Česká samolepka na cestě do unie

Několik dnů mi na pracovním stole ležela samolepka na auto se znakem Evropské unie. Našel jsem jí před několika dny v novinách s “vlastnoručním” podpisem českého ministra zahraničí, který mi přál šťastnou cestu. Několik dnů jsem jí tiše sledoval, ale rozhodl jsem se ,až o několik dnů později, těsně před odjezdem do Vídně.  
    Řekl jsem si “ano, nalepím si jí před cestou, jen ať je vidět, že je i naše republika je členem unie. Pečlivě jsem si očistil kapotu a zbrusu novou samolepku jsem se slavnostním pocitem pečlivě přilepil. Potom jsem klidně vyrazil směr Rakousko.
   Počasí bylo nevlídné. Byla zima a pršelo. U benzínové pumpy před Brnem jsem zastavil na kávu. Ukázal jsem tu samolepku svému kolegovi, který si ale povšimnul, že má varhánek. Chtěl ho narovnat, ale jak na samolepku sáhnul, notný kus se mu v ruce utrhnul. Oba jsme na to zůstali nevěřícně koukat a pak jsem se tomu začal smát. Taková příprava a takový výsledek..
    Samolepka byla rozmočená a nedržela, a tak jsem její zbytek raději sundal. Bylo úplně jasné, že tenhle český nápad dnes do Vídně nedojede. Na kapotě po něm nezůstala ani stopa. Ostatní šlo kupodivu lehce. Na hranicích jsem zamával občanským průkazem a rychle pokračoval za hranice. Duty free zóna byla prázdná.
    Cestou jsem uvažoval o tom, nakolik byl můj pokus přijet napoprvé s “velkou pompou” do Evropské unie symbolický. Příště se už připravím lépe. Samolepku si raději koupím za peníze a pořádně si jí prohlédnu. Důležité nebude jestli je zadarmo ani ve které zemi jí vyrobili - hlavně by měla držet.   (lid) 14.4.2005