Vnitřní zdroje a vnější tlaky

Vymahatelnost práva, korupce, očista tajných služeb, vysoké daňové zatížení, dluhy veřejných rozpočtů. Co mají tato zásadní společenská témata společného?
  
O vymahatelnosti práva se u nás planě diskutuje už pěkně dlouho. Dobře víme, jak je to nepříjemné, když se ani u soudu nemůžeme dovolat spravedlnosti. O problému víme, ale nechce se nám ho řešit. Gigantické zpronevěry a tunelování z první poloviny devadesátých let zůstávají nepotrestány, stejně jako zločiny komunismu.V poslední době ale poznáváme, že ani
vymahatelnost práva nelze nekonečna ignorovat. Množí se případy úspěšných arbitráží, které brání zahraniční investice tím, že se dožadují plnění našich mezinárodních závazků. A není to jen případ Novy. Už se rozbíhají další větší arbitráže. Zlepší to náš právní systém?
  
Dalším závažným tématem je korupce. Také o ní se u nás léta jen diskutuje. Vzpomeňme si na způsob vymáhání ruského dluhu. Evropská unie si ale klade jiné cíle. Příkladem mohou být přísná pravidla a kontroly při čerpání dotací z evropských fondů. Musí být jasné, jakým způsobem se veřejné prostředky vyžívají a nesmí při tom vzniknout podezření z korupce. Opět se tedy výrazně odlišuje zahraniční a naše praxe. Naše vytáčky a chytristiky nám v tomto případě nejsou nic platné. Však si to vláda uvědomuje a bude muset rychle začít jednat. Dotace začneme čerpat už v roce 2004. Proto vláda připravuje alespoň první změny. Nedávno se sama odhodlala k prvnímu významnému protikorupčnímu činu, když zrušila podezřelou zakázku na stavbu dálnice do Ostravy.
  
S očistou tajných služeb se u nás také nepospíchá. Stále vůbec nevíme, kolik agentů v minulosti sloužících zájmům Sovětského svazu, dodnes vegetuje v řadách tajných služeb a na ministerstvu vnitra. Příkladem jejich činnosti může být (ne)prověrka Jana Kavana nebo případ agenta Srby. Asi nás to netlačí a nezajímá! Zajímá to ale jiné. NATO nám už několikrát v minulosti zdůraznilo, že je potřebné mít v tajných službách pořádek. Jinak velmi brzy ztratíme možnost používat jeho supertajné informace. Po tomto jasném ultimátu se ministr obrany konečně vzchopil a začal rychle jednat. Propustil celou polovinu rozvědčíků i s jejich temnou minulostí. Ale co civilní rozvědka a ministerstvo vnitra? Kdy začne podobný očistný proces?
  
V ekonomické oblasti to také není velká sláva. Kupónová privatizace, česká cesta a středoevropský hospodářský tygr? Ale kdeže. Ve skutečnosti už dost dlouho oproti jiným postkomunistickým zemím ztrácíme tempo. Naše vysoké daňové zatížení oproti Slovensku, Polsku a Maďarsku se už nedá ničím omluvit ani zakrýt. A tak ať chceme či nechceme, musíme na zahraniční konkurenci reagovat. Proto socialistická vláda snižuje alespoň podnikatelské daně, aby zabránila nejhoršímu. Snížení zahraničních investic a odchodu firem ze země. Zároveň s tím chce ale více zdanit služby a některé zaměstnance?
   
Dlouhodobě Česká republika neřeší ani problematiku svého rostoucího dluhu. Rádi bychom měli Euro, ale to jaksi nejde dohromady. Musíme plnit náročná evropská kritéria vyrovnaných rozpočtů a ne dělat další dluhy. Proto se konečně vláda odhodlala k návrhu reformy veřejných financí. Jako by opět jen tlak z vnějšku byl schopen promíchat vodu ve stojatém českém rybníku.
  
Je to tak vždycky? Děláme opravdu jen to, k čemu nás někdo jiný nutí? Všechny úvodní otázky mají skutečně jedno společné. Jako by nám nešlo o řešení a podstatu věcí, jako bychom se nestarali o sebe. Snažíme jen tehdy, když to někdo jiný vyžaduje? Doufám, že ne!

Doslov

  Se vstupem do EU budeme muset přidat i v mnoha jiných oblastech. Neměli bychom čekat, až začnou odcházet čeští studenti za kvalitnějším vzděláním do zahraničí nebo naopak, až se k nám pohrnou sociálně slabé skupiny, protože je budou lákat naše neadresné štědré sociální vymoženosti. Budeme muset v mnoha oblastech lidově řečeno pohnout kostrou, abychom v budoucnosti nesplakali nad výdělkem. (lid) 25.5.2004