným státním majetkem jsou například vysílací práva. Kde jsou ty doby, kdy státní úředníci přidělili zdarma společnosti CET21 licenci na televizní vysílání (v hodnotě miliard) a potom jí ještě na mnoho dalších let prodloužili. K mobilním operátorům nebyl stát už zdaleka tak „shovívavý“ a dvě licence na mobilní telefony třetí generace pronajal za sedm miliard. Nyní se chystá pronajímat frekvence na vysílání digitální televize, o které je také velký zájem. Uvidíme jak bude s tímto cenným majetkem naloženo a jakým  způsobem bude zpeněžen.
Stát ale vlastní i další lukrativní hodnoty, které nabízí k soukromému využití. Spravuje a využívá polovinu lesního bohatství, které využívá různě. Například sběr lesních plodů ani přístup do soukromého lesa neomezuje. Horší situace ale panuje v případě lovu lesní zvěře, který doprovázejí silné zájmové tlaky. Výsledkem je kontroverzní znění částí zákona o myslivosti, který omezuje například majitele lesa nebo ohrožuje jeho návštěvníky. Ještě větším problémem je ale využití největšího bohatství lesa - dřeva. Nepřehledná situace okolo mnoha posledních změn ve vedení státního podniku Lesy České republiky nahrává spekulacím o způsobu rozhodování vedení ministerstva zemědělství. Jako by i v tomto případě platila přímá úměra mezi velikostí státního bohatství a tlakem zájmových skupin. Zcela samostatnou kapitolu tvoří vojenské újezdy ministerstva obrany.
Dalším příkladem lukrativního veřejného statku je udělení práva k provozování určité monopolní činnosti. Například výroba dotované nafty pro zemědělce je lukrativním podnikem, stejně jako odstraňování ekologických škod garantovaných státem, povolení k těžbě surovin atd. Původně však existovalo mnohem více státních monopolů. Například monopol havarijního pojištění, monopol v telekomunikacích apod. V této oblasti se naštěstí monopol státních firem postupně odbourává a mění se do podoby dohledu a regulace.
Veřejných statků je daleko více druhů. Městská zastupitelstva například rozhodují o prodeji obecních pozemků. Nejedena městská zelená plocha byla prodána bohaté firmě k zastavění. Velkým komerčním tlakům musí čelit také oblast památková péče. Řada nevhodných zástaveb nebo zničení památkových objektů pokračuje na mnoha místech hrozivým tempem. S mizejícími památkami se ochuzuje stát, města i obce. V mnoha místech se mění krajina pokračující bezuzdnou těžbou. Nenarušená krajina nebo pěkné památky jsou také nezanedbatelnou hodnotou, kterou společně využíváme.
Zvláštní formou veřejného statku jsou také pozice vedení úřadů či státních firem. Velmi špatnou praxí se stalo dosazování kamarádů nebo bývalých politiků (bez výběrového řízení) do vedení významných státem vlastněných podniků. Za příklad v poslední době poslouží dosazení ředitele Českého TELECOMU, ČSA anebo ČEZ. Ve všech případech se jedná o státní majetek před privatizací a politické rozhodnutí. Někteří manažeři těchto firem se stylizují do role majitelů a vyplácejí si za svojí práci horentní odměny. Podobně se chovají mnozí úředníci, radní, členové komisí, kteří o veřejném statku rozhodují, jako bz se jednalo o jejich vlastní majetek. Tak to ale není! Nejsou majiteli těchto hodnot, ale  pouze jejich státem pověřenými správci.
Veřejné statky představují ohromné, často miliardové jmění. Jejich veřejně prospěšná  správa není zdaleka samozřejmostí. O to více musí veřejnost, občanská sdružení, jednotlivci i média hlídat způsob jejich využití a ochrany. Nejde o malé ani zanedbatelné hodnoty, které si můžeme dovolit s lehkým srdcem obětovat.  (lid) 9.2.2005