Proč chtějí Američané válčit v Iráku?

Je to zdánlivě nesrozumitelná akce. Někdo trdí, že je za tím ropa někdo arogance. K válce musí být ale vždy o hodně silnější důvody než ty uvedené. Proč chtějí Američané vtrhnout do Iráku a svrhnout režim tamního prezidenta?
    Odpověď hledejme v úvahách o dopadu 11.září, kdy Spojené státy zažily ve své historii bezprecedentní útok ze zahraničí, přímo v srdci Ameriky. Několik teroristů dokázalo v okamžiku usmrtit tisíce lidí konvenčními „zbraněmi“.  Od té chvíle Američané nemyslí na nic jiného, než jak teroristickým akcím, co nejlépe zabránit. Stačí si představit všechny možné varianty útoku zbraněmi hromadného ničení, při kterých by nezahynuly tisíce lidí, ale mnohem více. Tady opravdu končí veškerá legrace a pochopení pro jakékoli ideologie.
   
Asi si dovedeme představit, že se takovým útokům nedá stoprocentně zabránit, ale riziko se dá různými způsoby snížit.  Například tím, že budou vyvráceny režimy, které by teroristy podporovaly nebo jim poskytovaly útočiště. Cílem války proti těmto režimům je nejen je odradit od takového jednání, ale přímo jim v tom fyzicky zabránit. První na řadě byl režim Talibanu, na jehož území byly početné základny teroristů. Druhým v pomyslné řadě je režim v Bagdádu, který Američané vidí jako místo teroristické podpory. Podle takového kritéria nebezpečnosti, je totalitní režim v Severní Korei hodnocen jako o chloupek vyspytatelnější.
     Spojené státy se evidentně snaží nastolit novou celosvětově platnou mezinárodní situaci, ve které bude pro státy nebo organizace velmi rizikové podporovat teroristické skupiny nebo jim poskytovat nějakou formu ochrany. Proto se Američané nehrnou do podpory mezinárodního soudního tribunálu, který by měl soudit válečné zločiny a podle jejich mínění ztížil jejich mezinárodní zásahy.
    Je tedy válečné tažení proti zemím podporujícím mezinárodní terorismus správné? Na to si musíte odpovědět sami. Jisté však je, že musíme najít nějaké metody, které co nejvíce omezí riziko mezinárodního terorismu. Jestli je válečné tažení kombinované s jinými akcemi tím nejlepším řešením, dnes nikdo s jistotou neví. Ukáže to teprve zkušenost v Afgánistanu a možná i v Iráku. Udělat chybu může být stejně špatné, jako se tvářit, že žádné terorostické nebezpečí neexistuje.   2.2.2003 (lid)