Dluh tisíc miliard.

     Dluh veřejných rozpočtů v České republice odhaduje evropský statistický úřad Eurostat na jeden bilión korun. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD označuje český důchodový systém za naprosto neudržitelný a schopný do čtyřiceti způsobit úplný rozklad státních financí. Nezaměstnanost vyskočila na hrozivých jedenáct procent a změna je v nedohlednu. Poslední roční schodek státního rozpočtu činil přes sto miliard korun. A to není všechno.
    Hospodářský růst v porovnání s Polskem, Maďarskem, Slovinskem je poloviční. Daňové zatížení podnikatelů je o hodně vyšší než v okolních kandidátských zemích. Tolik EU kritizovaná vysoká míra korupce se stále výrazně nesnižuje. Výsledkem je vysoká nezaměstnanost, nízká produktivita práce a konkurenceschopnost hospodářství jako i stále nízké platy.
    Všechny uvedené zápory vzniknou ještě více po vstupu ČR do EU. České hospodářství čeká zesílení konkurence, bude muset čelit odlivu nejkvalifikovanějších pracovníků, kteří logicky půjdou za lepším, zatímco jiní z chudších oblastí budou přicházet. Také Eura se jen tak nedočkáme, když bude zadlužování státu vládou pokračovat současným tempem.
     Kromě toho existují ještě složitější problémy, které je obecně těžké řešit. Je to například problematika klesajícího počtu obyvatelstva způsobená nízkou mírou porodnosti nebo například potřeba zlepšení obrany proti terorismu. Na všechny takové programy, ať už v sociální nebo hospodářské oblasti, jsou potřebné peníze a nejen milé řeči.
     Sociální demokracie vládne už šestým rokem, nejdříve čtyři roky za podpory ODS, nyní v koalici s lidovci a Unií svobody. Řada zákonů je v posledních letech přijímána nebo navrhována ve spolupráci s komunisty. Stávající vláda nám nedává přiliž velkou naději pro potřebné zlepšení churavějícího českého hospodářství. Vládu by z ekonomického hlediska bylo lepší vystřídat dříve než vyprší její řádné období.
     Stále horšící se hospodářská situace nahrává extremistům z KSČM, která chytá voliče na demagogické řeči o tom, že se na současném stavu vůbec nepodílí. Její konkrétní výsledky v regionech kde vládne na radnicích (například v Severních Čechách) ale ukazují pravý opak. KSČM brzdí privatizační proces, v otázce nesmyslných výdajů rozhodně není zdrženlivější než sociální demokracie. Výsledek komunistického „tureckého“  hospodaření vídáme na mnoha místech dodnes.
     Voliči, kteří lépe rozumí hospodářským souvislostem, se přiklánějí k myšlence volby pravicové vlády. Proto rostou preference pravicové ODS. Výsledky v obcích kde vládne jsou  v průměru skutečně často o poznání lepší. ODS však potřebuje přesvědčit voliče také o dalších věcech - že lákadlo korupce už zvládá lépe než v minulosti, že nezneužije svého vítězství a za pomoci svého čestného expředsedy Václava Klause a jeho současných prezidentských pravomocí nezmění ústavní systém a volební zákon tak, jak jí to vyhovuje, že nenastolí arogantní způsob vlády známý z období „opoziční“ smlouvy. Tady všude se skrývá latentní nebezpečí velmi silné vlády.  Ale jiné než silná vláda potřebné reformy neprovede.
    Voličí budou mít tedy v nadcházejících volbách co rozhodovat. Ovlivní složení Senátu, který bude brzdou zbrklým nebo svévolným změnám ústavy po parlamentních volbách. Volby musí současně naznačit, do jaké míry je současná hospodářská politika vlády pro občany ještě únosná. Na dluh se žije lehce, ale je na opozicích politicích, sdělovacích prostředcích a členech nevládních organizací, aby občanům toto nebezpečí dokázali vysvětlit a popsat. Jinak budou nadále posilovat populističtí komunisté. To je nejhorší hospodářská a politická varianta ze všech.  27.2.04  (lid)