Zvyšme nároky na veřejné činitele

Zdá se, že našimi veřejnými činiteli nic nezahýbe. Premiér Gross se diví, že veřejnosti vadí jeho řádně nedoložené zbohatnutí a podivné aktivity jeho ženy, a měl by kvůli tomu odstoupit. Dvojitě imunní senátor a poslanec Železný hraje mrtvého brouka, když má  zaplatit státu daně. Bývalý příslušník pohotovostního pluku nechápe, že nemůže vést úřad vlády. Předseda opozice se diví, že veřejnost znechucuje pokus o uplacení vládního poslance při hlasování o důvěře vládě. Valná část poslanců a senátorů brání svoje nezasloužené výhody jako doživotní imunitu, nekontrolované nezdaněné náhrady…
Po čase nekontrolovaného rozdělení moci v dobách „opoziční“ smlouvy (tandem Klaus - Zeman) se nám už zdálo, že se situace vrací k normálu. Bohužel takové přesvědčení nám nevydrželo moc dlouho. Během jednoho vládního období hrozí už druhá tragikomická výměna premiéra. Odešel jako jediný v EU po neúspěšných evropských volbách. Dobře nevypadal ani český výběr historicky prvního eurokomisaře. Jeden kandidát na funkci nestačil, druhého politici nechtěli. Trio završil již zmiňovaný padlý ministerský předseda. Podobně ale působí i náš současný prezident. Nejdříve podá přihlášku země ke vstupu do EU jako premiér a předseda proevropsky orientované pravicové strany, ale následně brojí před referendem proti vstupu země do EU. Také vede jako prezident neúnavnou kampaň proti ratifikaci nové evropské ústavy a snaží se o tomtéž  přesvědčit své bývalé spolustranické špičky. Pikantní jsou také historky bývalého ministra zahraničí Kavana, který to sice dotáhl na muže číslo dvě v OSN, ale nic jsme z toho neměli. Místo abychom oslavovali výrazný úspěch české diplomacie, museli jsme řešit původ peněž v jeho trezoru nebo aféry jeho nejbližších spolupracovníků na jím řízeném ministerstvu.
Mnoho veřejných činitelů si u nás ještě nezvyklo, že je na ně hodně vidět. Výhody se jim líbí, kontrola ne. Ještě více je rozlítí, pokud po nich veřejnost vyžaduje osobní odpovědnost. Tento trend se ale nezastaví. Doba, kdy okresnímu tajemníkovi KSČ k zaretušování libovolné aféry stačil telefon, je v nenávratně pryč.
Stanislav Gross se bude muset se svými současnými aférami vypořádat podstatně jinak než s těmi, kterým čelil v minulosti. Je na něj hodně vidět, rozhoduje ještě větší  spoustě našich peněz a doba notně pokročila. Lavírovat v potemnělém zákulisí umí jistě mistrně, ale jak je vidět, nemusí mu to jít stejně dobře při plném světle. (lid) 27.2.2005