ZÁKON 424, 189, 117

ze dne 2. října 1991, 15.června 1993, 29.dubna1994

o sdružování v politických stranách a v politických hnutích

kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Úvodní ustanovení státního orgánu.

§1

(1) Občané mají právo se sdružovat v politických stranách a v politických hnutích -(dále jen "strany a hnutí"). Výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na vytváření zákonodárných sborů a orgánů vyšších územních samosprávných celků a orgánů místní samosprávy. Zvláštní zákony stanoví ve kterých případech je výkon tohoto práva omezen 1a)

(2) K výkonu tohoto práva není třeba povolení

(3) Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů

a) v občanských sdruženích,1)

b) k výdělečné činnosti nebo zajištění řádného výkonu určitých povolání,

_____________

1a) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 36171992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb., zákon CNR č. 555/1992 Sb:, o vězeňské službě a justiční stráži České republiky

1) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.

c) v církevních a náboženských společnostech.

§2

(1) Strany a hnutí jsou dobrovolná sdružení; podléhají registraci podle tohoto zákona.

(2) Strana a hnutí nemohou být současně registrovány jako občanské sdružení. 1) Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby

(3) Členem strany a hnutí může být občan starší 18 let, může být však členem pouze jedné strany nebo hnutí. Členem strany a hnutí s právem volit a být volen do orgánů strany a hnutí může být jen státní občan České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "občan"), který dosáhl věku 18 let.

(4) Ustanovení zvláštních zákonů o neslučitelnosti členství nebo funkcí ve stranách a hnutích s výkonem jiných činností či funkcí nejsou tímto zákonem dotčena.

§3

(1) Strany a hnutí jsou právnickými osobami. Státní orgány mohou do jejich postavení a činnosti zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích.

(2) Nikdo nesmí být nucen k členství ve stranách a hnutích. Ze strany a hnutí může každý svobodně vystoupit.

(3) Nikdo nesmí být omezován ve svých právech proto, že je členem strany a hnutí, že se účastní jejich činnosti nebo je podporuje anebo že stojí mimo ně.

§4

Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí Zakazují se strany a hnutí,

a) které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu,

b) které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány,

c) které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů,

d) jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů.

§5

(1) Strany a hnutí jsou odděleny od státu. Nesmějí vykonávat funkce státních orgánů ani tyto orgány nahrazovat. Nesmějí řídit státní orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich členy.

(2) Strany a hnutí nesmějí být ozbrojeny a nesmějí zřizovat ozbrojené složky.

(3) Není povolena činnost stran a hnutí v ozbrojených silách a ozbrojených sborech. Zvláštní zákony stanoví, ve kterých orgánech státu a místní samosprávy se činnost stran a hnutí rovněž nepovoluje.

(3) Strany a hnutí mohou být organizovány zásadně na územním principu. Zakládat a organizovat činnost stran a hnutí na pracovištích nebo v případech stanovených zvláštními zákony 2) je nepřípustné Zakládat a organizovat činnost politických stran na pracovištích je nepřípustné.

§6

Vznik strany a hnutí

(1) Strana a hnutí vznikají registrací nebo na základě skutečností, které ji nahrazují (§ 8 odst. 4 a 6 a§21).

(2) Návrh na registraci strany a hnutí (dále jen "návrh na registraci") podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí (dále jen "přípravný výbor"), který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Cleny přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů přípravného,výboru je zmocněn jednat jejich jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí

a) petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, rodné číslo a bydliště,

b) stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:

  1. název a zkratka strany a hnutí,

2. sídlo,

3. programové cíle,

4. práva a povinnosti členů orgány a způsob jejich ustavování včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních,

5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany, určení orgánů oprávněných jednat jménem strany a hnutí,

6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění, ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud mají jednat svým jménem,

7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci, způsob, jakým statutární orgány strany a hnutí, popřípadě orgány jejich organizačních jednotek jednají a podepisují,

8. zásady hospodaření,

9. způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu (§ 13 odst. 7).

(3) Název strany a hnutí a jeho zkratka se musí výrazně lišit od názvu a zkratky stran a hnutí, které již vyvíjejí činnost na území České a Slovenské Federativní Republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelné.

(4) Sídlo strany a hnutí musí být na území České a Slovenské Federativní Republiky.

"(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí byt ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ I4). (5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do vytvoření orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bod 5 přípravný výbor.

§7

(1) Návrh na registraci se podává ministerstvu ústřednímu orgánu státní správy republiky 2) (dále jen "ministerstvo") příslušnému podle sídla strany a hnutí uvedeného ve stanovách.

(2) Nemá-li návrh na registraci náležitosti podle § 6 nebo jsou-li v něm neúplné nebo nepřesné údaje, ministerstvo na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu na registraci, písemně upozorní s tím, že dokud nebudou tyto nedostatky odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno.

(3) Neupozorní-li ministerstvo do 10 dnů od doručení návrhu na registraci přípravný výbor podle odstavce 2, má se za to, že návrh na registraci nemá nedostatky.

(4) Nesouhlasí-li přípravný výbor s upozorněním ministerstva, může se do 15 dnů od doručení upozornění domáhat u krajského soudu určení, že návrh na registraci nemá nedostatky. Proti rozhodnutí krajského soudu se nelze odvolat.

(5) Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu dojde návrh na registraci, který nemá nedostatky uvedené v odstavci 2, nebo dnem, kdy rozhodnutí krajského soudu podle odstavce 4 nabylo právní moci. O dni zahájení řízení o registraci ministerstvo bezodkladně vyrozumí zmocněnce přípravného výboru.

§8

(1) Ministerstvo registraci odmítne, jestliže stanovy strany a hnutí jsou v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 3 a 4. Jinak provede registraci.

(2) Ministerstvo provede registraci nebo rozhodne o jejím odmítnutí do 15 dnů ode dne zahájení řízení o registraci.

(3) Provede-li ministerstvo registraci, zašle ve lhůtě uvedené v odstavci 2 zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace. Na rozhodnutí o registraci se nevztahuje § 47 správního řádu, jestliže se návrhu na registraci vyhoví.

(4) Nebylo-li zmocněnci přípravného výboru do 30 dnů od zahájení řízení o registraci doručeno rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace, strana a hnutí vzniknou dnem následujícím po uplynutí této lhůty; tento den je dnem registrace. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.

(5) Přípravný výbor může do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat u příslušného soudu opravný prostředek. 2a) Přípravný výbor může do 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat soudu návrh na přezkoumání tohoto rozhodnutí. K přezkoumání je příslušný Nejvyšší soud České republiky, jde-li o rozhodnutí ministerstva České republiky, a Nejvyšší soud Slovenské republiky, jde-li o rozhodnutí ministerstva Slovenské republiky.

(6) Pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva o odmítnutí návrhu na registraci, tuto registraci nahrazuje. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.

(7) Registraci provede ministerstvo zápisem strany a hnutí do seznamu stran a hnutí.

§9

Vznik strany a hnutí, jejich název, zkratku a sídlo oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu. Evidenci stran a hnutí vede ministerstvo.

Vznik strany a hnutí; jejich název, zkratku a sídlo

oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Federálnímu statistickému úřadu, který vede evidenci stran a hnutí vyvíjejících činnost na území České a Slovenské Federativní Republiky.

§10

Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje týkající se jména, příjmení a trvalého pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy; do 15 dnů ode dne ustavení nebo změny statutárního orgánu. Oznámení musí být doloženo usnesením orgánu strany a hnutí, který je podle stanov oprávněn v této věci rozhodovat; obdobně se doloží i ostatní podání týkající se údajů vedených v evidenci ministerstva (§ 11 a 12).

Hodlají-li strana a hnutí registrované ministerstvem České republiky vyvíjet činnost i na území Slovenské republiky, oznámí to jejímu ministerstvu a přiloží ověřený opis stanov s vyznačením dne registrace. Totéž platí, hodlají-li vyvíjet činnost na území České republiky strana a hnutí registrované ministerstvem Slovenské republiky.

§11

(1) Změnu stanov oznámí strana a hnutí písemně

ministerstvu do 15 dnů od jejího schválení; k oznámení připojí dvojí vyhotovení změny stanov.

(2) Ustanovení § 7 a.8 platí pro změnu stanov obdobně.

(2) Ustanovení § 7, 8 a 10 platí pro změnu stanov přiměřeně.

Zánik, zrušení a pozastavení činnosti strany a hnutí

§12

Zánik strany a hnutí

(1) Strana a hnutí zanikají dnem, kdy ministerstvo provede výmaz strany a hnutí ze seznamu stran a hnutí (dále jen "výmaz").

(2) Návrh na výmaz podává ministerstvu příslušný orgán strany a hnutí do 10 dnů od zrušení strany a hnutí, pokud strana a hnutí byly zrušeny bez likvidace; pokud strana a hnutí byly zrušeny s likvidací, podá tento návrh likvidátor do 10 dnů po skončení likvidace.

(3) Zániku strany a hnutí předchází jejich zrušení, a to buď bez likvidace, přechází-li jejich veškerý majetek a závazky na právního nástupce, anebo s likvidací, pokud jejich veškerý majetek a závazky takto nepřecházejí.

___________________

2a) Přípravný výbor může do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat u příslušného soudu opravný prostředek.

2) Např. 26 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.).2) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon SNR č. 347/1990 Sb., o organizaci ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Pokud zákon dále nestanoví jinak, použijí se na likvidaci majetku a závazků zrušené strany a hnutí přiměřeně předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušené strany a hnutí je předlužen, je povinen navrhnout prohlášení konkursu. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním .likvidátor způsobem určeným ve stanovách [§ 6 odst. 2 písm. b) bod 9].

(5) Zánik strany a hnutí oznámí ministerstvo ~do 7 dnů od výmazu Federálnímu statistickému úřadu, a vyvíjely-li strana a hnutí registrované ministerstvem České republiky činnost i na území Slovenské republiky, též jejímu ministerstvu a naopak.

§13

Zrušení strany a hnutí

(1) Strana a hnutí se zrušují

a) vlastním rozhodnutím, a to dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jinou stranou a hnutím nebo přeměnou na občanské sdružení'),

b) rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění.

(2) Pokud stanovy neupravují způsob rozhodování o zrušení strany a hnutí podle odstavce 1 písm. a), rozhoduje o tom jejich nejvyšší orgán.

(3) Po zrušení strany a hnutí mohou její orgány, pokud jejich pravomoc nepřešla na právního nástupce nebo likvidátora, vykonávat pouze působnost související se zrušením strany a hnutí.

(4) Zrušují-li se strana a hnutí sloučením s jinou stranou a hnutím nebo přeměnou na občanské sdružení), přechází jejich veškerý majetek a závazky na právního nástupce.

(5) Zrušují-li se strana a hnutí dobrovolným rozpuštěním, je orgán, který o rozpuštění rozhodl, povinen současně jmenovat likvidátora. Zrušení strany a hnutí oznámí likvidátor ministerstvu do 5 dnů od zrušení strany a hnutí, a působily-li strana a hnutí registrované ministerstvem České republiky i ve Slovenské republice, též jejímu ministerstvu a naopak.

(6) Strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění [odstavec 1 písm. b], jestliže je jejich činnost v rozporu s § 1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastaveni činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí.

(7) Je-li přímá souvislost mezi důvody rozhodnutí soudu o rozpuštění strany a hnutí a nabytím nebo užitím jejich majetku, může soud v souvislosti s rozhodnutím o rozpuštění strany a hnutí rozhodnout, že majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace majetku této strany a hnutí, připadá do vlastnictví té republiky, v níž mají strana a hnuti své sídlo.

§14

Pozastavení činnosti strany a hnutí

(1) Činnost strany a hnutí může být rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až 5, § 6 odst. 5 a § 17 až 19 nebo se stanovami. Činnost strany a hnutí může být rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až 5 nebo se stanovami.

"(2) Při pozastavení činnosti mohou strana a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 tohoto zákona návrh na rozpuštění strany.".

(2) Při pozastavení činnosti mohou strana a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejích činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.

3) Dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, rozhoduje o znovuobnovení jejich činnosti na základě návrhu strany a hnutí soud, s výjimkou znovuobnovení činnosti pozastavené z důvodů uvedených v § 6 odst. 5 a § 18 odst. 1 a 4, kdy se činnost strany a hnutí považuje za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.".

§15

(1) O rozpuštění strany a hnutí (§ 13 odst. 1 písm. b)], pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14 odst. 1) a o znovuobnovení jejich činnosti (§ 14 odst. 3) rozhoduje Nejvyšší soud. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky.

(2) Pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit nelze v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb. To neplatí, jestliže je činnost strany a hnutí v rozporu s § 4.

O rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)]

a o pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14) rozhodují a) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o stranu a hnutí, které vyvíjejí činnost na území obou republik České a Slovenské Federativní Republiky. Návrh podává prezident České a Slovenské Federativní Republiky nebo vláda České a Slovenské Federativní Republiky anebo generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky,

b) Nejvyšší soud republiky, v níž mají strana a hnutí své sídlo, jde-li o stranu a hnutí, které vyvíjejí činnost jen na území České republiky nebo Slovenské republiky. Návrh podává vláda nebo generální prokurátor té republiky, v níž mají strana a hnutí své sídlo.

§16

Další důsledky zrušení strany a hnutí a pozastavení jejich činnosti stanoví zvláštní zákon.

Hospodaření stran a hnutí

§16a

Soudní ochrana

(1) Dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností vyznačovaných v evidenci ministerstva (§ 10 až 12), může člen této strany a hnutí do 6 měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat okresní soud o jeho přezkoumání, považuje-li je za nezákonné nebo odporující stanovám.

(2) Nejde-li o zrušení strany a hnutí, lze návrh na přezkoumání podle odstavce 1 podat, jen pokud rozhodčí orgán strany a hnutí nevyhověl žádosti člena o zjednání nápravy anebo o ní nerozhodl do 30 dnů ode dne jejího podání.

(3) Soud v řízení postupuje podle § 246a, §. 2466 odst. 2 a § 246c a podle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu.

(4) Opis pravomocného rozhodnutí soudu podle odstavce 1 zašle soud ministerstvu.".

§17

(1) Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani neodpovídají ani neručí.

"(2) Strana a hnutí nesmějí vlastním .jménem provozovat podnikatelskou činnost a nesmějí založit právnickou osobu, která podnikatelskou činnost provozuje, ani se účastnit jako-společníci nebo členové takové právnické osoby.

{3) Příjmem strany a hnutí mohou být

a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů,

b) příspěvek ze státního rozpočtu-České republiky na činnost {dále jen "příspěvek na činnost"),

c) příspěvky z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků a obcí, stanoví-li tak zákon,

d) příspěvky vlastních členů,

e) dary,

f) příjmy z pronájmu movitého a nemovitého 'majetku,

g) úroky z vkladů,

h) příjmy z prodeje movitého a nemovitého majetku, i) příjmy z pořádání loterií, tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,

j) půjčky a úvěry.

(4) Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního zákona.3) Účetní evidenci o hospodaření s příspěvkem ze státního rozpočtu České republiky (dále jen státní příspěvek) vede strana a hnutí odděleně.

________________

3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

(2) Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem provozovat podnikatelskou činnost. Mohou se však podílet na založení právnické osoby nebo se účastnit jako společníci nebo členové právnické osoby již založené. Mohou také samy právnickou osobu založit nebo se stát jedinými společníky právnické osoby, pokud zvláštní zákon jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští.

(3) Podíl na zisku z podnikání právnických osob uvedených v odstavci 2 mohou strana a hnutí použít jen k naplnění svých programových cílů uvedených ve stanovách, přičemž jej nesmějí rozdělit mezi své současné ani bývalé členy.

(4) Strana a hnutí se mohou účastnit jako člen nebo společník jen v právnické osobě, jejímž předmětem činnosti jsou:

a) provozování rozhlasových a televizních stanic, vydavatelství, nakladatelství a tiskáren,

b) publikační a propagační činnost, c) loterie a tomboly,

d) výroba a prodej předmětů propagujících program činnost příslušné strany a hnutí,

e) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí.

(5) Strana a hnutí nesmějí vlastnit majetek mimo území České a Slovenské Federativní Republiky.

§18

(1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu výroční finanční zprávu, která zahrnuje

a) roční účetní výkazy podle zvláštních předpisů,4)

b) zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky,

c) přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 Odst. 3,

d) přehled o výši darů a dárcích; pokud hodnota daru nebo součet hodnot darů jednoho dárce za jeden rok přesahuje 100 000 Kč, uvede se u fyzické osoby jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo dárce, u právnické osoby její název; adresa sídla a identifikační číslo.

(2) Zjistí-li Nejvyšší kontrolní úřad, že ve stanovené lhůtě nebyla výroční finanční zpráva předložena nebo že byla neúplná anebo obsahovala nepravdivé údaje, sdělí to neprodleně Poslanecké sněmovně. Po tomto sdělení je předložená výroční finanční zpráva veřejná.

(3) Stranu a hnutí, které ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu nepředložily, popřípadě byla-li předložena výroční finanční zpráva neúplná anebo obsahovala nepravdivé údaje, Nejvyšší kontrolní úřad současně se sdělením podle odstavce 2 vyzve k odstranění nedostatků; strana a hnutí jsou tak povinny učinit do 10 dnů od doručení této výzvy, popřípadě ve lhůtě prodloužené se souhlasem Nevyššího o kontrolního úřadu.

(4) Povinnost stanovená v odstavcích 1 a 3 se považuje za splněnou, uzná-li to Nejvyšší kontrolní úřad. Ten o odstranění nedostatků podá neprodleně zprávu Poslanecké sněmovně, prezidentu republiky a vládě. Pokud nedostatky nebyly odstraněny ve lhůtě zákonem stanovené ani ve lhůtě se souhlasem Nejvyššího kontrolního úřadu prodloužené, je Nejvyšší kontrolní úřad povinen to bez dalšího prodlení sdělit Poslanecké sněmovně, prezidentu republiky a vládě; toto sdělení je podnětem k návrhu podle § 15.

(5) Poslanecká sněmovna nebo její orgán, který k tomu Poslanecká sněmovna zmocní, může dát Nejvyššímu kontrolnímu úřadu podnět k přezkoumání, zda výroční finanční zpráva strany a hnutí, kterým byly vyplaceny státní příspěvky, je v souladu s § 17 až 19 zákona, a to i tehdy, vzniknou-li pochybnosti o tom dodatečně.
________________________

4) Např. zákon č. 563/1991 Sb.

(1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna národní radě republiky, ve které jsou registrovány, výroční finanční zprávu.

(2) Výroční finanční zpráva strany a hnutí zahrnuje:

a) majetek a závazky strany a hnutí,

b) příjmy strany a hnutí, t.j. členské a obdobné příspěvky, příjmy z majetku včetně příjmů z podnikání, dary, dědictví, prostředky získané od státu k úhradě volební kampaně a jiné příjmy,

c) výdaje strany a hnutí, t.j. osobní výdaje, výdaje na politickou práci, výdaje na správní záležitosti, volební výdaje a jiné výdaje.

(3) Převyšuje-li hodnota daru 10 000 Kčs nebo součet hodnot darů od jednoho dárce za jeden rok 50 000 Kčs, musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště dárce; jestliže je dárcem právnická osoba, její název a sídlo.

§19

Dary a jiná bezúplatná plnění nemohou strana

a hnutí přijmout od státu a od státních orgánů, pokud zákon nestanoví jinak.

§ 20

(1) Strana a hnutí mají nárok na státní příspěvek za podmínek stanovených zákonem.

(2) Příspěvek má činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát.

(3) Nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na mandát vzniká straně a hnutí, které předložily ve stanovené lhůtě (§ 18 odst. 1) výroční finanční zprávu.

(4) Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly, ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů.

(5) Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec nebo senátor na kandidátní listině strany a hnutí nebo byl zvolen za stranu a hnutí má kandidátní listině koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu.

(6) Stálý příspěvek činí ročně 3 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 100 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje.

(7) Příspěvek na mandát činí ročně 500 000 Kč na jeden mandát.

(8) Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a. hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec nebo senátor zvolen. Jestliže byl poslanec nebo senátor zvolen na kandidátní listině koalice, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice uveden.

(9) Pro zjištění nároku na stálý příspěvek a stanovení jeho výše u strany a hnutí, které jsou členy koalice, je rozhodující dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková dohoda uzavřena, nebo není-li ve stanovené lhůtě doručena Ministerstvu financí, dělí se volební výsledek rovným dílem. Ustanovení odstavce 3 zůstává nedotčeno. Strana a hnutí doručí Ministerstvu financí dohodu o podílu členů koalice do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.

(10) Byla-li předložená výroční finanční zpráva neúplná nebo nepravdivá, výplata příspěvku na činnost se pozastavuje až do odstranění vady (§ 18 odst. 4). Výplata příspěvku na činnost se rovněž pozastaví, byl-li podán Nejvyššímu soudu návrh podle § 15; výplata se obnoví i zpětně, nabude-li právní moci rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na rozpuštění nebo pozastavení činnosti strany nebo hnutí. Výplata příspěvku na činnost se obnoví i zpětně za období, kdy byla pozastavena, jestliže strana a hnutí odstranily nedostatek spočívající v neúplnosti nebo nepravdivosti výroční finanční zprávy (§ 18 odst. 4).

(11) V roce konáni voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu se propočítává roční příspěvek na činnost za každé volební období zvlášť: Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního příspěvku na činnost. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb toho volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější.

(1) Strana a hnutí mají nárok na příspěvek ze státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "státní příspěvek") za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Státní příspěvek náleží stranám a hnutím, které vzhledem k výsledkům posledních voleb do Federálního shromáždění získaly nárok na úhradu volebních nákladů, a to ve výši odpovídající této úhradě.')

(3) Státní příspěvek se vyplácí stranám a hnutím ne jejich žádost a v ročních splátkách, nejpozději do konce února.

(4) Dojde-li k rozpuštění Federálního shromáždění před ukončením volebního období; poskytne se stranám a hnutím státní příspěvek ve výši úměrné skutečné délce volebního období.

(5) Strana a hnutí ztrácejí nárok na státní příspěvek, jestliže ve dvou po sobě jdoucích volbách do Federálního shromáždění nezískaly žádný poslanecký mandát ve Federálním shromáždění.

(6) Za každý měsíc pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14) se státní příspěvek náležející straně a hnutí podle odstavců 1, 2, 3 a 4 snižuje o jednu dvanáctinu. Po dobu pozastavení jejich činnosti se státní příspěvek straně a hnutí nevyplácí. Byly-li strana a hnutí zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění [§ 13 odst. 1 písm. b)], jsou povinny vrátit do státního rozpočtu odpovídající část naposledy vyplacené splátky státního příspěvku. .

(7) Stranám a hnutím, které kandidovaly v rámci volební koalice, se příslušná část státního příspěvku vyplácí podle podmínek dohodnutých politickými stranami, jinak rovným dílem.

(8) Poskytování státního příspěvku stranám a hnutím ze státních rozpočtů republik podle výsledků voleb do národních rad upraví zákony národních rad.

§ 20a

(1) Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve dvou pololetních splátkách pozadu. Splátka za první pololetí se, vyplácí každoročně do 30. června a za druhé pololetí každoročně do 1, prosince. Žádost se podává na každou splátku zvlášť

(2) Jestliže se dohody podle-§ 20 odst. 9 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku všem členům koalice pozastaví. Výplata příspěvku na činnost se obnoví i zpětně po odstranění rozporu nebo po pravomocném rozhodnutí soudu (§ 20 odst. 10).

(3) Ministerstvo financí upraví výši další splátky příspěvku na činnost, jestliže se v průběhu roku změnil stav rozhodný pro výpočet výše příspěvku.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§21a

(1) Strany a hnutí, které vznikly podle zákona č. 15/1990 Sb., o politických stranách, nebo jsou za ně týmž zákonem považované, jsou stranami a hnutími podle tohoto zákona.

(2) Strany a hnutí uvedené v odstavci 1 upraví do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona své stanovy podle § 6 odst. 2 písm. b), § 6 odst. 3 a 4 a předloží je v další lhůtě 10 dnů ministerstvu příslušnému podle sídla strany a hnutí. Pokud tak v této lhůtě neučiní, dá ministerstvo podnět k návrhu na rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm, b)), popřípadě na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).

§ 21b

(1) V letech 1993, 1994 a 1995 mají strana a hnutí nárok na příspěvek ze státního rozpočtu České republiky ve výši odpovídající jedné čtvrtině úhrady volebních nákladů, která jim byla vyplacena podle zákona č. 47/1990 Sb., o volbách do Federálního shromáždění, ve znění pozdějších předpisů, za volby v roce 1992.

(2) Pro výplatu tohoto příspěvku se použije § 54a zákona České národní rady č..54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek v roce 1993 se vyplatí nejpozději do 31. srpna 1993.

(1) V letech 1993, 1994 a 1995 mají strana a hnutí nárok na příspěvek ze státního rozpočtu České republiky ve výši odpovídající jedné čtvrtině úhrady volebních nákladů, která jim byla vyplacena podle zákona č. 47/1990 Sb., o volbách do Federálního shromáždění, ve znění pozdějších předpisů, za volby v roce 1992.

(2) Pro výplatu tohoto příspěvku se použije § 54a zákona České národní rady č..54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek v roce 1993 se vyplatí nejpozději do 31. srpna 1993.

§ 22

Zrušuje se zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.

§ 23

Čl. II

Zákon č..99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/I969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/ /I991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 2411993 Sb. a zákona č. 171/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 9 se doplňuje odstavcem 5, který zní

"(5) Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní předpis.".

2. V § 120 odst. 2 se slova "obchodního rejstříku a" nahrazují slovy "obchodního rejstříku, v řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti a".

3. Za § 200h se vkládá nový § 200i, který včetně nadpisu zní:

"§ 200i

Řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení

a znovuobnovení jejich činnosti

Soud rozhoduje bez jednání usnesením. Opravné prostředky proti rozhodnutí nejsou přípustné.

Čl. III

Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., se doplňuje takto:

V § 3 se připojuje nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. la) zní:

"(4) Hospodaření politické strany a,politického hnutí s příspěvky ze státního rozpočtu České republiky je pro účely tohoto zákona hospodařením se státním majetkem. Úřad přitom postupuje podle zvláštního zákona 1a)

_________________

") Zákon č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.".

Čl. IV

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/I993 Sb., se doplňuje takto:

V § 2 se vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Jestliže jsou v úpadku politická strana a politické hnutí, nelze zahájit konkurz nebo vyrovnání v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb.".

Čl. V

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se mění takto:

V části druhé v § 9 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova "politické strany a politická hnuti .

Čl. VI

(1) Strany a hnutí registrované ministerstvem, jejichž stanovy neodpovídají ustanovení tohoto zákona, uvedou své stanovy do souladu s tímto zákonem do 9 měsíců ode dne jeho účinnosti a předloží je v této lhůtě ministerstvu_ Pokud tak neučiní, dá ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení jejich činnosti.

(2) Organizační jednotky strany a hnutí podle dosavadního zákona se považují za organizační jednotky podle tohoto zákona a jejich majetková a jiná práva a povinnosti přecházejí dnem účinnosti zákona na příslušnou stranu.

(3) Strana a hnutí, které se účastní jako člen nebo společník v právnické osobě, která provozuje podnikatelskou činnost podle dosavadních předpisů, ukončí tuto účast do 30. června 1995. Podíl na zisku z podnikání těchto právnických osob podle dosavadních předpisů mohou strana a hnutí použít jen k naplnění svých programových cílů uvedených ve stanovách, přičemž, je nesmějí rozdělit mezi své současné ani bývalé členy.

(4) Od účinnosti tohoto zákona do posledního dne voleb do Poslanecké sněmovny následujících po účinnosti tohoto zákona náleží stranám a hnutím každoročně stálý příspěvek a příspěvek na mandát v Poslanecké sněmovně podle přílohy tohoto zákona.

(5) V roce 1994 náleží straně a hnutí kromě státních příspěvků vyplacených podle dosavadních předpisů jedna polovina částky podle odstavce 4. Příspěvek vyplatí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí do 30. září 1994.

(6) Příspěvek na mandát v Senátu náleží straně a hnutí od posledního dne voleb do Senátu následujících po účinnosti tohoto zákona.

Čl. VII

Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. VIII Zrušuje se § 54a zákona České národní rady č. 54/

/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 94/1992 Sb.

čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.. července 1994.

Uhde v r. Havel v. r. Klaus v. r.

Doplněno podle zákona 189, 15.7.1993.
Doplněno podle zákona 117, 29.4.1994.