Deregulace nájemného

 

Regulace nájemného je dlouhodobě zanedbávaný problém. Od roku 2002 je dokonce státem zakázáno nájemné měnit. Tento stav byl opakovaně označen soudem jako protiústavní. Přesto se několik let situace nemění a problémy okolo regulace nájemného narůstají.

Nájemních bytů je dnes sedm set tisíc, tedy necelých dvacet procent. Dvě třetiny jich vlastní obce, pro které zanedbané domy často představují neúnosnou finanční zátěž. Protože vlády deregulaci nájemného neustále odkládají, obce řeší tuto situaci prodejem. Cena bytů nabízených v privatizaci trvale roste. Evropská unie navíc požaduje, aby se prodávalo za tržní ceny (jinak by se jednalo o nedovolenou  státní dotaci). Přestože se cena privatizovaných bytů zvyšuje, je o ně stále velký zájem.

Problematika bydlení se často zjednodušuje na dva krajní případy. Na jedné straně média popisují chudé důchodce, kteří si už dnes stěží mohou dovolit platit vyšší nájem a skončí na ulici, na druhé straně je majitel (obec nebo soukromník) vykreslován jako jakýsi bohatec, který nějakou tu majetkovou újmu snese. Svět ale není černobílý.

Nízké regulované nájemné platí také lidé s nadprůměrnými příjmy (například někteří poslanci). A naopak. O domy se někdy musí starat majitelé s příjmy podprůměrnými, kteří dokonce musí bydlet v horších podmínkách než jejich nájemníci. Problém neřeší ani  prodej domů s regulovaným nájemným. Kupujícím obecního domu je nejčastěji  sdružení nájemníků, které musí zaplatit (třeba formou hypotéky) i za své sousedy, kteří si byty nekupují. Ti jim nadále platí nízké nájmy. Statistika ukazuje, že v bytech s regulovaným nájemným bydlí průměrně 2,45 osob, kdežto v ostatních 2,96. Tito nájemníci tedy obývají větší byty za nižší ceny.

Regulace nájemného deformuje celý trh. Zvyšuje ceny nových bytů a pronájmů na trhu, které jsou nedostupné mladým lidem, kteří odkládají založení rodiny. Klesá počet narozených dětí a poměrně s tím roste počet důchodců. Tím také klesá množství peněz na důchody… Regulace nájemného přispívá k prohlubování tohoto bludného kruhu.

Majitelé domů se snaží zbavit regulovaných nájemníků. Léta probíhají fiktivními výměny obecních bytů, vyplácí se odstupné. Roste napětí a korupce. Někteří nájemníci načerno byty pronajímají nebo je drží neobsazené. Obce prodávají domy, protože nemají na jejich údržbu peníze.

Vláda sociální demokracie už druhé volební období ignoruje kupící se problémy. Proč tak najednou chce projednat ještě do voleb rizikový zákon o deregulaci nájemného? U evropského Soudu pro lidská práva leží od léta tohoto roku dva a půl tisíce žalob majitelů domů, kterým došla se zmrazenými nájmy trpělivost. Vládu začíná strašit příklad sousedního Polska. Jedna jeho občanka se u evropského soudu docela úspěšně domáhá práva na užití svého majetku, práva zrušit nevýhodné nájemní smlouvy a zvýšit regulované nájemné. Soud jí dal za pravdu. Polská vláda se odvolala, ale definitivní rozhodnutí soudu padne už koncem tohoto roku. Poté přijdou k projednání stovky obdobných žalob českých vlastníků.

Deregulace nájemného je podobný problém jako deregulace cen energií, které proběhlo v devadesátých letech. Sociální příplatky se nějaký čas vyplácely, nikdo hlady neumřel a dnes už si tu situaci ani nepamatujeme. S deregulací nájemného je to obdobné. Ne pro všechny to bude snadné a nebudete to hned. Nějakou dobu budeme muset z rozpočtu vyplácet sociální příspěvky na bydlení. Celkově se to ale občanům vyplatí. Čtyři pětiny lidí, kteří nepožívají zděděné výhody bydlení pod cenou, nebudou na regulaci nájemného doplácet, regulovaní nájemníci s nadprůměrnými příjmy budou platit za bydlení více. Majitelé budou mít na opravy a přiměřený zisk za pronájem. Malé části sociálně slabších budou po přechodnou dobu vypláceny příspěvky, aby se mohli přestěhovat do menších bytů nebo do jiné lokality. Problém je řešitelný, ale české vlády ho šestnáct let odkládají.  (lid) 27.11.2005