Nečitelná zahraniční orientace prezidenta Václava Klause

   Česká republika je budoucím členem Evropské unie a stávajícím členem NATO. Orientace republiky, tak jak jí nasměrovaly první autority po listopadu, tedy Václav Havel, Jiří Dienstbier, Josef Zieleniec, Cyril Svoboda a další, byla jasná – prozápadní atlantická orientace a spolupráce se všemi demokratickými státy. Podobná byla i orientace Václava Klause, ať už v roli ministerského předsedy, předsedy parlamentu, a v neposlední řadě, předsedy pravicové ODS.
    Po zvolení prezidentem, působí zahraničněpolitické postoje Václava Klause velice protichůdným  dojmem. Jeho zahraniční koncepce v některých případech vybočuje ze základní koncepce.
    Prvním případem narušení takového směru, bylo poškození výborného vztahu se Spojenými státy při zbytečném extempore s americkým velvyslancem, způsobeným chybným a nediplomatickým postupem. Výsledkem byla ztráta léty utvrzeného přátelského vztahu. Jiným  příkladem byla návštěva velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze. Nemusíme připomínat, že Čína je stále komunistická země, která má k demokracii stále daleko
; ostatně novinářům nebylo dovoleno návštěvu fotografovat. Jen pro srovnání, Václav Havel čínskou ambasádu nikdy nenavštívil.
    Také postoj k Moskvě je u nového prezidenta diametrálně odlišný od jeho předchůdce. Zatímco Václav Havel zavítal do Ruska naposledy před deseti lety, tedy ještě před tím, než jsme podali přihlášku do Evropské unie a Severoatlantické aliance, Václav Klaus se naopak rozhodl zařadit Rusko mezi první navštívené země - dokonce hovořil s ruským prezidentem Putinem o samotě, tedy v podstatě tajně. To připomíná jinou scénku z jeho volby prezidentem ve třetím kole, kdy byl zvolen až po tajném rozhovoru s předsedou komunistické strany Grebeníčkem.
    Zatímco k zemím, reprezentujícím největší současné komunistické a postkomunistické mocnosti, zaujímá Václav Klaus nečekaně vstřícný postoj, vztahy s tradičními spojenci jako je NATO a Evropská unie, zatěžuje svými kontroverzními postoji. Nevím, co si máme o tak  vážné změně myslet? Je takové jednání prezidenta Klause v souladu s naší zahraniční politikou a s národním zájmem? Možná, že je světonázorové přesvědčení novopečeného prezidenta opravdu jiné, než jaké bylo dříve. Možná, že jeho předcházející postoje korigovala členská základna ODS. Dnes ale hraje Václav Klaus "sám za sebe", ale neměl by zapomínat, že je vrcholným státním reprezentantem.
    V projevu k 85. výročí 28. října, se označil za reprezentanta pravice, který vyvažuje vládu levice. Pokud míní svoje slova vážně, měl by se podle nich chovat.  Zatím jsou jeho slova prázdným pojmem a činy často opačné.  (lid) 5.11.2003