Poslanecká závist a nominace do Bruselu.

     Česká republika vybírá svého eurokomisaře, kandidáty na poslance evropského parlamentu a několik set dalších úředníků do Bruselu. Jedná se o velmi dobře placená místa. Například měsíční plat europoslance, se může vyšplhat na tři sta tisíc měsíčně. A právě tohle hnulo žlučí  některým našim (ne špatně placeným) poslancům. Závistivě navrhují, aby se bruselské platy Čechům snížily na jejich úroveň. Přitom sami mají nejlepší možnost, jít pracovat do EU. Možnost sice mají, ale ...
     Na evropské úředníky jsou kladeny striktní požadavky a často pro ně neexistují výjimky. Například musí umět dobře francouzsky a to skoro nikdo ze stávajících mocných českých politiků neumí. Musí mít také odpovídající praxi a musí být bezúhonní. Například pro evropského komisaře by nebylo přípustné, aby to byl bývalý člen StB, její spolupracovník nebo spolupracovník nějaké jiné komunistické rozvědky. Takový požadavek vyslovil nedávno evropský komisař pro rozšíření.
     Evropská komise a práce v Bruselu nastavuje českým úředníkům vysokou laťku, ale zároveň pro ně znamená nebývalou šanci, nejen po materiální stránce. Možná, že právě takové srovnání konečně naruší zažité klišé, že „kdo chtěl něčeho v minulém režimu dosáhnout, musel být z kariérních důvodů členem nebo kandidátem komunistické strany“. Ostatně bývalých komunistů, i těch současných, máme v našem parlamentu stále víc než je zdrávo. Že by to byli právě ti, kterým je evropské společenství, velkým trnem v oku?
    Bruselská příležitost ukazuje, že členství v KSČ, úspěšná kariéra za totáče a využívaní exkomunistických známosti, nejsou být v evropském měřítku dostačující. Ostatně kvalita navrhovaných kandidátů na evropské funkce mluví sama za sebe. Po prvním květnu 2004 dostane trvalou šanci kvalitnější výběr české politické reprezentace.
    Vsadím se, že ti kteří dnes závidí evropským kolegům jejich platy, je budou trvale pomlouvat. Ve skutečnosti se je ale budou snažit dohonit. Budou ještě usilovněji lovit v kalných vodách malého českého rybníka poslední tučné úlovky, aby měli lepší pocit.
    Bez ohledu na tyto stíny minulosti jsem přesvědčený, že v Evropě to našim zástupcům půjde dobře. To ale neznamená, že není velmi žádoucí, i ten pořád ještě páchnoucí český rybník, pořádně provětrat.  24.1.2004  (lid)