Seznamy StB

Lidé pokládají seznamy StB většinou za největší špínu komunistického režimu. Je pravda, že být označen veřejně za udavače, není jistě příjemné. Je to ale všechno, co bychom v souvislosti v tím měli vědět?
   Prvním závažným problémem seznamů je, že v komunistické společnosti všemocná StB, nutila lidi ke spolupráci násilím a pohrůžkami. Ne každý byl schopen ubránit se, zvláště v době největších represí, tedy v padesátých a šedesátých letech. Kromě toho stovky a možná tisíce jmen v seznamech chybí, přestože na tyto skutečnosti upozorňují léta jak jednotlivci (Petr Cibuka), tak některá sdružení (Archivy, Oni byli první). Vedení ministerstva vnitra nejeví o řešení požadavku veřejnosti na lepší informace valný zájem. To je vážné pochybení.
    Druhým velkým nedostatkem seznamů StB je jejich stručnost. Jak ukazuje už několikátý projednávaný soudní případ, pouhá evidence jména s uvedením data narození a data naverbování nestačí. Ve výjimečných případech, může být dokonce zavádějící. Proto je tolik dohadů o tom, nakolik byl dotyčný do spolupráce s StB namočen či nikoli. Detaily jsou známé málokdy. Veřejně známých svazků je jen několik - například svazek poslance Jana Kavana, který vyšel knižně. Jeho zveřejněním se uvedenému nic nestalo. To jen dokazuje, že tajení informací o minulosti je mnohem horší. Většina ostatních svazků ale není tak snadno přístupná. Řada svazků důležitých spolupracovníků dokonce chybí. Především ty by se měly rekonstruovat a zpřístupnit.
    Třetím a největším problémem těchto svazků je, že si česká veřejnost ještě plně neuvědomuje řadu vážných souvislostí, které svazky provází. Spolupracovníky StB někdo musel úkolovat a řídit. Ještě výš někdo musel vymýšlet tajné plány a operace pro boj s nepřítelem. A ještě výše musel spolupracovat s cizí mocí, specielně s ruskou KGB a kontrolovat tak vlastní řady. Spolupracovníci StB jsou tedy špičkou ledovce, který stále ještě se skrývá před veřejností. Takové souvislosti by měli vysvětlovat historici, politici, novináři, pamětníci, …
     Důležité nejsou jen samotné seznamy spolupracovníků StB, ale hlavně jejích pracovníků, poznání jejich úkolů a struktury tehdejší StB. To všechno není pořádně zpracované, to všechno není přístupné. Stejně jako seznamy StB jsou důležité i seznamy bývalé stranické nomenklatury nebo seznamy agentů KGB. Proč nejsou přístupné? V tomto směru naše policie, zákony i úřady tím pověřené, hodně zaostávají za potřebnou úrovní. Lidé se naštěstí o seznamy StB zajímají sami. Četli ty původně vydané Cibulkovy a nyní rozebrali i konečně vydané (ovšem dost děravé) oficiální seznamy.  
    Až budeme o komunistických zločinech mluvit se stejným odporem  jako o těch nacistických, budeme se dívat na vlastní minulost napřímeně. Pokud ne, bude nám stále hrozit, že nám opět povládnou komunisté nebo jim podobní. Pomalu krůček za krůčkem si komunisté připravují znovuzískání ztracených pozic a obnovení co největší moci. Pomalu, ale jistě, se jim to daří. Nebo si to nemyslíte?

1.2.2004