Mimořádné hrdinské činy a oběti
hlavicka.GIF (1780 bytes)

armáda    církev   občané    politici    skupiny obyvatelstva   studenti

Armáda
Adolf Opálka, Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, parašutisté první tři jmenovaní  27.5.1942 provedli atentát na říšského protektora R.Heydricha. Zahynuli spolu 18.6.1942 po odhalení úkrytu v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze.
František Moravec, rozvědčík    14.3.1939 odvezl archiv tajné služby (jeden den před obsazením republiky německým vojskem) a tím zachránil řadu spolupracovníků čs.rozvědky před likvidací.
Heliodor Píka, generál československý vojenský přidělenec v Moskvě, vždy věrný československé republice, odmítl spolupráci s KGB, popraven 21.6.1949 v politickém procesu komunistickou justicí
Viliam Žingor, velitel prvního partizánského oddílu Slovenského národního povstání, 18.12.1950 popraven komunistickou justicí.
gen. Sergej Vojcechovský – Jako jediný vysoký činitel armády (kromě generála Prchaly) se postavil proti přijetí vojenské kapitulace a mnichovské dohody v roce 1938. V té době byl velitelem  armády určené k obraně v Čech. Po nacistické okupaci se stal členem odbojové organizace Obrana národa. Několik měsíců byl ve vyšetřovací vazbě gestapa a do konce války pod jeho dozorem. Po válce byl již 6. května 1945 zatčený sovětskou tajnou službou v Praze a svévolně odvlečen agenty KGB do sovětského gulagu. Zemřel po šesti letech krutého věznění v SSSR v roce 1951. Je pochovaný na Olšanských hřbitovech v Praze  [Zdroj: Lucie Dorůžková, Respekt 47/2003

Církev

Beran, kardinál    nepoddal se nastupujícímu komunistickému režimu, vězněný v padesátých letech, pochován (jako jediný kardinál) v papežské kryptě v Římě.
Pavlík Gorazd, teolog biskup pravoslavné církve, popraven v době heydrichiády za ukrývání parašutistů v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze.


Občané
Záviš Kalandra, komunistický novinář    v září 1936 vyloučen stalinisty z komunistické strany, v roce 1937 napsal pravdivou reportáž v stalinských procesech a to mu komunisté nezapomněli. Odsouzen v prvním komunistickém monstrpreocesu 27.6.1950. 
Jan Patočka, profesor    1.1.1977 první mluvčí Charty 77, pronásledovaný komunistickou státní bezpečností. Zemřel na následky výslechů komunistické státní bezpečnosti 13.3.1977.
Alois Rašín    v první čs. vládě ministr financí, tvrdý zastánce šetření ve státních výdajích.  5.ledna 1923 byl na něj spáchán politický atentát. Během první světové války člen tajné odbojové organizace Mafie. Za tuto svou činnost byl rakouskými úřady odsouzen k trestu smrti. Významně se podílel na přípravě státního převratu v říjnu 1918. 


Politici

Petr Zenkl, český národně socialistický politik, v září 1938 důrazně protestoval proti porušení Ústavy při souhlasu vlády s odstoupením pohraničních území Německu a s vojenskou kapitulací bez souhlasu parlamentu republiky. Za války byl vězněn v koncentračním táboru Dachau a Buchenwald. V únoru 1948 byl zásadním odpůrcem KSČ a nedlouho poté emigroval do Spojených států. 
Jiří Hájek, diplomat    24.8.1968 jako ministr zahraničí veřejně odsoudil vojenskou okupaci Československa na zasedáni Rady bezpečnosti OSN. První mluvčí Charty 77, pronásledovaný komunistickou státní bezpečností.
Milada Horáková
, poslankyně a předsedkyně čsl. červeného kříže  
8.6.1950 popravena za nespáchané zločiny komunistickou justicí. 
František Kriegel
, lékař    26.8.1968 jako jediný ze 26 československých politiků odmítl podepsat moskevské protokoly. Poté byl pronásledován Husákovským normalizačním režimem.
životopis
Tomáš Garrigue Masaryk     6.7.1915 v den 500 výročí smrti Jana Husa vyhlásil  v Ženevě svoji odbojovou akci, svými činy během války významně přisppěl ke vzniku samostatné Československé republiky
Ladislav Rašín   syn Aloise Rašína, v září 1938 v byl v čele výboru na obranu republiky. 30.9.1938 intervenoval u prezidenta Beneše proti přijetí mnichovské dohody. Od r. 1938 v odboji, zatčen a mučen gestapem. Během války vězněn v koncentračním táboře, kde před koncem války zemřel. 

Skupiny obyvatelstva
Poláci na Těšínsku - po vyhlášení války Polsku odešlo nejméně 2000 Poláků z Těšínska bojovat v polské armádě proti nacistickým vojskům.
Studenti  - 
16.10.1939 byl zastřelen student Jan Opletal, následně bylo nacisty zatčeno 1200 vysokoškoláků, odvezeno do koncentračních táborů. Devět studentských vůdců bylo okamžitě nacisty bez soudu popraveno devět studentských funkcionářů. V koncentračních táborech zahynulo celkem 121 vysokoškoláků. Už v roce 1941 byl tento den v Anglii vyhlášen jako Mezinárodní den studentů. 
Sokol 
  -  8.10.1941 zahájilo gestapo Akci Sokol, 1500 posláno do koncentračních táborů.
Židé   -   4.12.1941  první transport českých Židů do terezínského koncentračního tábora.
Stanné právo  -  po atentátu na říškého protektora v Praze bylo popraveno 1585 osob.
Lidice  - 10.6.1942 vyhlazení Lidic na Kladensku, 192 mužů zastřeleno, 196 žen do koncentračních táborů, 104 dětí posláno do tábora v Lodži a 82 y nich bylo usmrceno.
Ležáky  -  24.7.1942  vyhlazení obce Ležáky, 33 dospělích zavražděno, dalších 21 dospělých včetně 11 dětí odlečeno do koncentračního tábora , kde zahynuli.
Třěšť  -  7.5.1945 fašisté zavraždili na náměstí 47 obyvatel.
Velké Meziříčí   -  7.5.1945 německá jednotka zastřelila 60 mužů na radnici.
Ruští emigranti  -  květen 1945, ruská tajná služba KGB zatkla a odvlekla desítky tisíc československých občanů, předvším ruských předválečných emigrantů, do gulagů na území SSSR, odkud se již živí nevrátili. Celkem odvlekla KGB podle odhadů asi 4 000 občanů ruského původu z Českých zemí a odhadem až 100 000 občanů z území Slovenska.
Odsun Čechů  -  Ze zhruba 800 tisíc Čechů jich na území přičleněného k Německu [v r. 1938] odešlo 122 000 společně s 15 tisíci Židy a 18 tisíci německými antinacisty do vnitrozemí. Na Slovensku docházelo za druhé republiky k pogromům vůči tam žijícím Čechům a podle dostupných dat tehdy opustilo Slovensko na 130 tisíc Čechů, y maďarského záboru Podkarpatské Rusi se vystěhovalo 20 tisíc Čechů a z území zabraného Polskem přišlo do druhé republiky asi 30 tisíc osob. Řada y nich byla vydána ještě za druhé republiky do Německa. [Zdroj: Respekt 40/2003 Tomáš Krystlík]
Němci
  -  během divokého odsunu v Ústí nad Labem bylo 31.7.1945 zabito několik desítel obyvatel města německé národnosti, celkem při divokém odsunu zahynulo 16 000 občanů německé národnosti.
Odsun Němců  -  první transport Němců do americké okupační zóny 25.1.1946, celkem bylo vysídleno milion dvěstě tisíc do americké zóny a šestset tisíc do ruské.
Komunistické koncentrační tábory  -  celkem komunisté uvěznili 262 500 československých občanů, z toho 4000 jich v komunistických táborech zahynulo
Komunistické politické procesy  -   v letech 1949 -1960 bylo nejméně 247 občanů popraveno v politických procesech řízených KGB a vedoucími komunistickými funkcionáři
 
Studenti
Jan Opletal, student a V. Sedláček, dělník byli při protinacistických demonstracích 28.10.1939 smrtelně zraněni
J
an Palach    16.1.1969 na protest proti okupaci sovětskou armádou po srpnu 1968 a ústupkům sovětské moci a postupující normalizaci, se na Václavském náměstí upálil.
Jan Zajíc        25.2.1969 druhý protest sebeupálením proti sovětské okupaci a postupující normalizaci.

 

Odškodnění 

Před třemi lety byli zákonem odškodněni jednorázovou částkou 120 tisíc korun příslušníci zahraničních jednotek a spojeneckých vojsk v letech 1939 – 45 a vdovy či vdovci po nich. Ve stejné době se satisfakce dočkali také političtí vězni komunistického režimu z let 1948-89. (za jeden rok vězení jim byla přiznána částka 120 tisíc korun). Poté parlament odsouhlasil odškodnění příslušníků takzvaných pomocných technických praporů (PTP), kam posílali komunisté v padesátých letech své odpůrce na nucené práce (za každý měsíc dostali 15 tisíc korun). Několikatisícové satisfakce se dočkali i lidé, kteří se za války ukrývali před nacisty, a ti, kteří otrocky pracovali na území Slovenského státu a v Maďarsku. 12 tisíc za každý měsíc v bulavu přiznal parlament i československým občanům uneseným odtud po 2. světové válce  Stalinovými pochopy do sibiřských internačních táborů. (odškodnění vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, 32 odškodněným nárok uznala, 170 jich odmítla, zbytek je v řízení) Zatím poslední odškodnění připravuje vicepremiér a šéf US-DEU Petr Mareš: několika stovkám českých Němců, kteří unikli poválečnému vyhnání by chtěl dát jednorázové odškodné 50 tisíc korun za letitou diskriminaci. [Zdroj: Ondřej Kudrna Respekt 44/2003

 

Seznam je postupně dále doplňován.

Datum poslední modifikace: 30.01.2005