Volbu prezidenta určuje ústava, výsledky voleb a veřejný zájem

Politici občas mívají problémy se základními pravidly demokracie. Zadělávají si na ně sami. Jednou se snaží měnit pravidla, která ústava předepisuje, jindy obcházejí volební výsledek zákulisními šachy. Proto se i volba prezidenta vleče. Kdyby volbu prezidenta řídil státní zájem a ne zájmy jednotlivých politických skupin, které jsou různé, volba by se už podařila.  
    Situace se teď nejvíce přiostřila v řadách sociální demokracie, která jak se nyní ukazuje, nezvládla tak dobře odchod svého stranického šéfa. Slabý je i výkon zbytku vládní koalice. Ani blížící se vstup do Evropské Unie nemusí zabránit eskalaci politického napětí, které může vyústit až do předčasných voleb. Problém s volbou živí i falešná představa, že úřad prezidenta je automaticky vyhrazen pro bývalého premiéra alias stranického šéfa.
    Volba prezidenta má být zrcadlem výsledků posledních parlamentních a několika senátních voleb, kombinovaná se státnickou rozvážností.  Současná vládní koalice má slabou většinu. O to s větší ospovědností musí volbu připravovat. Místo toho, navrhuje několik svých kandidádátů současně nebo kupčí s hlasy extremistů. Také tím dokazuje svůj úzký stranický zájem. Úkol voliče byl přece jasně určen! Vybrat co nejlepšího kandidáta, který bude důstojným prezidentem. Takový kandidát (každý to ví) musí být přijatelný nejem pro vládní koalici, ale napříč celým politickým spektrem a také být veřejně přijatelný. .
    Pokud to některří poslanci a senátoři ještě nepochopili, přihazují další kámen na hromadu nesplněných slibů. Existuje přece řada rozumných možností, jak takový úkol řádně splnit. Uvidíme, jak to zvládnou napotřetí.. Voliči mají dobrou paměť. 21.1.2003  (lid)