Václav Havel v roli prezidenta

Hodnotit výsledek práce Václava Havla, coby prezidenta, je velmi těžké hned z několika důvodů. Nemáme možnost ho s nikým dalším porovnávat, protože i srovnání s Mararykem  trochu pokulhává. Každý žil v jiné době a řešil úplně jiné úkoly (první otázku samostatnosti, druhý návrat k demokracii). Dalším důvodem pro obtížné hodnocení je malý časový odstup od sotva „dokončeného“ díla. Spousta skutků, které se nám nyní zdají jako velmi důležité, budou časem ustupovat do pozadí a naopak. Abychom ba otázku yvládli odpovědět, zkusme  načrtnout některé jeho charakteristické rysy.

Pracoval systematicky

Příkladem Havlovy systematické práce může být jeho postup v zahraničí politice, který se vždy řídil zájmem republiky. Srovnání s jeho výsledky na tomto poli snese jen částečně například práce ministra Zielence,  poradce Pavla Tigrida nebo vyjednavače Teličky. Podobně systematicky se prezident staral o naše krajany, kteří jsou ostatními činiteli, k naší vlastní škodě, stále opomíjeni. Snažil se urovnat vztahy mezi Čechy a Slováky v čase jejich vzdalování před rozdělením a hledal nové společné zájmy po osamostatnění. Stejně tak se snažil systematicky budovat přátelské vztahy s našimi sousedy, což mnozí jeho současníci považovali za zradu nebo slabost.

Co mohl osobně ovlivnit, to ovlivnil

Staral se o věci ve svém bezprostředním okolí. Obsazoval vysoké úřady kvalitními lidmi. Otevřel normalizací zdevastovaný Pražský Hrad veřejnosti a učinil z něj příjemné místo k relaxaci, zrekonstruoval zámek Lány. Především ale dal nový význam úřadu prezidenta. Také vyznamenal spoustu lidí, kteří si to už dávno zasloužili – politická věžně, válečné hrdiny ...

Pracoval do posledního okamžiku

Těsně před svým odchodem ještě stihnul jmenovat nového předsedu statistického úřadu, nového ústavního soudce (masivní obměna Ústavního soudu čeká za půl roku jeho nástupce). Předtím náčelníka generálního štábu a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, guvernéra České národní banky. Ti všichni, vybráni jeho úsudkem, budou ještě mnoho let po jeho odchodu působit na veřejné události.

Nikdy se nebál

Nebál se nazvat věci pravým jménem. Třeba mafiánský kapitalismus nebo blbou náladu. Také houževnatě bojoval proti opoziční smlouvě i v době, kdy se zdálo, že boj proti ní každý zákonitě prohraje. Také se statečně vyrovnal s řadou svých zdravotních problémů a nikdy si ani slovem na ně nebo na někoho v okolí neztěžoval. To mu také slouží ke cti.

Nepřestal se angažovat

Podporoval humanitární organizace, kterým rozdal během let desítky milionů, organizoval setkání osobností a státníků, kteří hledali léky na řešení problémů dnešního světa. Snažil se k nám promlouvat a nabádal nás k osobní statečnosti a odpovědnosti. Snažil se být v tomto směru příkladem.

Jaké dělal chyby?

Někdy si nedokázal přiznat vlastní chybu. Například při vyprovokovaném skandálu s návrhem na vyznamenání rakouského politika Zilka, na který nevhodně reagoval, když se veřejně pohádal s Václavem Bendou. Výsledkem této nepříjemné kausy byl odchod jeho kancléře Medka a poradce Tigrida. Ještě v jedné chvíli zklamal. Bylo to po odstoupení Václava Klause, kterého po rozpadu vládní koalice, kdy už byl na kolenou a nemohl se bránit, pokořil a označil za hlavního viníka celé situace. Byla to přehnaná, účelová reakce. Výsledkem tohoto postupu byla hluboká roztržka mezi bývalým ministerským předsedou a prezidentem. Pravdou je, že mu jeho soupeř později oplácel stejným způsobem, když se účelově snažil sebrat prezidentovi důležité pravomoci. Tehdy bylo osobní účtování povýšeno nad státní zájem

Zůstal principielní

To je snad nejdůležitěší rys jeho osobnosti a politické praxe. Snažil se být skutečně nadstranickým prezidentem, řídícím se zájmy občanů a republiky. Toto úsilí se stalo jeho nejlepším pomocníkem v situacích , které byly pro něj rizikové. Proto se nakonec vždy vyhnul osudové nebo nenepravitelné chybě. Snažil se, aby jeho slova nebyla v rozporu s jeho skutky. Také to se mu dlouhodobě vyplatilo. Díky tomu zůstal i ve vysokém úřadě osobně věrohodným. Vypadá to skutečně tak, že se snažil být opravdu dobrým  prezidentem a příkladným občanem zároveň, že to na nás nehrál, ale snažil se o to všechno upřímně a z celého srdce.

31.1.2002 {lid]