5.11.2002     Výběr prezidenta.
Prezident nemá tolik pravomocí jako ministerský předseda a přesto je občany vnímán, jako postava ve státě prvořadá. Ostatně dokládá to řada věcí ustálených v praxi. První dámou je manželka prezidenta. Také je omezena Ústavou maximální délka výkonu této funkce. I to svědčí o významném postavení prezidenta. (ostatně i takový protistátní element jakým byl Klement Gottwald, prahnul po této funkci)
    Prezident byl často poslední "záchranou", ke které jsme se upínali v čase historických zlomů nebo ohrožení. Připomeňme si úlohu prvního prezidenta Masaryka a jeho lví podíl na ustavení samostatného Československa, osudové rozhodování Edvarda Beneše v roce 1938, 1945 a 1948 a také období, kdy jsme marně vkládali naše zbytky naděje do bývalého legionáře a bratra Ludvíka Svobody v čase nastupující Husákovské normalizace. Od listopadu 1989 věříme ve šťastnou hvězdu Václava Havla. Jen poslední velká událost, rozdělení Československa, nebyla dílem prezidenta, ale odehrála se podle scénáře předsedů vítězných politických stran.
     Jak vlastně chápeme roli našeho prezidenta? Je to jen symbol naší státnosti nebo její  garant? Je to nejdůležitější jednotící element, vrcholný reprezentant země nebo jen užitečná stranická figurka?
    Mně osobně se zdá, že prezident je skutečně lidmi chápán jako nadstranická a morální autorita, jako garant naší samostatnosti a bezpečí. Neměl by se tedy volit ani podle stranické příslušnosti, ani z důvodu průchodnosti volby. To by byla opětovná degradace, znak našeho upadání. Kandidáti na prezidenta by se měli vybrat jen podle toho, jak budou schopni zastávat tento velmi důležitý úřad. (lid)