1.9.2002  Blížící se slovenské volby

Na Slovensku se kvapem blíží termín podzimních parlamentních voleb. Na politické scéně došlo těsně před volbami ke značným posunům a změnám. Rozštěpilo se HZDS a objevily se nové politické strany. Výběr stran se co do počtu zvětšuje.
  Ať už volby dopadnou jakkoli, bývá u nás zvykem porovnávat situaci se Slovenskem. Čechy jistě těší nejnovější vývoj vzájemného kurzu, který posiluje zvláštní druh našeho sebevědomí, které však má ke skutečnému srovnání přece jen daleko.
 
Zajímavější je celková charakteristika rozdílů polistopadového vývoje bývalé federace. Existují jisté ukazatele, které skutečně posilují slovenskou skepsi. Je to zejména časové zpoždění viditelné na mezinárodní politické scéně (členství v NATO, vstup do EU). O těchto problémech se mluví hodně, tak je pomineme. Pokud si podrobně všimneme dalších rozdílů, jistě nám neunikne, že po několika extempore vlády páně Mečiarova, došlo na Slovensku k opravdu pozitivní změně.
   Politická garnitura se po posledních volbách na rozdíl od České republiky (zatracená „opoziční“ smlouva) skutečně vyměnila. Navíc existuje naděje, že i po těchto volbách bude vláda v započatém trendu pokračovat. Vladimír Mečiar asi nebude mít dostatek hlasů, aby mohl pozitivní změny zvrátit nebo vynulovat, protože některé výsledky posledního volebního období je skutečně vidět.
  Dokonce existuje řada příkladů, ve kterých slovenská politická reprezentace tu českou předčila. Privatizace zdárně pokračuje, slaďování zákonů s požadavky EU nabralo vyšší  tempo než u nás. Navíc existuje řada dalších pozitivních odlišností - přímá volba starostů, majetková přiznání soudců nebo letošní přijetí zákona, které daleko lépe zpřístupňuje svazky StB lépe, by mohlo být v České republice příkladem. Poměrně dobře se Slovensko také vyrovnává hlavně po psychické stránce s komunistickou minulostí. Podpora komunistické straně stalinského typu je zde téměř nulová.
   Otázkou nadcházejících slovenských voleb tedy jako vždy bude hlavně jejich výsledek - konečné složení slovenské vlády jak po stránce stranické tak personální. Záleží tom, jakým způsobem bude nová vláda ochotná a schopná v¨nastoleném pozitivním trendu posledních let pokračovat.
   Co říci závěrem. Na slovenské politické scéně se celkem blahodárně projevuje fakt, že slovenská politická reprezentace prošla vichrem všech tragických československých změn v minulém století vždy jako ten druhý v řadě. Tato Slováky opovrhovaná skutečnost má paradoxně i své kladné stránky. Menší dopad represí a z toho plynoucí historické reminiscence, méně početná emigrace, menší názorové antagonismy (mezi příznivci kapitalismu a socialismu). To všechno je pro dnešní Slovensko poměrně výhodné. Jedinou nevýhodou tohoto historického vývoje může být fakt, že méně zkušená slovenská reprezentace pomaleji hledá své místo na mezinárodní politické scéně. I to však může být za dlouhodobě příznivé situace jen dočasným problémem.
(lid)