T.G.Masaryk         Nová Evropa

Nova_Evropa.jpg (66966 bytes)

 

Nákladem Gustava Dubského v Praze

1920

PŘEDMLUVA K VYDÁNÍ ČESKÉMU

Vydání francouzské a anglické bylo vytisknuto jako rukopis a nebylo dáno na knižní trh. Ke zprávě

v předmluvě k tomu vydání dodávám, že část původního rukopisu, jak teď vidím, byla vytisknuta  v "Československém Deníku", vycházejícím  v Rusku a na Sibiři (čís. z 16. dubna 1918 a násl.).  Měl jsem jistou pochybnost, mám-li knihu  uveřejnit, maje nyní tak odpovědné postavení.  Rozhodl jsem se pro uveřejnění, protože se kniha přece jen dostává na veřejnost; a mimo to, kniha má význam jako historický dokument. Je soustavnějším zpracováním těch politických zásad, jež tvořily program naší zahraniční propagandy. Dnes formuloval bych některé podrobnosti jinak, ale v zásadních. věcech řekl bych totéž. Vidím, že spis prozrazuje neklid války a revoluční propagandy, ale přece jen v míře neveliké; v celku neztratil jsem svého vědeckého klidu a jsem jist také tím, že jsem vůči svým politickým odpůrcům a nepřátelům a proti nim přes všecky rozličné hrůzy vyhnanství zůstal odpůrcem a nepřítelem slušným a spravedlivým.

V Praze, 5. ledna 1920.

T. G. M.  

PŘEDMLUVA

K ANGLICKÉMU A FRANCOUZSKÉMU VYDÁNÍ.

Tato kniha má dlouhou historii. Byla původně  napsána loni v Petrohradě, za neklidu revolučního. Šlo mi o to, objasnit našim vojákům zásadní problémy války; jim kniha byla věnována. Odevzdal jsem rukopis ruské tiskárně; ale domnívám se, že teď kniha na Rusi vyjít nemohla. Mezitím musil jsem odejet na Západ; na cestě Sibiří a Tichým Oceánem zpracoval jsem část svého rukopisu v tuto knížku, kterou teď předkládám politické veřejnosti. Psal jsem, nemaje k disposici skoro žádné literatury; jen při poslední revisi rukopisu mohl jsem tu a tam použít literatury americké. Opakuji však, že mi šlo o objasnění zásadních problémů válkou rozvířených.

Washington, v říjnu 1918.

T. G. M.

 

OBSAH

Předmluva k vydání českému......5
Předmluva k vydání anglickému a francouzskému..7
Věnování............17

I. HISTORICKÝ VÝZNAM VÁLKY.

1. Válka světovou.........25
1. Consensus gentium proti Němcům. Lidstvo se víc sjednocuje ve své organizaci.

2. Pangermánský plán světového panství: Berlín Bagdad............26

2. Válka se dala očekávat.
3. Pangermanismus filosofií politického vývoje německého národa.
4. Theorie pangermanismusu odpovídá politickému vývoji Němců. "Centrální Evropa neboli Berlin Bagdad" ("Berlín Kahyra"). ¨
5. Odkud hrozí Německu větší nebezpečí: Z Anglie či z Ruska?
6. Průběh války se shoduje s pangermánským plánem. Vojenská a politická situace.
7. Hlavní argumenty pangermanismusu: Německo potřebuje bezpečných hranic, území a chleba. Svými vojenskými ctnostmi a svou kulturou Němci zasluhují být vůdci Evropy a lidstva. Pangermánský imperialismus je pokračováním římského. Pangermánský materialismus a mysticismus. Pangermánská nenávist Slovanů a jiných národů.   

3. Plán Spojenců: Demokratická organisace Evropy a lidstva.  Demokracie proti theokracii...42

8a.Spojenci vymezují své válečné cíle v notě presidentu Wilsonovi.
8b. Čtrnáct bodů Wilsnových.

9. Rozpor mezi Centrálními Mocnostmi a Spojenci je rozporem mezi theokratickým monarchismusem a demokracií; ideál Pruska Rakouska a ideál Ameriky.


4. Německý "Drang nach Osten". Prusko a Rakousko.  Pangermanismus a Východní otázka. Pangermanismus s hlediska světového...........52

10. Němci po věky zatlačovali Slovany na východ. Rozdíl a shoda mezi Pruskem a Rakouskem: oběma je společná idea císařství, dobývajícího východu.
11. Válka pokusem rozřešit dávnou Východní otázku. Německá "Centrální Evropa" a "Berlin Bagdad" zastíněny světovou otázkou: organizace nejenom světa Starého, ale také Nového, Pangermanismus a Amerikanismus.

5. Německý "Drang nach Osten" a Pásmo malých národ....57

12. Pásmo malých národů mezi Němci a Rusy. Politický a etnografický rozdíl mezi Východem a Západem. Pangermanismus využívá tohoto rozdílu ke svému prospěchu.

II. NÁRODNOSTNÍ PRINCIP.

6. Národnostní cit a idea...........63

13a. Národnost od XVIII. století. Politickou, státotvornou a sociální sílou. Princip národnosti je úplně moderní.
13b. Národnost a jazyk. Národnost v literatuře, vědě a filosofii, v umění, mravech a právech, ve státě a politice. Princip národnostní, vlastenectví. Vývoj národů: plemena, národnosti, kmeny atd. Jeden Adam či víc? Otázka rasy (plemena). Směšování ras a změna národního charakteru. Původnost národů.
14. Národnost a stát. V Evropě je mnohem víc národů než států: státy národnostně smíšené. Státy byly vytvořeny dobýváním. Národ a stát: Goethe a Bismusarck. Národnost je demokratická, stát aristokratický. Stát vznikl z theokracie a je v základě dynastický. Vznik moderního, demokratického státu Princip národnostní silou demokratickou. Rozdíl mezi státy Spojenců a Centrálních Mocností.

7. Právo národů na sebeurčení.......................74

15. Národnostní cit a idea a národnostní právo. Právo národů na sebeurčení vyplývá z mravní hodnoty humanitního principu. Z uznání hodnoty lidské osobnosti vyplývá uznání národů a společenských kolektivit vůbec. Rovnost jazyků před zákonem. Středověké hodnocení dynastického státu: demokracie proti theokracii. Spojenci ve své odpovědi presidentu Wilsonovi činí z otázek národních otázky mezinárodní; přestávají být pouze vnitřními", záležitostmi států. Pangermáni pro stát protinárodní: Vilém pro Jehovu, ne pro Ježíše. Demokratický stát spočívá na mravním, lidském základě, ne na základě božském, náboženském. A přece demokratická politika "sub specie aeternitatis".

8. Problém malých národů a států; federace malých národ................81

16. Relativnost velikosti. Dějiny učí, že se malé státy tvořily vedle států velkých. Německý imperialismus dějiny zavrhly.
17. Malé státy a národy vyvíjejí intensivnější kulturní činnost: autonomizace proti centralizaci.
18. Malí národové prý se musí spojit ve větší stát; příkladem je prý Rakousko. Pravá povaha federace: federace předpokládá svobodu. Federace je provedení principu associace; problém malého národa a "malého člověka".

9. Národnost a mezinárodnost........................90

19. Princip národnosti neodporuje vývoji mezinárodnosti. Moderní internacionoalismus.

10. Politická samostatnost a národní autonomie....93

20. Význam a hodnota politické nezávislosti. Odnárodňování je kulturní ztrátou. Národní autonomie (územní  osobní) dostačuje jen v některých případech.  

11. Radikální rekonstrukce Evropy na národnostním základě? Národní minority...........95

21. Problém smíšených států: národnostní menšiny. Přestěhování menšin? Demokratické pravidlo pro rozsah národnostních menšin. (Nedostatky demokratické statistiky.)

12. Každá národní otázka problémem zvláštním...99

22. Rozmanitost a bohatý obsah národních otázek.

13. Marxismus a národnost...........100

23. Marx nepochopil problému národnosti. Národnost a socialismus se navzájem nevylučují.
24. Marxisté podávají nesprávný výklad války; je to válka kapitalistická? imperialistická? koloniální? marxistická? menšina marxistická.

III. VÝCHODNÍ OTÁZKA.

14. Program Spojenců v podstatě programem reorganizace Východní Evropy..............l09

25. Národnostní otázky naléhavé jen na východě.
26. Národnostní otázky v Rakousku, Prusku, Rusku a na Balkáně (v Turecku): civilizovaní a kdysi nezávislí národové jsou utlačováni.

15. Rozčlenění Rakouska hlavním cílem války. "Idea státu Rakouského"..............114

27. Rakousko státem umělým: dynastickým, imperialistickým a militaristickým: "Idea státu Rakouského": středověká negace moderní ideje státu a národnosti.
28. Rakousko je prý schopno života.
29. Rakousko zmenšené?
30. Rakousko jako protiváha Německa? Rakouský katolicismus. Vnitřní harmonie Německa a Rakouska.
31. Dosáhli Čechové své kultury pomocí Rakouska?
32. Co bude s německými provinciemi Rakouska?
33: Maďaři rakušanství úplně dostihli.

16. Pruské Německo: kultura vnějšího pořádku a militaristického materialismusu.........125

34. Prusko a východní otázka: předmět pruské útočnosti.
35. Pruská otázka: podstata pruství. Německo a Prusko: Goethe či Bismusarck? Pruský kult státu. Pruský monarchismus, bismusarckismus, macchiavellismus.
36. Německá filosofie, věda a kultura vůbec. Jejich scholasticismus.
37. Moderní německá theologie: německopruský jesuitismus.
38. Německá pořádnost.

17. Reorganizace Východní Evropy a Rusko.....136

39. Carské Rusko bylo ještě politicky i kulturně ve stadiu extensivnosti: příčina jeho úpadku. Problémy národnostní v Rusku: jak se liší od národnostních poměrů západních. Poláci, Finové a baltské provincie.
40. Problém maloruský (ukrajinský).
41. Pangermánské směřování do Asie zeslabeným Ruskem. Cesta z Berlína do Bagdádu nejen Cařihradem, ale i Oděsou. Potřeba silného Ruska pro Evropu a lidstvo.

18. Bez kritiky Spojenců............144

42. Potřeba kulturní synthese, ne převaha jednoho národa a jeho kultury nad druhým. Začíná doba nová.
43. Různé národní kultury a měřítko lidství. (Pro domo).

19. Význam československého státu pro osvobození Evropy..148

44. Zeměpisné a dějinné položení Čech a československého národa: Čechy a Slovensko překážkou na cestě Berlín Bagdad.
45a. Čechy nezávislé od sedmého století; sjednocení s Rakouskem a Uherskem 1526 v personální unii. Habsburkové centralizovali a germanizovali proti svým slibům. Odpor Čechů a Uhrů. Obrození československého národa. Revoluce roku 1848. Rakousko smlouvá mír s Maďary: dualismus z r. 1867. Čechové pokračují ve svém boji proti RakouskuUhersku za nezávislost.
45b. Čechové a Slováci za války 1914 na straně Spojenců proti RakouskuUhersku a Německu. Habsburkové sesazeni českou Zahraniční Národní Radou. Československé armády uznány Spojenci. Spojenci uznali Národní Radu a práva Čechů a Slováků na nezávislý stát. Odpor Rakouska a Německa.
46. Národní autonomie a federalizace Čechům nestačí: historické právo Čech tvořit samostatný státní útvar. Slováci mají právo být spojeni s Čechy. Slovenský jazyk a maďarizace.
47. Kulturní význam československého národa. Česká reformace zahájila nové protitheokratické období v Evropě. Potlačení české národní kultury Habsburky. Obrození české a slovenské na konci osmnáctého století.
48a. Československý stát soběstačný co do území, obyvatelstva, surovin a financí. Otázka německých, polských a maďarských menšin. Možnost spojení maďarskoslovenského státu s Jugoslavií.
48b. Malorusové uherští přejí si být spojeni s československým státem.
48c. Hospodářství a finanční síla československých zemí.
48d. Československý stát republikou.

20. Československý stát, Polsko a Jugoslávie......178

49. Úzká vzájemná pospolitost mezi otázkou československou a polskou.
50. Vztah otázky jihoslovanské k otázce československé a polské.

21. Slovanská bariera proti pangermanismusu......183

51. Osvobozené státy nebudou nárazníkové. Nejen bariera slovanská, ale také latinská (Rumuni, Italové atd.).

 

22. Pangermanismus a panslavismus  germanismus a latinismusů..185

52. Válka není jenom konfliktem světa germánského a slovanského; panslavismus, germanismus a latinismus.

IV: BOJ DO KONCE.

23. Nutnost provést válku do konce v zájmu trvalého míru: problém války..............191

53. Demokracie nevylučuje defensivy, Rozdíl mezi válkou útočnou a obrannou. Pacifismus Tolstého není správný. Demokracie neznamená nedostatek energie. Problém války. Militarismus. Pruský militarismus překonán válkou. Milice.

24. Kdo je odpověden za válku?..........194

54a. Mravní soud a historický výklad války.
54b. RakouskoUhersko a Německo odpovědno. Vina RakouskaUherska.

V. NOVÁ EVROPA.

25. Demokratický mír a jeho podmínky. (Résumé.).....205

55. Podstata pravé demokracie a obecné zásady demokratického míru.
56. Jednotlivé body pro mírovou konferenci.
57. Demokracie "sub specie aeternitatis". Caesar či Ježíš?

VĚNOVÁNÍ.

Bratři, čeští, slovenští vojáci! Věnuji tuto práci Vám, Vám, kteří jste vstoupili do spojeneckých armád na Rusi a ve Francii, v Americe a Anglii, v Itálii a všude, kde jste jako volní občané mohli projevit své protirakouské smýšlení a odhodlání, bojovat za svobodu a nezávislost našeho národa. Věnuji spisek také Vám, kteří musíte bojovat pro Rakousko z donucení. Věnuji ho především památce Vás, kteří jste v řadách rakouské armády a mimo ni projevili vůli k národní nezávislosti a svoje mužné odhodlání zpečetili svou mučednickou smrtí; Vy jste se mně stali vzorem, Váš příklad, Váš program činu rozhodl mne a přivedl v tábor odhodlaných, nesmiřitelných nepřátel habsburského Rakouska. Vojna nás všechny překvapila nepřipravenými. Neočekával jsem evropskou válku, ale později než 1914; důkazem tomu je fakt, že jsem v létě 1914 navazoval styky, jimiž jsem se chtěl pokusit o smíření Srbů a Bulharů pro případ nečekané konflagrace. Vypovězení války stihlo mne v Německu, odkud jsem pomýšlel na cestu do Paříže a Londýna, abych si zabezpečil pomoc pro svůj pokus smiřovací. Nevěřil jsem ve válku ani po jejím vypovězení; myslil jsem, že císař Vilém se spokojí hrozbou a že státníci znepřátelených mocností se dohodnou. To očekávání zakládal jsem na odhadu, co válka bude znamenat, jak pronikavě zasáhne do osudů všech národů a lidstva; byl jsem dost naivní věřit, že monarchové a jich ministři se probudí tou hroznou odpovědností, která padá na každého kdo k rozpoutání aneb zamezení války mohl přispět. Začátkem srpna 1914 vrátil jsem se do Prahy. Politický život byl zastaven, nemohlo být žádných veřejných, ani soukromých schůzí, tajná policie vedla zesílený dozor nad všemi veřejnými činiteli, každý musili jsme jednat o své újmě. Avšak, ačkoli veřejné projevy nebyly možny, přece bylo se samého počátku v Praze ustálené veřejné mínění, sympatie každého uvědomělého Čecha byla na straně Srbska, Ruska a spojenců. Na mne osobně učinily nejhlubší dojem projevy protirakouského smýšlení v řadách českých pluků; přicházely brzy zprávy o těžkém potrestání, dokonce o trestech smrti a decimování; zároveň na Moravě civilní správa zahájila svou katanskou činnost, byli trestáni na hrdle lidé, u kterých se našly proklamace ruského generalissima. Cítil jsem, že ne můžeme a nesmíme my poslancové a oficiální vůdcové lidu zůstat nečinnými, že se musíme rozhodnout; ostatně mluvím jen za sebe. Dost dlouho jsem se podle staršího programu Palackého na trápil, usmířit Rakousko s námi a přetvořit je v demokratické soustátí; vypovězení války udělalo z politického problému problém svědomí. Vynasnažil jsem se ještě seznat pravé smýšlení a plány oficiálního Rakouska a dvora, hleděl jsem seznat smýšlení našeho lidu a pokusil jsem se dvojím zájezdem do Holandska dovědět se o plánech spojenců; cesta do Holandska dala mi příležitost pozorovat Německo a seznat smýšlení některých vlivných a informovaných kruhů. Nerozhodl jsem se v rozčilení a naslepo. Vykládám zde náš národní program, jak po jímáme válku, její význam a co od ní čekáme  úplnou nezávislost našeho národa a obnovení státu českých zemí se Slovenskem. Domáháme se rozčlenění RakouskoUherska. Tento náš program není pouze negativní, naopak je positivní; naše samo statnost má býti částí politické a sociální organizace celé Evropy a lidstva. Otázka Čech a Slovenska je otázkou světovou. Podávají se tu jen hlavní obrysy příští Evropy; k tomu uskrovnění jsem nutkán nedostatkem literatury; zbaven knihovny, stále na cestách po všech spojeneckých zemích a zaneprázdněn návalem praktických úkolů, pracuji bez potřebného literárního aparátu. Brožurka má svou historii. Napsal jsem ji v Petrohradě po prvé návštěvě v Kyjevě jedním tahem, ale neměl jsem tolik času, abych ji pozorně prokorigoval. Vypukla prvá bolševická revoluce a znemožnila mi práci; po čase zasedl jsem k revisi, vypukla revoluce druhá. Den, kdy jsem se dal do práce, pod mými okny houkal bolševistický broněvik a kolem mého bytu se rozzuřil nejprudší boj. Na radu přátel odejel jsem do Moskvy, abych tam, získal několik nerušených chvil, avšak právě v Moskvě dostal jsem se do střediska pouličních bojů. Z Moskvy jsem se dostal do Kyjeva, právě když prohlášena Ukrajinská republika  nově neklid a neočekávané úkoly praktické. Ale teď stůj co stůj připravím brožurku k tisku, snad ji později budu moci doplnit. Prožívám události na Rusi od minulého května; přirozeně tyto události nutí každého myslícího člověka pověřit své politické přesvědčení; kdo znají mé různé práce z posledních let, nenaleznou žádné změny základních názorů, ale byl jsem válkou válkou doveden k tomu, formulovat své názory určitěji. V těchto svých pracích probíral jsem zejména otázky a problémy národnosti, státu, demokracie a socialismusu, naposled jsem se snažil pochopit Rusko  odkazuji na tyto práce pro obšírnější zdůvodnění přednesených zde národů. V Kyjevě, 15. ledna 1918

Tomáš Garrigue Masaryk.

"Československý deník" v Praze, l6. dubna 1918. Čís. 62.

vydání čtvrté 1994
Redakce Anna Šabatova ml. Předmluva PhDr. Jaroslav Šabata Vytvarník Ivan Štrouf Do výroby připravila Janina Vrátničková Jako svou 40. publikaci vydalo nakladatelství Doplněk

Vydaní 4., Brno 1994

nakladatelství Doplněk 1. 196 stran + 2 barevne přílohy Počítačová sazba Koala-TEX
Vytiskl Signet s.r.o., Merhautova 117, Brno 1081-040-1994