Volební systém

Pád koaličního kabinetu Vladimíra Špidly oživil diskuse na stránkách médií o volebním systému. Volání po jeho změnách zaznívá ze strany politiků, politologů i médií. Jak už bývá v našich krajích zvykem, každý si pod stejným pojmem představuje něco jiného, něco vlastního.

Politikům jde o snadnější život - tedy jednodušší sestavování stabilní vlády (vládnutí bez rizika pádu vlády). Někteří by rádi pod změnu volebního zákona skryli vymazání svých menších soupeřů z politické mapy. Není to nic nového, jedná se o staronový nápad Václava Klause z časů "opoziční" smlouvy. Někteří jsou vábeni možností zisku nadpoloviční většiny v parlamentu, podle zásady vítěz bere vše. Jakým způsobem by takové vlády asi postupovaly nám ukázal Miloš Zeman v časech jeho menšinové vlády ČSSD s podporou opoziční ODS.

Politologové diskutují o drobných rozdílech volebních systémů - jako například o tom, jestli jednokolový většinový nebo dvoukolový systém, diskutují o složitém přepočítávání hlasů, o rozdělení kompetencí, o existenci senátu atd. aniž by se snažili tyto záhady veřejnosti srozumitelně vysvětlit. Někteří mluví o příkladech z jiných zemí, ale už neříkají jak je spojit s místní tradicí a zkušenostmi.

Média spekulují o tom, který volební systém nejvíce přispěje k potlačení nárůstu počtu voličů komunistické strany. Takové přání je otcem myšlenky.  Jako by voličovo hodnocení a náladu mohl změnit jako zázrakem samotný způsob voleb, jakoby na něj neměl hlavní vliv vnímání reality a hladina vlastní spokojenosti. Úvahy o potřebných změnách opustí titulní stránky tím rychleji, čím dříve bude ustavena další vláda.

Změna volebního zákona má být lékem na nízkou úroveň politické kultury, na neschopnost politických stran spolupracovat v parlamentu, na neustálé útěky poslanců z politických klubů, na volební nárůst hlasů komunistů, nebo malou účast ve volbách ??? Na světě neexistuje takový volební systém, který by splnil všechny naše požadavky.

Možná že bude nejlepší nechat diskuse ještě nějakou dobu probíhat a řídit se starou pravdou - třikrát měř a jednou řež. V případě Ústavy a volebního systému to platí dvojnásob. Správné rozhodnutí se dělá až po řádné úvaze a ne jako řešení akutního stavu.                 (lid) 21.7.2004