Rusko soused EU.

 

Rusko ovlivňuje evropskou politiku nejen jako člen Rady bezpečnosti, ale také jako její bezprostřední soused. Angažuje se v mnoha politických otázkách, které zajímají Evropu. Nejvíce viditelný a dlouhodobý je odpor Ruska k NATO a v poslední době také nechuť k začlenění pobaltských zemí do EU. Také při americkém vojenském zásahu v Iráku se ruské diplomacii podařilo na protiamerickou stranu zlákat některé evropské země (Německo a Francii). Rusko se snaží zasahovat i do oblastí spadajícími do bezprostřední kompetence EU.

    Ruská politická reprezentace silně tlačí na změnu zásad kontrol evropského pohraničního systému v souvislosti se vstupem pobaltských zemí do EU a pozemním „odříznutím“ třímilionového ruského Kaliningradu. Také požaduje záruky pro ruské menšiny usazené v Pobaltí a v souvislosti s jejich vstupem chce četná ekonomická zvýhodnění. Nedávno také ovlivnilo referendum o přistoupení obou částí Kypru do EU.

    Rusko je jediným sousedem unie, na jehož území zuří už několik let válečný konflikt  v Čečensku. EU má neblahou zkušenost s podobně krvavým konfliktem na Balkánu. Proto by nemělo podceňovat situaci v Čečensku ani drobné pohraniční šarvátky  Ruska s Ukrajinou. Podobně nejasná je stále situace kolem bývalé sovětské republiky Moldávie,  která sousedí s Rumunskem, které klepe na dveře EU.

    Rusko je zemí která už není stalinistickým státem, ale stále je v mnoha ohledech jiné. Používat na něj jiná než evropská měřítka, by nebylo moudré. Evropská unie ještě sama nemá jasno, jak bude utvářet společnou zahraniční politiku. Pouštět se do zbrklých experimentů s ruskou zahraniční politikou nebo laciných ústupků od principů evropské demokracie, není v dlouhodobém zájmu členů EU. (lid) 21.5.2004