7.9.2002   Polostátní soukromí

   Nelogický nadpis, nelogická současnost. Byly jsme jednou z mála zemí, ve které komunisté v hluboké třídní nenávisti vyhubili soukromníky. Po dvanácti letech svobody a přechodu od totálně zestátněného hospodářství, jsme už značně pokročili. Řada služeb funguje dobře. Také nabízený sortiment zboží se s frontami na toaletní papír za socialismu nedá srovnávat. Přesto to všechno se nelze zbavit dojmu, že všechno ještě není jak má být.
    Například zdravotnictví. Na jedné straně moderní soukromé lékárny a fungující zubní ordinace, na straně druhé předlužené státní nemocnice s obrovskými problémy. Sektor zdravotnictví financuje hejno pojišťoven ne z pojištění, ale z našich daní. Systém mnoha  různých pojišťoven je u nás regulován takovým způsobem, že si navzájem vůbec nekonkurují. Připojištění, které by mělo smysl, nemá občan (zákazník) k dispozici.
    Podobný stav nalezneme také ve školství. Státní školství není v dobrém stavu a to soukromé stát nijak zvlášť nepodporuje. Podobně jsme na tom v bydlení. Na jedné straně nízké regulované nájmy, které často nestačí ani na obnovu domů, na druhé černý trh se státními byty a z této situace plynoucí vysoké ceny za ostatní volně dostupné pronájmy. Investice do státního bydlení jsou nedostatečné a málo efektivní, proto dlouhodobě klesá kvalita těchto služeb. Přitom cena za státní bydlení roste v mnoha místech rychleji než inflace. Chybějící peníze pro státní bydlení dotujeme všichni přímo ze svých daní. Je to nelogický systém v sektoru služeb.
    Podobně jsme na tom i v jiných segmentech postsocialistického hospodářství, ve kterém dodnes libovolně vládnou bývalé státní monopoly a nátlakové skupiny na úkor všech ostatních. Klasickým příkladem jsou telekomunikace a odvětví energetiky. Teprve postupnou deregulací a odstraňováním překážek z minulosti se pomalu posunujeme vpřed. Proto se nepřetržitý růst cen některých energetických služeb v příštím roce konečně zastaví. Podobně jako v případě mobilních operátorů budeme moci konečně volit i dodavatele ostatních telekomunikačních služeb.
    Můžeme si být jistí, že dobře nastavená pravidla konkurence , fungující regulační úřady  a kvalitní zákony, povedou k poklesu ceny se současným nárůstem kvality služeb. To co bylo řečeno pro služby komerční, platí i pro služby poskytované státem. Zde však není hlavním motorem konkurence, ale politická vůle. Týká se to nejen státní železnice a pošty, ale i všech ostatních služeb poskytovaných státem. (lid)