Politická scéna se nadále polarizuje
(komentář k volbám 2004)

To že poslední volby vyhrály strany, které nejsou ve vládě je logické. Volební výsledek stran vládní koalice je různý. Zatímco lidovci si polepšili, středová sociální demokracie přešlapuje na místě a v budoucnost Unie svobody, volič přestal věřit. O dalším volebním nárůstu KSČM se vedou jen povrchní spekulace. Málokdo si je vědom podstaty problému, tedy schopnosti  extrémní levice zlepšovat výsledek v každém následujícím kole voleb.

Komunisté jsou v opozici už patnáct let a pomalu se na způsoby jejich vlády zapomíná. Však se také hodně snaží, aby navenek vypadali jako dobráčtí strýcové, ale přitom jsou po čertech mazaní. Pokud chcete vědět, jestli mají šanci být nejsilnější levicovou stranou už po skončení dalších parlamentních voleb, odpovězte si pravdivě na následující jednoduché otázky.

Která politická strana je nejbohatší, vybírá od svých členů desítky milionů ročně? Která strana svoje peníze nevyhazuje v bombastických reklamních kampaních a patřičně se tím chlubí? Která strana vlastní budovy stranických sekretariátů v každém bývalém okresním městě. Která strana sponzoruje nejvíce dětských a mládežnických organizací s jasným politickým zaměřením? Která strana má tak disciplinované členy, aby před volbami osobně přemlouvali svoje příbuzné, aby jí přišli dát k volbám svoje hlasy? Která strana má největší počet dobrovolných pracovníků, kterým není zatěžko udržovat stranické nástěnky ve vitrínkách. Která strana je nejvíce populistická? Která strana se nikdy nehádá před veřejností? Která strana má nejvíce členů? Která strana má nejaktivnější členskou základnu? Která strana umí nejlépe rozlišit, jak mluvit před veřejností a jak ve stranických sekretariátu? Která strana má nejlépe propracované plány k postupnému uchvácení moci? ? Která strana se cítí nejvíce postižená polistopadovými změnami? Která strana vede přesnou evidenci svých odpůrců?

Ano uhodli jste to. Všechny uvedené trumfy drží v ruce komunistické vedení a nic na tom nezmění ani posměšky politických soupeřů ani většiny médií. Ty vlastně paradoxně nepřetržitě přiživují chuť komunistů vrátit se k dříve neomezené moci. Dnešním komunistům už dávno nejde jen o peníze (i když je mají stále rádi), jde jim o víc – o konečnou rehabilitaci komunismu v očích postkomunistické společnosti. Všechny pomatené výzvy k udělání tlusté čáry za temně rudou českou minulostí jim nahrávají. Levicovému extremismu, v jeho politicko  ideologické podobě, budeme přes všechno naše ujišťování, že už to snad příště zvládneme lépe, stále obtížně čelit.    (lid) 8.12.2004