Svět se mění pod rukama

    Nakonci roku 2003 došlo několika událostem, které ilustrují, v jak dynamickém světě dnes žijeme. Přestavitelé vlád Evropské unie se nedohodli na přijetí návrhu nové evropské ústavy, Američané našli ukrytého diktátora Saddáma Husajna a v Rusku se konaly důležité parlamentní volby, ve kterých neuspěli ruští komunisté. Pokud jde o neúspěšné jednání evropských státníků o dalším směru evropské integrace, nejde o žádnou tragedii, pokud budou nadále existovat elementární společné zájmy členských zemí. Česká republika vstupem do takového spolku určitě netratí, jak si myslí někteří čeští politici. Koneckonců i dnešní "přetahování" o ústavu je dobrá škola diplomacie. Pěstěné západní politické prostředí a prozápadní orientace nám prospěje, jak nás o tom učí některé příklady z naší historie. Události ve vzdáleném Iráku jsou z českého vnitropolitického hlediska jen zdánlivě vzdálené. Po oznámení rozhodnutí o stažení české polní nemocnice z Iráku se rozproudila vnitrostátní debata o stavu a celkové připravenosti české armády. To také není na škodu. Zahraniční mise jsou samozřejmě extrémně náročné, ale prakticky nejlépe prověřují připravenost české armády, v čase zahájení její reformy a přechodu na profesionální činnost. A jakým způsobem ovlivňují dění v České republice ruské volby? Ty budou pro nás ještě dloho zajímavé, protože Rusko určovalo náš osud dlouhých čtyřicet let. Zajímavým výsledkem ruských voleb je bezesporu velký propad ruských komunistů (současně ale získaly nacionalistické strany). Například běloruský diktátor Lukašenko byl tímto výsledkem viditelně zaskočen. Může volební pád ruských komunistů zapůsobit i na jejich skalní voliče v České republice? Jistě by mohl alespoň nahlodat jejich bezbřehou sebejistotu. Ani v Rusku totiž nepovažují lidé kdysi všemocnou komunistickou stranu za perspektivní. To by mohlo znamenat, že se její účelová propaganda stává, i v zemi jejího zrodu, nepotřebným harampádím. Rusko dává přednost modernizaci před minulostí. Pokud si to dostatečně uvědomí i český levicový volič, musí dojít k závěru, že volit nemoderní český komunismus, postavený na poučkách devatenáctého století, není pro Čechy perspektivní. Vzrůstající podpora českých komunistů by měla za následek směřování ke stylu života v zemích typu Kuby, Číny, Vietnamu nebo Severní Koreje. Nic proti těmto zemím osobně, ale mzslím si, že směřujeme již delší dobu k jinému a nám bližšímu cíli - budoucnosti v moderní Evropě. (lid) 16.12.2003