NÁZORY A MYŠLENKY
hlavicka.GIF (1780 bytes)

Subjektivní výběr toho, co stálo za přečtení. Přehled nemapuje česká média. Starší názory jsou v archivu .
Vysvětlivky :
    pozitivní činnost, událost, osobnost     negativní činnost, nezákonná činnost, skandály, trestné činy
  ČP   s tímto názorem se ztotožňuje redakce     informace související s komunisty a komunismem

název

Kdo,kdy,kde

Domácí politický píseček a blížící se Evropa.
"Euroskeptická ODS má před eurofily náskok. Klaus pojmenoval problém stručně a přesně, možná lépe, než sám čekal. Opravdu jde o boj o moc mezi centrem a místními zájmy, mezi tlakem na unifikaci a touhou po různorodosti. A to nejen na evropské úrovni: Klausovo motto lze vztáhnout i na české volby. Doma platí slova předsedy ODS ještě naléhavěji, protože parní válec opoziční smlouvy zemi už zplanýroval, zatímco varování před hypertrofií bruselské centrály je jen hypotetické.

   Kéž by u nás byla taková míra centralizace, socialismu a vlády monopolů, jaká panuje v Evropské unii. Hned by se nám dýchalo volněji. Evropané se samozřejmě řídí stejně sobeckými zájmy jako Češi. Výhodou unie je však její velikost. Území kontinentu je příliš obrovské na to, aby je ovládla jedna strana, jeden televizní magnát, jeden monopol. Představa, že v Evropě vznikne cosi na způsob ruského samoděržaví, je absurdní už s ohledem na historii. Dávno před tím, než vznikly národní státy, spolu v Evropě soupeřily desítky protichůdných regionálních a skupinových zájmů a je tomu tak i v unii. Problémem Evropy nikdy nebyla unifikace, ale naopak nalezení společného jednotícího prvku.
   Dokud existovala svatá říše římská s jejím křesťanským universalismem, nikomu se nepodařilo ji plně ovládnout. Absolutistické režimy přišly poté, co kardinál Richelieu vymyslel moderní stát.
   Národní stát, jehož blaho Klausovi tolik leží na srdci, není žádná hodnota sama o sobě. Tou je lidská svoboda a té se zpravidla daří lépe ve větším celku. Nadvláda místní klaky je vždy ta nejhorší. V Evropě také mají problémy s korupcí, také v ní zuří tuhý mocenský boj, je však nepředstavitelné, aby si úzká skupina politiků a podnikatelů bez řečí a velkých protestů rozkrájela celou unii, jako se to daří v Česku.
   Předseda ODS varuje před superstátem - a o totéž půjde i v domácích volbách. Souručenství opoziční smlouvy totiž vytvořilo z Česka disciplinovaný "superstáteček". Bruselští eurokraté jsou daleko, ale domácí drábové a poddrábové zatraceně blízko. Ony "málo demokratické" evropské instituce zaručují občanům širší prostor svobody, než je tomu u nás - přinejmenším si v unii žádný vlivný politik nedovolí napadat soudy a omezovat svobodu médií. "

27.12.01
MF DNES
Martin Schmarcz

KSČM se nelíbí souzení špinavostí bývalých komunistických funkcionářů.
"Poté, co se tuzemské soudy začaly zabývat řadou případů z komunistické éry, rozhodlo se vedení KSČM k ostré protiofenzivě: předseda strany Miroslav Grebeníček včera prohlásil, že procesy s komunistickými pohlaváry se konají na politickou objednávku. Grebeníček kritizoval prezidenta Václava Havla, nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou a Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Ten podle něj může být v budoucnu označen za zločinný a jím obvinění lidé mohou být později rehabilitováni. "Beru to jako pochvalu naší práce. To, že někomu vadíme, asi souvisí s naší činností," řekl mluvčí úřadu Jan Srb. Benešová, která je na dovolené, o vyjádření komunistů nechtěla hovořit. "V této fázi to nebudu komentovat," uvedla. Komunistický předseda Grebeníček se do kritiky justice pustil poté, co soudy začaly projednávat případy bývalých komunistických prominentů Lubomíra Štrougala a Jaromíra Obziny, a poté, co státní zastupitelství obvinilo Milouše Jakeše a Jozefa Lenárta z vlastizrady. Shodou okolností má v lednu začít i soud s bývalým vyšetřovatelem StB Aloisem Grebeníčkem, otcem současného předsedy KSČM. "

21.12.01
MF DNES
Jindřich Šídlo,
David Steiner

Proč nemají místní mocní rádi církve , novináře, prezidenta, senátory, ČNB, ...?  ČP
" Demokracie zvítězila nad církvemi. Tento týden poslanci již potřetí odmávali zákon, který omezuje náboženskou svobodu. Navzdory vetu Senátu, prezidenta i názoru církví, jimž se nelíbí, že stát bude více mluvit do jejich záležitostí. Dokončuje se tak vítězný pochod sněmovní většiny napříč institucemi, jež nejsou a ani nesmějí být pod demokratickou kontrolou. Význam církví, ale i justice či médií spočívá přece v tom, že se do nich nevolí, a přesto mají ve společnosti výrazný vliv. Poslanecká sněmovna je však podezřívavá vůči každé autoritě, která není odvozena od ní samé.
    Kvůli pořádku se budou muset církve vzdát přímého řízení svých charitativních institucí. Rovněž justici přitáhla vládnoucí moc nedávno otěže - soudce, který napříště neprojde prověrkami v rámci takzvaného vzdělávání, může být odvolán ministrem spravedlnosti. Obětí politické vendety se už nějaký čas předtím stala Česká televize - poslanci si mimo jiné přisvojili právo přijmout etický kodex a rozhodovat tak o tom, jak mají redaktoři dělat svou práci, aby nepřišli o místo.
    Všechny tyto příklady mají jedno společné. Volená moc se snaží vypořádat s institucemi, které jí za normálních podmínek mají vytvářet protiváhu a zpětnou vazbu. Z kontrolora se tak stává kontrolovaný. Zvláště pikantní je to v případě redaktorů veřejnoprávní televize, kteří se dostávají do situace, kdy se mají de facto zodpovídat politikům. A to se ještě místopředseda vlády Pavel Rychetský obává "nekontrolovaných" sdělovacích prostředků a vyzývá k hledání mechanismů, které by umravnily zdivočelá média. Zahraničním odborníkům ze slov vysokého ústavního činitele vstávají vlasy hrůzou na hlavě. ...

  Mocenská většina v končícím volebním období obsadila všechny státní úřady, korupčně si rozdělila privatizační prebendy a zavedla rozhodování dle politického klíče všude, kde to bylo jen trochu možné. Aby si pojistila své zisky, útočila tato moc s větším či menším úspěchem na instituce, které se vymykají její kontrole a překážely jí v úplném ovládnutí země. Demokracie se vydala na vítězný pochod, oslav ovat však není co. "

21.12.01
MF DNES
Martin Schmarcz

Zahraniční investice a domácí podnikatelé.
"Investice velkých zahraničních společností nám pomohly rychle a účinně. Mohou pohánět hospodářství i v době, kdy okolní Evropa stagnuje. Jedna velká zahraniční továrna dá totiž práci i mnoha malým českým firmám. Kdo navíc okusil naši levnou a kvalitní pracovní sílu, ten možná zůstane o mnoho déle, než původně plánoval. Doufejme, že i další generace francouzsko-japonského autíčka se bude vyrábět právě u nás. Ale pozor, jsme u prvního z rozporů. Titíž politici, kteří ještě před volbami strašili osudem levné dílny Evropy, lákají dnes cizí investory právě lácí českých dělníků. Výhody vnesly velkou nespravedlnost do podmínek podnikání. Nový investor si užívá daňových prázdnin, stát pro něj vykoupí a připraví pozemky a vyškolí zaměstnance. Druhou stranu idyly znají ostatní podnikatelé, kterým nikdo nic zadarmo nedaroval. Aby mohlo být jednomu podniku pomoženo, museli jiní odvést vyšší daně. A tak zatímco statistiku investic známe, statistiku těch, kdo kvůli vysokým daním zkrachovali, odešli jinam nebo vůbec nepřišli, pro nás nikdo nepočítá. Slova o rovných podmínkách hospodářské soutěže totiž na kabinet nezabírají. Priority stojí jinak. Dokonce tak, že majitelku pozemku pod budovanou továrnou, která nejevila ochotu jej prodat, "navštívil" náměstek policejního ředitele a premiér ji veřejně ostouzel. Takovou daň za nové pracovní příležitosti jsme vůbec platit nemuseli. Můžeme tedy směle tvrdit, že cena za rychlý úspěch investičních pobídek byla vysoká? Vůbec ne. Když chtěl Václav Klaus co nejrychleji tržní hospodářství, byl daní za rychlost fatální krach práva, který se podepsal i na ekonomice. Miloš Zeman sliboval rychlou prosperitu, která si také vybrala své, ale zdaleka ne tolik jako jiné kapitoly transformace. Přesto se chce říci: Cenu za umělé urychlení jsme zaplatili nejmíň dvakrát. To stačilo. Mohli bychom být konečně taky normální? "

21.12.01
MF DNES
Jan Šmíd

Zločiny minulosti - Lenárt a Jakeš.
"Bývalí komunističtí funkcionáři Milouš Jakeš a Jozef Lenárt se budou zodpovídat z toho, že v roce 1968 chtěli pomocí sovětských tanků nastolit v Československu loutkovou vládu. Městský státní zástupce v Praze je na návrh Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu obžaloval z vlastizrady. "Rok 1968 byl rokem velkých nadějí. Tento případ bude veřejnost vnímat asi citlivěji než jiné," řekl mluvčí ÚDV Jan Srb. Oběma bývalým funkcionářům se klade za vinu, že se hned druhý den po sovětské invazi do Československa zúčastnili jednání na sovětském velvyslanectví, kde chtěli dojednat vytvoření neústavní, takzvané dělnicko-rolnické vlády. Tím chtěli zpětně legalizovat sovětskou okupaci a dát jí zákonný rámec. Členy této vlády měli být i oni dva. ... Oba dnes žijí v luxusní vile na Hanspaulce "

20.12.01
MF DNES
(san, ČTK)

Hučín až u ministra spravedlnosti.
"¨Případ bývalého důstojníka BIS a antikomunisty Vladimíra Hučína, který je obžalován ze sedmi trestných činů, se ocitá přímo na stole ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. Ten má zkoumá, zda nemá podat stížnost pro porušení zákona kvůli držení Hučína ve vazbě. ... Hučín tvrdí, že se stal nepohodlným, neboť odhalil spiknutí bývalých komunistů. "

20.12.01
ČTK

Vazba jako bič. (Hučín)
" Hučínův případ je široce diskutován a za osvobození bývalého bojovníka proti komunismu se demonstrovalo na ulicích. Stovky bezejmenných podezřelých však zažívají totéž. Představte si, že si pro vás přijdou, obviní vás a šoupnou do cely, kde bez řádného soudu strávíte třeba rok.
   ... Vazba je tvrdým omezením osobní svobody bez soudu a jako taková má být až tou poslední možností, jak vyřešit případ. Existuje však siný tlak na to, aby byla možností první, aby se brala jako jakýsi závdavek na budoucí trest. Tak smýšlí velká část laické veřejnosti, ale i policisté, státní zástupci a soudci. Tahle praxe přešla do krve z totalitního režimu. Částečně jde o pohodlnost, částečně o neúctu k lidským právům: proč neusnadnit vyšetřovatelům práci a nenechat podezřelého v chládku, když je beztak vinen?  ...
   Rozhodně bychom neměli přijímat s lehkou samozřejmostí způsob, jakým se u nás umisťují lidé do vazby. Staří despotové svým protivníkům vyhrožovali: Zavřu tě, až zčernáš. Za jistých okolností to může platit i v demokratické zemi s nezávislými soudy."

15.12.01
MF DNES
Martin Schmarcz

ABM - ukončení smlouvy o jaderné bezpečnosti.
" Smlouva o protiraketové obraně (ABM) byla považována za páteř jaderné bezpečnosti, neboť neumožňovala žádné z bývalých supervelmocí zahájit jaderný úder. USA ani SSSR nesměly mít obranu proti raketám proto, aby druhá strana v případě napadení měla čas k protiúderu. Byla by sice zničena, ale stejný osud by o pár minut později potkal i útočníka.

Smlouva z roku 1972 se opírala o tato klíčová ustanovení:
* žádná strana nesmí rozmístit obranu proti mezikontinentálním střelám, která by kryla celé území;
* oba státy mohou mít obranu, která chrání jedno místo a může sestávat maximálně ze sta raket;
* Sovětský svaz si vybral Moskvu, USA se rozhodly pro oblast odpalovacích sil v Severní Dakotě. Zatímco Moskva má tuto
obranu stále, USA ji už zrušily.
* smlouva byla ratifikována v roce 1972 a vstoupila v platnost v roce 1974, mnozí argumentují, že zanikla už se zánikem
SSSR;
* každá ze stran může od smlouvy odstoupit s předstihem šesti měsíců."

14.12.01
MF DNES
(vod)

Nová verze volebního zákona.
" ... jednokolový většinový systém. Ten totiž dává větší váhu osobnostem a menší váhu stranickým sekretariátům. Nemůžeme však tento systém chtít natolik, abychom se ho snažili prosadit proti duchu fair play, proti duchu demokratické soutěže. A o to se ODS spolu s ČSSD před časem pokusily. Chtěly základní (a možná dobrou) změnu pravidel hry. Při jejím prosazování však porušily - pravidla hry! Strážce pravidel, Ústavní soud, to naštěstí nedovolil. ODS a ČSSD nezbylo než hlasovací kombajn zazimovat a vrátit se k jednání. Jeho výsledkem je zákon, který pravděpodobně zachová "nestabilní" stranický trojúhelník. Ale trápí politická nestabilita někoho jiného kromě politiků? Pokud vlády padají a jsou voleny v duchu zákonů, nikdy to ještě žádné zemi neuškodilo.
"

14.12.01
MF DNES

Martin Komárek

Vize Václava Klause.
"Klausovy současné názory měla shrnout jeho letos vydaná kniha-manifest Narovinu. Takže se podívejme, co říká na letité problémy české politiky. Reforma železnic? "Entita zvaná České dráhy je ovšem záležitost mimořádná. Jak a co s ní udělat, to opravdu nevím." (str. 270) Školné na univerzitách? V zásadě ano, ale "není možné bagatelizovat", že lidé nevěří ve schopnost státu a bank zorganizovat účinný systém půjček (str. 272). Zdravotnictví? Mělo by se proměnit v "systém, kde se vychází z pacientovy platby", ovšem "není to triviální záležitost" (str. 273). Kapitálovému trhu, další privatizaci, penzijní reformě či regulaci nájemného se nevěnuje vůbec. Od člověka, který chce příští čtyři roky řídit zemi, zatraceně slabý výkon. "

26.-2.12.01
Respekt
Tomáš Němeček

Ruský dluh. 2
"Mezinárodní dohody říkají, že platba proběhne následujícím způsobem. Ruská vláda zaplatí formálně energetickému monopolu RAO JES (obdoba ČEZ), společnost peníze převede na Falkon Capital a tato firma koupí dluh od české vlády. Cestou se z původní platby "vytratí" tři čtvrtě miliardy dolarů. Vzniká tak logické podezření, že si zainteresovaní vyjednavači včetně členů obou vlád rozdělí na provizích skoro třicet miliard korun."

26.-2.12.01
Respekt
Jaroslav Spurný

Železná podpora Václava Klause.
"Výsady odjet z cely na pohovor s jedním z nejvzšších ústavních činitelů země se v historii Česka dostalo jenom Železnému."

26.-2.12.01
Respekt
Erik Tabery

Správní soudnictví.
"Správní soudnictví je nedostatečné a Nejvyšší správní soud "existuje" devět let pouze v ústavě, nikoli však ve skutečnosti. I to je nezanedbatelná příčina alarmující úrovně korupce v České republice."

25.11.01
MF DNES
Aleš Uhlíř autor je advokát

Názory Pavla Tigrida.
   "Právě proto jsem do budoucnosti dosti velký optimista. Věřím na šťastné náhody. Člověk i společnost musí mít trochu štěstí"
   "A mně se zdá dosud, že Češi mají ohromnou šanci z toho vylézt vcelku dobře. Za jednoho předpokladu, že nebudou vyskakovat, nebudou říkat: My jsme pupek světa, jsme lepší. Ale bohužel se tak často dělo, moc jsme vyskakovali, a to se nám nevyplácí."  
   "Těch dvanáct let zdaleka promarněných není, ta léta musela být. A naštěstí jsme ve velmi přísné škole nebo do ní chceme. Tou školou je samozřejmě Evropská unie. Jsme pod dohledem. Nedávno jsme jedno vysvědčení dostali, a docela slušné. Jsme v dobré škole, přísné. Musíme obstát. A to je naše velká naděje."
   Naše republika skutečně nemá žádného vnějšího nepřítele, není se na co vymlouvat, nikdo nás neohrožuje. Jsme v NATO, a to je ohromná věc stejně jako to, že jsme bez velkých řečí přistoupili k válce proti mezinárodnímu terorismu. Znám však jedno nebezpečí - že si to pokazíme sami. V tom jsme mistři."
   "My demokraté jsme to všechno vlastně připravovali. S dr. Benešem v čele. My jsme v tom jeli. My byli v Národní frontě, my přijali Košický vládní program, my jsme zakázali jiné strany. Komunisté se dostali k moci, protože byli šikovnější v tom, jak tu moc dovedli uchopit. "
   "Rovnostářství je v podstatě pohodlnost plus závist. Aby někdo neměl, jakkoli poctivě a zaslouženě, víc než já. A tudíž když je někdo chytrý a pilný a dovede něco, tak nemůže chtít rovnostářství. Proč se namáhat, když všichni jsou si rovni. Nejsou si rovni, nikdy nebyli a samozřejmě nebudou."
   Přiznávám, že jsem byl pro nějakou čáru za minulostí, ale ne moc tlustou. Různí moralisté se diví, jací jsme nedobří: krademe, lžeme, švindlujeme, a že to je všechno z toho komunismu. Já teď budu mluvit velmi opatrně, protože do toho, co řeknu, se také počítám. Kdybych tady žil, tak bych se také někde někdy zachoval mizerně, zbaběle. Kdo vlastně nešel s tím komunismem? Byly různé stupně, ale jinak to asi nešlo.
   "Prostě režim byl zbabělý a podlý. Tak čáru nějakou ano, ale jak řečeno, ne moc tlustou. Protože pak by i nesporně provinilí lidé, provinilí přímou účastí na moci zločinného režimu, nenesli žádnou odpovědnost. Což se bohužel v mnoha případech stalo."
 

23.11.01

MF DNES

rozhovor Karla Steigerwalda s

Pavlem Tigridem

Občanská angažovanost politiků. ČP
"
Výkonní politici sotva mají právo vstupovat do občanských hnutí. Nechť je ponechají občanům. Důsledky nešikovnosti doteků politiků s občanskými postoji jsme zažili v nedávné minulosti několikrát. Taková angažovanost snižuje věrohodnost podobných aktivit. Člověk "výkonně politický" je totiž v těchto případech jakýmsi "občanem druhé kategorie". Jednoduše: nesmí. Nelze přijímat nepřijatelnou tezi Václava Havla, že je občas prezidentem, někdy občanem. Každá občanská iniciativa je v případě přímé účasti politika snadno napadnutelná. "Činí tak, aby získal politické body," může zaznít odkudkoliv. Snižuje se tak důvěryhodnost vzepjetí občanů. Politici by měli pouze podobné akce reflektovat. A vyvozovat z nich politické závěry. Nikoliv podepisovat.
   Krom případů krajní společenské nouze nechť politici občanům naslouchají a nechodí s nimi do průvodů. A co zásadního: ať je do nich nezvou."
 

23.11.01

MF DNES

(jik)

Nepravosti na ministerstvu zahraničí za vlády Jana Kavana.
"
Zahraniční výbor Senátu se usnesl, že ministr zahraničí Jan Kavan podpisem smlouvy na pronájem Českého domu v Moskvě obešel zákony a poškodil stát. "Smlouva o provozování Hotelu Český dům byla nevýhodná, byla uzavřena v  rozporu se zákony, předpisy a dobrými mravy. Tato smlouva měla potenciálně korupční povahu," rozhodl výbor poté, co vyslechl Kavanovu informaci k celému případu, kdy soukromá firma podnikala na úkor státu."
 

23.11.01
MF DNES

(jik)

Proč Evropa zaostává za Amerikou.
"Klíčová otázka je, proč unie ztrácela ve srovnání s USA, pokud jde o konkurenceschopnost a životní úroveň, když se v ní koncem 90. let zrychloval ekonomický růst a rostla zaměstnanost?"
    Jen jediná země z celé evropské patnáctky je na tom lépe než ekonomický obr za Atlantikem, a to maličké Lucembursko. Co více, tempo růstu produktivity je v EU dvakrát nižší než ve Spojených státech. Příčinou je fakt, že Evropa má menší výkonnost při hledání novinek, a navíc je pomalá při jejich zavádění do praxe. Existuje tu začarovaný kruh: nízké investice do evropského výzkumu omezují přínos vědy pro praxi, pomalé šíření technických novinek podkopává zájem o vědecké investice.
    Dopady jsou tvrdé. Evropská komise odhaduje, že jen kvůli nízkým investicím do informačních technologií přicházela unie o 0,3 až 0,5 procenta ročního růstu. Mezi Evropany je i daleko menší zájem o samostatné podnikání. Podle průzkumů o něm uvažuje polovina lidí, zatímco v USA to zvažuje až 70 procent lidí. "
 

19.11.01

MF DNES

Michal Mocek

O členství Ruska v NATO.
" 
A pokud NATO uzná, že by bylo vhodné, aby Rusko součástí té entity bylo?
  Já mám dojem, že to nedává žádný smysl, že by to vedlo ... S Ruskem má Aliance komisi, která má svůj aparát, kde může všechno projednávat, jsme s Ruskem v OBSE, jsme s Ruskem v OSN a opravdu proč by mělo mít Rusko přednost třeba před Indií či někým jiným, že jeho post je v Evropě? Podíváte-li se na mapu, tak vidíte, že celá rozloha Ruska je větší než všechny státy Aliance dohromady. Já mám dojem, že každá ta entita má být ohraničena, má jasně vědět, kde začíná a kde končí a pak může dobře spolupracovat s entitou druhou. Já jsem velkým přítelem takové upřímné, otevřené, přátelské spolupráce všech entit světa, jedině v tom je budoucnost tohoto světa, v tom je jeho záchrana, ať běží o Jižní Ameriku, Indii, Rusko, Čínu či ten euroamerický svět. Ale právě proto, aby taková spolupráce mohla fungovat na principu rovnoprávnosti, musí každý z nich vědět, kde začíná a končí, musí mít jasno ve své identitě a nemůže pod tlakem jakýchsi okamžitých nálad otevírat tu náruč do bezbřeha, protože pak bude ze všech organizací OSN, bude se na tom přiživovat 20 tisíc nebo 100 tisíc úředníků a stejně to nezabrání eventuálním konfliktům. Konflikty přeci vždycky vznikají tam, kde je rozostřená, rozmazaná hranice mezi jednotlivými entitami.
"

21.11.01

BBC

rozhovor Václava Moravce

s prezidentem Václavem Havlem

První republika bez sebeklamu.
"  V čem se podle vás dalo navazovat po padesáti letech a co byly jenom iluze o první republice?
My jsme na první republiku navázali geneticky i výchovou, protože to byl stát, který vytvořili naši ne tak dávní prapředci, a on je pak formoval. V jeho duchu byli vychováni naši rodiče, zvláště když přišel Mnichov, a valná část Čechů se za to, co nastalo po něm, začala dříve či později více či méně stydět. Byli jsme ovšem vychováni ne tak ve vzpomínkách na první republiku, jako v iluzích o ní, které svou září měly znejasnit a zaplašit to špatné. Věřilo se, že my Češi za nic nemůžeme, a kdyby nás všichni nechali v klidu, spojenci nezradili, tak jsme měli nejideálnější stát. Vše zlé zavinili cizozemci, nejdříve Němci a pak Rusové.
   Myslíte, že žijeme v iluzích i o naší předválečné kultuře?
Jistě. Mluví se o kultuře výsostně demokratické, jenže podíváme-li se třeba na významné spisovatele předmnichovské republiky, zjistíme, že jen málokdo z nich byl skutečným bojovníkem za demokracii. Hlásali drtivou většinou přinejmenším zpočátku komunismus, a to nejenom Nezval, S. K. Neumann, Olbracht, Wolker, Majerová, Biebl, Hašek, ale také namátkou Seifert, Fráňa Šrámek, Hora, Halas a řada dalších. A ti, kteří se tomu vzpírali coby čeští nacionalisté, jako Viktor Dyk, Alois Jirásek, měli blízko k českému fašismu. O tom se nemluví.
   Ale to přece znamená, že nejen my žijeme ve falešném snu o první republice, ale i kultura této republiky byla postavena na snu o světě...
U nás se demokracie většinou brala jako rovnostářství a jako lidovost. Dr. Eduard Beneš ve dvacátých letech minulého století ve studiích o demokracii vycházel ze zásady, že z hesla volnost, rovnost, bratrství je nejdůležitější kategorií rovnost. Svoboda byl pro něj odvozený statek, který se dá omezovat kvůli dosažení rovnosti. Základní problém od velkých protifeudálních revolucí přitom je, jestli se má jít rovností ke svobodě, nebo svobodou k rovnosti. Bohužel, cesta rovností ke svobodě končila většinou v bažinách diktatur.
   ....
   Masaryk zřejmě tušil, jak bude těžké v Čechách budovat demokracii, a proto nejdříve v roce 1914 sondoval v Berlíně, jestli by nám nebylo lépe v rámci německé říše, a pak zase uvažoval, že by do prvních voleb vládl jako diktátor pomocí dekretů. Nebo to vidíte jinak?
Masaryk se silně - a oprávněně - obával toho, že u nás nejsou politici navyklí na samostatnost, na vlastní politiku. Upozorňoval, že jsme se za monarchii vyrovnávali pouze s Vídní, neobraceli se k Evropě a ke světu. Že chtěl v Československu zavést diktaturu, je pravda. Ovšem dočasnou, přičemž se domníval, že by tím pro budoucnost zabezpečil lepší demokracii. Mnohé jeho názory se přitom blíží některým dnešním úvahám. Masaryk chtěl u nás prezidentský režim, chtěl nejen jmenovat vládu, ale být i něčím jako jejím předsedou. Rád by přitom zhruba polovinu ministrů jmenoval z odborníků a celkové složení kabinetu chtěl určovat bez ohledu na výsledky voleb. Zdůvodňoval to též tím, že politici nejsou odborníky. Vůdcové stran však namítali, že specialisté mívají klapky na očích a že ministr potřebuje stranu k tomu, aby mu pomohla prosadit jeho úmysly.
   A jak byste hodnotil toto období jako člověk?
Soudím, že naši potomci se za těch jedenáct let, a doufejme, že ani za roky další, nebudou muset stydět přes všechny problémy, které se vyskytly. Dokonce bych řekl, že jsme tímto obdobím propluli relativně značně hladce, občas s jistou elegancí. Myslím, že naši potomci ocení rychlou adaptaci na demokracii, která je hlubší a širší než za předmnichovské republiky.
Jaké podle vás máme v tomto století šance a co pro ně musíme udělat?
Před námi se otevírá řada konkrétních příznivých možností. Záleží na nás, aby se staly skutečností, abychom uměli správně a včas reagovat na to, co přijde, co nás potká. Nesmíme zapomenout na to, že po 11. září 2001 budeme nuceni dělat kroky, které bychom za dřívější situace nedělali, které učiníme se skřípěním zubů. Vyžaduje to odvahu a rozhodnost. A také to, co pro Čechy bývává obtížné: nadřadit širší duchovní rozhled nad praktickými konjunkturálními úvahami.
Myslíte, že doopravdy nelze na nic z první republiky navázat? Zatím jsme skoro všechno jen sepsuli...
To přece není pravda! Jen jsme se snažili dát obraz tohoto jinak funkčního, dobrého státu v některých směrech do správných dimenzí. Pravdu nelze beztrestně překrucovat. Dobré na republice bylo hlavně to, že to byl po staletích první český samostatný stát - v případě Slováků vůbec prvý -, který navíc v době, kdy ostatní země okolo propadaly diktátorským systémům, si udržel demokracii, i když omezenou. Přesto podle mne nejčistší parlamentní demokracii, jaká v dané době a souvislostech mohla být. Vlastně při takovém množství menšin a při tak silné komunistické straně byl zázrak - a zásluha zdravého českého selského rozumu -, že se u nás parlamentní vláda vůbec udržela."

19.11.01

MF DNES

rozhovor
Karla Hvížďaly

s historikem

Antonínem Klimkem

Kupování vlastních dluhů bez problémů a se slevou ?
"Podobný postup je podle lidí, kteří se obchody se špatnými úvěry zabývají, v Česku běžný. Umožňuje to pomalá práce soudů a postoj komerčních bank, které nekontrolovaly své dlužníky a své pohledávky raději předaly státní České konsolidační agentuře. V západních zemích soudy věřitelům rychle alespoň část peněz vrátí cestou konkurzů, dražeb majetku dlužníků nebo přeměnou pohledávek na akcie firem a jejich ozdravením. "To, že si dlužníci koupí za zlomek ceny zpět svůj dluh, se děje na celém světě a je to velký morální problém, který narušuje rovné prostředí na trhu. U nás kvůli špatnému právnímu prostředí mají dlužníci větší šanci uspět," říká Stanislav Pavel, bývalý jednatel společnosti Česká finanční, součásti konsolidační agentury."

19.11.01

MF DNES

Marek Pražák

Ruský dluh. Hlavně rychle zalátat diry v rozpočtu.
"Premiér Miloš Zeman nedávno prohlásil, že částka 21, 8 miliard korun, za kterou vláda prodala švýcarsko-gruzínské firmě Falkon Capital podstatnou část státní pohledávky vůči Rusku (šlo o 96 miliard), byla velkým úspěchem tuzemských vyjednavačů. "Vymohli jsme přes dvacet dva procent. Specializované světové firmy jsou v současnosti schopny vymoci tak deset procent," tvrdí Zeman.   ...
    Rusové nabídli stejné podmínky splacení dluhu jako nám i Slovensku. Dzurindův kabinet nabídku letos na jaře odmítl kvůli nízké ceně. Slovensko letos a příští rok bude deblokovat sto milionů dolarů ruského dluhu (jednu desetinu celkové výše dluhu) za dovoz jaderného paliva, uhlí a náhradních dílů na vojenská letadla. Výtěžnost dluhu se odhaduje na pětačtyřicet procent. Výmluvná je také spokojenost ruské strany s českým kontraktem. "České podmínky byly velmi dobré," citovala agentura Reuters hlavního ekonoma moskevské United Financial Group Alexeje Zabotkina. "

12.-18.11.01

Respekt

Jaroslav Spurný

O chudobě českého premiéra.
"Je samo vlastnictví vily dokladem čehosi nekalého? Je naopak samo vlastnictví (v naší praxi spíše pseudovlastnictví -- rozuměj dekret) jednopokojového bytu dokladem mravní čistoty? V normálních poměrech by byla taková otázka irelevantní. Ne však v rovnostářském Česku.
    Na kongresu ODS senátor Přemysl Sobotka upozornil na to, že v roce 1997 "neexistující Klausova vila ve Švýcarsku" posloužila k pokusu o likvidaci ODS, zatímco "existující vila Havla v Portugalsku" nyní slouží ke zlepšení zdraví. Proč se pravicový zákonodárce pozastavuje nad samotným vlastnictvím vily, nikoli nad způsobem jejího nabytí?
    Při návštěvě USA premiér Miloš Zeman vysvětloval studentům na Stanfordově univerzitě, proč nemůže být obviněn z korupčního chování: "Kdybych se choval korupčně, znamená to, že jsem bohatý. Manželka mě přitom stále kritizuje za to, že mám pouze jednopokojový byt. Až přestanu být premiérem, opustím vládní vilu a vrátím se do něj." Takto se Zeman pasoval na jednoho z nejchudších premiérů Evropy. Přenesme se na počátek letošního léta. Tehdy běloruský prezident Alexander Lukašenko podepsal dekret o majetkových přiznáních kandidátů na úřad hlavy státu. Co vyšlo najevo? Lukašenko -- kromě rodinného domku ve vsi Ryžkavičy, který spoluvlastní se svou ženou -- nemá prakticky žádný majetek. Jediným oficiálním vlastnictvím rodiny Alexandra Lukašenka je motocykl značky Minsk patřící jeho synovi a kráva patřící jeho matce. Takto se Lukašenko pasoval na nejchudšího prezidenta Evropy.
    Zkušební otázky: Jsou-li oba srovnatelně bohatí, kdo z nich je zkorumpovanější -- Klaus, nebo Havel? Jsou-li oba srovnatelně chudí, kdo z nich je čistší -- Zeman, nebo Lukašenko"

12.-18.11.01

Respekt

ZP

Disident a politika.
"Když železná opona zkorodovala a rozpadla se, byla jmenována první vláda plná disidentů. Dav tehdy při vyslovení jmen ministrů ozdobených přídomkem "signatář Charty 77" jásal. O dva roky později mnoho z oslavovaných zmizelo z politické scény. Na ni se pak vyšvihli hoši a dívky všeho věku pocházející z "šedé zóny". A tak je tomu dodnes. Je pravda, že prezidentem a předsedou senátu jsou stále ještě disidenti. Další sedí v parlamentu a politických stranách. Hlavní politickou hybnou silou však už nejsou. Proč? Podle známé Gaussovy křivky jsou extrémní hodnoty vždy v menšině. To platí i ve společnosti. Odhodlaných odpůrců režimu bývá málo, stejně jako vyložených kolaborantů. Zbytek lidí hraje své hry s režimem kdesi mezi těmito póly. Činnost disidentů ve skutečnosti nikdy nepřekročila práh vnímavosti běžného člověka. Ve svém okolí normální občan většinou žádné disidenty neznal.  ...
    Součástí vnímatelné reality se stali až po listopadu 1989 a potom už byli poměřováni stejným metrem, jako kterýkoli činovník ze šedé zóny. Možná v politickém pádu mnoha disidentských osobností hrálo roli i to, že lidé nemají rádi moralistní kázání. Zdůrazňování toho, že někdo trpěl, zatímco většina kolaborovala, není pro nikoho z posluchačů příjemné. Koneckonců si tehdy jen málokdo žil jako na zámku, většina populace určitě ne.
    V Česku měla KSČ asi milion členů. K tomu je nutno připočítat rodinné příslušníky. Také nestraníky, kteří byli do něčeho namočeni - jako agenti StB a jiní přisluhovači. Kam s nimi?
    Zatím nikdo nevymyslel způsob, jak změnit politický systém a zároveň přitom vyměnit tuto vrstvu lidí. Kam s nimi? Bylo snad možné odhadem několik milionů lidí vystěhovat někam do Tichomoří? Nebo vymazat z mozků příslušníků ekonomických elit veškerý sociální kapitál, který desítky let načerpávali a hodlali ho jako novopečení kapitalisté použít? K žádnému vyrovnání s minulostí v této zemi nedošlo a z hlediska budoucnosti je to tragické. Dnes už každý lump ví, jak se má v příštím režimu zařídit. Všechny rozkazy ke zločinům dávat jen ústně a předem si nechat schválit nějaké ty zločinné zákony, takže soudy mu už nikdy nevytknout nezákonnost. A taky pamatovat na nějaké ty úspory. Protože ideologie pomíjejí, ale prachy zůstávají a nesmrdí. Historická paměť běžného člověka sahá asi dva roky dozadu. Kdo vsadil na minulost, prohrál. "

16.11.01

MF DNES

Jan Jandourek

Zamyšlení nad 17.listopadem po 12 letech.  Kdo je vítěz a kdo je poražený? slunicko2.GIF (137 bytes)
"
Čalfa jako první dokázal, že příslušnost k normalizační KSČ skutečně ani ve změněných poměrech nemusí být zásadní překážkou v slušné politické kariéře. S Čalfou se může směle měřit dnešní slovenský prezident Rudolf Schuster (poslední předrevoluční předseda slovenského parlamentu) či polistopadový předseda slovenského Ústavního soudu a předlistopadový ministr spravedlnosti Milan Čič. Ani v Česku se není zač stydět: Josef Tošovský, Vladimír Dlouhý, Ivan Kočárník, ti všichni ještě v listopadu 1989 platili příspěvky stejné straně jako Čalfa. A ještě něco mají společného: stejně jako Čalfa dokázali dnes své někdejší vysoké státní funkce a jméno později dobře zúročit v lukrativním byznysu.   ...
   Po předcházející bilanci to skoro vypadá, že poražené můžeme hledat na opačné straně stolu, než seděli Mohorita či Čalfa. "Štve mě to, kde jsou, kdyby bylo po mém, postupoval bych jinak," komentuje dnešní postavení někdejších protivníků bývalý studentský vůdce Martin Mejstřík. "Nemluvím o lágrech pro komunisty, ale o odříznutí od majetků, které byly rozkradeny." Dnes devětatřicetiletý zahradní dělník Mejstřík si vysloužil pověst permanentního nespokojence. Na rozdíl od bývalých svazáků - podnikatelů, od nichž není skutečně příliš mnoho výtek na stav společnosti slyšet. "Nemůžu se pokládat za vítěze," tvrdí Mejstřík. "Co šlo omluvit tehdy, nelze omluvit teď. Politická elita se chová arogantně a chamtivě. Jediné plus je, že moc teď už nikdo nemůže uchvátit absolutně." ...

16.11.01

MF DNES

Jindřich Šídlo

Očista justice v Srbsku začala.slunicko.GIF (97 bytes)
"Srbská vláda včera odvolala 21 soudců, kteří se podíleli na zákrocích bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče proti nezávislým médiím. Oznámil to ministr spravedlnosti Vladan Batič. Podle Batiče tito soudci pomáhali prosazovat Miloševičův nechvalně známý informační zákon tím, že stíhali nezávislé sdělovací prostředky a ukládali jim drastické pokuty. Srbská vláda chce propustit celkem 86 soudců za jejich "předpojatou a neprofesionální úlohu" v podpoře Miloševičova režimu. "

16.11.01

ČTK

Pomalé zlepšování ekonomické situace. slunicko.GIF (97 bytes)
"Málokdo si hned po listopadu 1989 uvědomoval hloubku propadu, který Čechům přineslo půl století nacismu a komunismu. Za první republiky se poměřovali s Němci a na chudé Rakušany pohlíželi s despektem. V 60. letech se ještě utěšovali, že jsou na tom stejně jako Rakušané. Po zániku komunismu svým bohatstvím převyšovali alespoň Poláky a Ma_ary. Když pak přišla dezorientace v polovině 90. let, zatřásla se i tato jistota. Kocovina z přehnaných očekávání byla umocněna chybami vládnoucí pravice. Hospodářské změny provázela řada kriminálních činů, "česká cesta" moc úspěšná nebyla, Klausovy vlády transformaci spíš kazily, než aby jí urovnávaly cestu. ČSSD odkládá nezbytné penzijní a sociální reformy a zadlužuje stát. Dodnes po skandálech nepadají hlavy, novináři ztrácejí víru ve smysluplnost toho, co dělají, a mezi voliči stoupá hladina frustrace.
Vzpomenuté úspěchy se mohly víc lesknout. V NATO se Česká republika zatím chovala spíš podivně, prvních pár let po vstupu do Evropské unie bude muset strávit v druhořadém postavení. Dva roky za sebou sice rostlo národní hospodářství ke všeobecné spokojenosti zhruba o tři, respektive čtyři procenta, většina ekonomů ale odhaduje, že v jeho možnostech je šestiprocentní růst a že k tomu stačí málo -- dobré mezinárodněpolitické počasí, nižší daně a liberálnější pracovní zákony. Vysoké školy rok co rok musejí odmítat polovinu zájemců, protože na ně nemají peníze, a zatím se ve zdravotnictví zbytečně utápějí desítky miliard.
Přesto je očividné, že základní směr souhlasí. Po dlouhém a hlubokém civilizačním úpadku zahájeném v roce 1938 zbyla ostatně Čechům jen jedna cesta -- zpátky nahoru. A když pak před dvanácti lety zanikl sovětský žalář národů, automaticky se ocitli v gravitačním poli Západu. Proto jsou odsouzeni k úspěchu. Sami se mohou postarat (a starají se) jen o to, aby toho štěstí nebylo příliš.
"

12.-18.11.01

Respekt

 

Daniel Kaiser
komentátor
BBC

Železného osud, nerozhodnut dosud. nazor.jpg (809 bytes)
"Spravedlnost však není přestřelka. Soud musí zjistit, zda se pan Železný pokusil o podvod. Pokud ne, ať dostane náhradu za zbytečné popotahování. Pokud ano, ať je potrestán. To je všechno. Aby to však mělo smysl katarze, a ne hořce rozšklebené zápletky v televizním dramatu, musí se to stát rychle."

14.11.01MF DNES
Martin Komárek

Velká slova a malé činy. slunicko2.GIF (137 bytes)
"Psaného slova si ohromně vážíme. Přikládáme mu velký význam. Už proti Vídni jsme kdysi bojovali písemně. Vše, co bychom si přáli, napíšeme. Myslíme si pak, že to již existuje. Psanému slovu dáváme vždy přednost před činem. Když čin potřebujeme, napíšeme o tom báseň. Vážíme si spisovatelů. Jsou to vůdci národa. Nakonec si jej kdysi "vymysleli", "probudili" jej ze spánku a "přivedli" ze zapomnění do skutečnosti. Celé naše moderní dějiny se více než z činů skládají z petic, memorand, prohlášení a stanovisek, Palackého dopisem Němcům do Frankfurtu počínaje a výzvou Děkujeme, odejděte! konče. Kde jiní jednají, Čech píše, nebo se alespoň podepisuje. Vynikajících esejů o mocnosti slova máme mnohem víc než esejů o mocnosti činu.
   To už je nějaká tradice. Odjakživa se slova u nás dostávají před soud lehce. Snadněji než činy. A soud vždy rád slova zakáže, nikdy neosvobodí. Slova jdou do vězení, protože si jich příliš ceníme. Když někdo zbije barevného občana tyčí, dostane se k soudu stěží, váhavě, nikdo nic neviděl, nikdo není dotčen a pobouřen. Slova dáme k soudu hned. Zejména špatná slova pobuřují. Nebo slova, s nimiž čtenář nesouhlasí. Nad mladými nácky v ulicích, kteří se pokoušejí vlastnoručně praktikovat rasismus a útočí na vybrané spoluobčany, se pobuřujeme málo. Nad Hitlerovou knihou hodně. Zajímavé byly slavné komunistické procesy s komunisty. Slánský, Husák, Kalandra apod. Před soudem nedefilovaly činy, nýbrž opět jen slova. Celé trsy slov, a na jejich konci oprátka. Oběšen pro slova - to by mělo být napsáno nad padesátými lety. Dokonce pro slova, která neřekl oběšený, nýbrž jeho kat. A veřejnost ty procesy v zásadě vzala jako něco možného - vždyť slovo je vážná věc. V záři té vážnosti nikoho neudiví, že lze lidi za slova i věšet. Být písmákem je ovšem nevýhodné: zabýváš se slovy, hraješ s nim i, třídíš je, proškrtáváš. Myslíš, že slovem měníš skutečnost. Ta běží za okny a nevšímá si tě. "

9.11.01

MF DNES

Karel Steigerwald

Správné rozhodnutí Ústavního soudu, dobré rozhodnutí vlády. [NBÚ] slunicko.GIF (97 bytes)
"Zemanův kabinet navrhuje, aby prověrky lidí, kterým Národní bezpečnostní úřad vydává osvědčení pro zacházení se strategickými informacemi, mohl přezkoumávat soud. Prověrky mají zamezit tomu, aby se tajná data dostala do rukou lidem, kteří by jich mohli zneužít. Vláda připravila novelu zákona poté, co Ústavní soud letos v červenci rozhodl, že závěry NBÚ musí být ze zákona přezkoumatelné. Dosavadní praxe je taková, že když NBÚ někomu nevydá osvědčení, dotyčný člověk nebo firma se mohou odvolat pouze k řediteli úřadu. "

8.11.01

MF DNES

(ina)

Dětská prostituce. slunicko2.GIF (137 bytes)
"Každý desátý chlapec a každá pátá dívka se do svých čtrnácti let setkali s tím, že je na ulici někdo oslovil a žádal po nich sex za peníze či jinou odměnu. Relativně velká část školáků (u chlapců šestnáct procent) si přitom myslí, že prostituce - a to i dětská - může být za určitých okolností způsob, jak si vydělat peníze. Takové šokující závěry vyplývají z ojedinělého výzkumu uskutečněného mezi téměř tisícovkou žáků posledních ročníků základních škol. "Jsou to alarmující čísla," soudí vedoucí výzkumu Eva Vaníčková z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.  ...
    Prostituce načasovaná do zranitelného období dětství bývá osudová. "Znamená naprostou devastaci osobnosti. Dítě téměř jistě sklouzne k drogám a prožije nekvalitní život," míní Vaníčková."

8.11.01

MF DNES

(sh, rea)

Nekompromisní politika Izraele.
"
Izraelský premiér Ariel Šaron v rozhovoru pro britský deník The Guardian oznámil, že Izrael zamýšlí přistěhovat ze světa další milion Židů. Vyvolal tím bezprostřední hněvivou reakci Palestinců. ...
   " Izrael má nyní šest milionů obyvatel, pět milionů tvoří Židé. Další židovská imigrace by mohla vyvolat obavy Palestinců, že se noví přistěhovalci budou usazovat v osadách na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, které mezinárodní společenství považuje za ilegální. Do Izraele se za posledních deset let přistěhoval téměř milion Židů, především z bývalého Sovětského svazu. Šaron současně obhajoval vstup
armády na palestinská území a znovu nekompromisně prohlásil, že "Jeruzalém zůstane navždy jednotným a nedělitelným hlavním městem státu Izrael."

8.11.01

MF DNES
ČTK

 

Chování členů vlády ČSSD - čisté ruce anebo korupce ? slunicko2.GIF (137 bytes)
"Petr Lachnit, pranýřovaný za skryté propojení svých podnikatelských aktivit s politickou funkcí. Pak deník MF Dnes zveřejnil, že ministr zaplatil ze státního rozpočtu 150 000 korun za přípravu svého vystoupení v televizi Nova, a sám Lachnit vyhodil svou tiskovou mluvčí, která informaci potvrdila. To bylo příliš i na jeho stranické kolegy v Ostravě, a když jim Lachnit odmítl své aféry vysvětlit, odsoudili ho na nevolitelné místo kandidátky do parlamentních voleb.
   Ministr zemědělství Jan Fencl zase, jak zjistila ČT spolu s Respektem, přidělil ve funkci předsedy prezídia Pozemkového fondu sám sobě lukrativní pozemky poblíž Hodonína. Když Fencl začal médiím vyhrožovat, vzbudil o svou osobu takový zájem, že vyšla najevo jeho někdejší spolupráce s StB.
   Zadávání neprůhledných veřejných zakázek a machinace se státním majetkem přece nemají na svědomí jen Lachnit s Fenclem, ale také například Březina s Grossem (vybavení krajských úřadů počítači a další zakázky v rámci tzv. státní informační politiky), Schling (dálnice do Ostravy), Kavan (pronájem hotelu Český dům) nebo Grégr (aféry při privatizaci energetik). Nakonec i celá vláda, která bez protestů schválila řadu podezřelých zakázek a doporučila či tolerovala několik zákonů, které preferují zájmy jedné firmy či profesní skupiny na úkor občanů (dotace zemědělcům, monopol Sazky, ČEZu, Telecomu). ...
   Může to být ale ještě horší, jak svědčí mimořádně temný případ firmy Falkon (viz reportáž na str. 6), které vláda tajnou smlouvou předala ruské pohledávky. Z dostupných informací se zatím zdá, že firma, o které se nic neví a před kterou vládu varovala rozvědka, dostala šanci vyprat peníze v řádu desítek miliard korun. Zároveň vzniká podezření, že vláda, možná nevědomky, při podpisu smlouvy obešla zákon, který má praní špinavých peněz zabránit. Než uvažovat, co vlastně Respekt mínil obratem "korupční chování ministrů", by tedy bylo lepší zjistit, co přimělo českou vládu uzavřít podezřelou smlouvu o deblokaci ruského dluhu, a přesvědčit ji, aby smlouvu zveřejnila. "

29.10.-4.11

Respekt

Petr Holub

Neochota bohatého světa. (Fórum 2000) slunicko2.GIF (137 bytes)
"
PODLE VŠECH PŘEDPOKLADŮ nadiktovali hlavní téma posledního Fora 2000 teroristé. A tak se různí intelektuálové, politici, bývalí i současní prezidenti, kněží, rabíni či muslimští učenci snažili dobrat příčin terorismu. Tuto monotematičnost rozvířil ekonom Jeffrey Sachs, když do Španělského sálu Pražského hradu vstoupil po internetu přímo ze své pracovny na Harvardské univerzitě. Právě dokončil studii pro Světovou zdravotnickou organizaci, z níž citoval čísla neúprosně usvědčující vyspělou civilizaci z toho, že svou lhostejností zabíjí mnohem víc lidí než hrůzu budící teroristi.
   Jedna jediná tabletka by podle Sachse stačila zachránit člověka nemocného malárií. Pro miliony Afričanů je však nedostupná, a tak jich osm tisíc denně na malárii umírá. Dalších osm tisíc lidí v rozvojovém světě zemře každý den jen proto, že jim nikdo nikdy nepodal potřebnou vakcínu. Umírají na nemoci, o nichž si my, očkovaní občané vyspělého světa, myslíme, že už neexistují. Celková čísla jsou mnohem horší: „Ročně umírá šestnáct milionů lidí na nemoci, které lze snadno léčit, a to jen proto, že jim chybí i ta nejminimálnější zdravotní služba, tvrdí Sachs. A upozorňuje: „Je to jedna z nejhorších stránek našeho globalizačního procesu. ...
„Jako ekonom vím naprosto jistě, že Afrika a jiná chudá místa na světě nemohou dosáhnout pokroku, pokud tam miliony dětí umírají... Nevěřím, že můžeme nadále akumulovat své bohatství a že svět bude pokračovat dál bez naší pomoci. Pokud tomu tak bude, nedosáhneme míru ve světě, soudí Sachs.
   Bohaté země obviňuje Sachs z planých řečí a z nedodržování slibů. Před lety vznikl úzus, že bohaté země budou poskytovat 0,7 procenta svého HDP chudým zemím. Bohatý Sever má každoroční příjem 25 trilionů dolarů, a tak při dodržení smluvního procenta by chudým zemím směřovala pomoc 175 miliard dolarů. Sachs je přesvědčen, že to by vyřešilo nejen zdravotní problémy, na něž upozornil, ale i mnoho dalších.
   Jenže Sever jako celek posílá chudému Jihu sotva třetinu a USA dokonce jen desetinu slibované částky. „Spojené státy, má vlastní země, v otázce solidarity zklamaly, povzdechl si Sachs. „Nejbohatší, největší, technologicky nejrozvinutější země na světě dělá úplně nejméně pro chudé světa.
   Dojmy a skutečnost. Ještě někdo dělá pro chudé míň – Česká republika. Od roku 1996 jsme se připojili k rozvojové pomoci, a tak pedagog Palackého a Karlovy univerzity Pavel Nováček pod silným dojmem ze Sachsova vystoupení přepočítal i česká čísla. Poslali jsme jen 350 milionů Kč, tedy 0,017 procenta HDP. Na procenta je to ještě šestkrát méně než USA, patnáctkrát méně než průměr EU a padesátkrát méně než Nizozemsko a Skandinávie. V příštím rozpočtu je dokonce škrt na 200 000 Kč. V občanech vytváří vláda dojem, že pomáháme. Ve skutečnosti je to trapné."

22..10

EURO

Čestmír Klos

Nový volební zákon v obcích.
"Kompromisní verze návrhu podle něho sice počítá s pětiprocentní klauzulí pro vstup do zastupitelstva, ale podle Kvapila je upravena tak, aby neznevýhodňovala nezávislé kandidáty. "Samostatně kandidující nezávislí kandidáti nebudou nakonec znevýhodnění a přepočet mandátů bude podle d'Hondtovy metody, která je rovnocenná jak k malým stranám, tak k velkým," říká Kvapil. ODS a ČSSD se na přijetí normy původně dohodly v dodatcích k opoziční smlouvě, její první verzi se jim však nepodařilo v parlamentu prosadit. Proto musely akceptovat také připomínky Čtyřkoalice, která dominuje v Senátu. Volební zákony totiž musí obě komory schválit ve stejné verzi."

31.10.01

MF DNES

ČTK

Co nabídne ODS veřejnosti v budoucnosti?. nazor.jpg (809 bytes)
"ODS je stranou technologů moci, kteří jsou schopni jakéhokoli ideového přemetu, pokud si tím zajistí majoritu. Co ODS a Klaus osobně ztratili na přesvědčivosti proroků liberalismu, to nahrazují profesionálním mediálním tréninkem. Schopností natlouci veřejnosti do hlav šalebné propagandistické slogany se lidé z ODS hravě vyrovnají marketingovým odborníkům. Zatím se ODS daří vysvětlit svým voličům spojenectví s ČSSD, zjevně ji nepoškodilo ani brutální válcování všech institucí, do nichž se díky hlasovací mašinerii ve sněmovně dostane. Nikdo nemůže popřít, že je stranou úspěšnou a demokratickou. Bohužel úspěch ODS neotevírá před českou společností žádné nové obzory, jako tomu bylo počátkem devadesátých let. A demokracie, v níž se s nositelem menšinového názoru zachází jako s poraženým, je demokracií parního válce
."

2.11.01

MF DNES

Martin Schmarcz

Politická podpora Železného až za hrob? Chce se Vám plati dluhy někoho jiného? slunicko2.GIF (137 bytes)
"Český stát se obává, že by mohl dopadnout stejně jako ředitel Novy Vladimír Železný. Tedy že bz soudy po celém světě mohly kvůli prohrané mezinárodní arbitráži s americkou společností CME začít obstavovat majetek státu.

   Česká republika by se tak nepříjemnostem mohla vyhnout zřejmě jediným způsobem: kdyby dlužný milion CME zaplatila."

26.10.01

MF DNES

Jindřich Šídlo

Ládinova snová říše. slunicko2.GIF (137 bytes)
"Jak vypověděl člen Al-Kajdy Džamal Ahmed al-Fadh, který utekl do USA, bin Ládin se rozhodl vytvořit celosvětovou říši s miliardou muslimů, které by vládl. Ve svých táborech nechal vycvičit 15-20 tisíc radikálních muslimů ze všech částí světa. Většina z nich se  vrátila domů - mají posílit tamní skupiny a verbovat pro boj za islám další souvěrence."

23.10.01

MF DNES

Karel Pacner

název

kdy

kde

autor/redaktor

Divné změny na ministerstvu vnitra za panování Stanislava Grosse.  slunicko2.GIF (137 bytes)
" Válka s terorismem klade na státní správu nové nároky. Někteří ministři se chovají ale tak, že je možné s mírnou nadsázkou označit jejich aktivity za bezpečnostní riziko. Do této kategorie patří šéf rezortu zahraničí Jan Kavan a jeho tradiční sklony přátelit se s rizikovými státy (viz rámeček) a také jeho kolega z vnitra Stanislav Gross, který se obklopil -- z pohledu spojenců -- podezřelými lidmi, a způsobuje tak napětí mezi policejními jednotkami a tajnou službou.    ...
   Před změnami šéfovalo osmi nejdůležitějším policejním jednotkám šest lidí, kteří přišli na policii po listopadu a dva, kteří nastoupili do policie krátce před pádem totality. Po Jakubíkově nástupu se poměr obrátil, šesti složkám šéfují lidé s až dvacetiletou praxí u komunistické policie. "Staří policisté mají velké zkušenosti," schválil Gross Jakubíkovo jednání...
   O Jakubíkovi a jeho policistech už byla řeč, známé jsou případy dalšího předlistopadového bachaře Petra Ibla na místě Grossova náměstka, někdejšího člena pohotovostního pluku SNB Petra Přibyla, který se stal šéfem ministrova sekretariátu. Gross nepopírá úzké kontakty s někdejším zástupcem Omnipolu v Libyi Pavlem Muselou, do funkce šéfa vyšetřovatelů jmenoval bývalého komunistu a totalitního prokurátora Miroslava Antla, jako jeho zástupce zase Martina Pavlíka, který se proslavil před dvěma lety účelovou manipulací případu novináře Tomáše Smrčka. Dnes tito lidé v ministrově okolí zvyšují riziko, že úřad využije válečné krize k neodůvodněnému omezení občanských svobod...
    Gross rovněž podporuje utajení svazků StB. Vládě také na jaře nabídl zákon o konfiskaci majetku nabytého trestnou činností: Majetek by mohla použít k financování svého rozpočtu policie. Dosud přitom měli na výnos z konfiskovaného majetku v první řadě nárok okradení... "

15.-21.10.01

Respekt Jaroslav Spurný
Čečensko ve stínu afghánských událostí. slunicko2.GIF (137 bytes)
"Ve chvíli, kdy první rakety dopadly na Kábul, Kandahár a Mazáre Šaríf, se stalo bombardování zcela legálním a mezinárodně uznávaným prostředkem na likvidaci teroristických skupin. Lidská práva přestala být kategorií, která by mohla sloužit jako argument k omezování násilí používaného státem proti svým občanům. Ruský prezident Vladimir Putin si jistě oddechl. To nejtěžší má za sebou. Přesvědčil svět, že měl pravdu, když dovolil bombardovat hlavní město Čečenska, kde bylo jedno procento partyzánů a zbytek civilistů. Přiměřené oběti na lidských životech jsou povoleny . Putin má -- na rozdíl od Jelcina, který se choval i vypadal jako opravdový ruský medvěd -- dar intuice, talent jednat s lidmi takovým způsobem, jak to oni od něj očekávají, a také inteligenci dostačující k tomu, aby přesně odhadl, že nyní si nejméně několik měsíců může v Čečensku dovolit používat mnohem tvrdší metody v boji proti terorismu než kdykoli před tím. Pozornost světa, humanitárních organizací a obránců lidských práv je zaměřena východněji. ...
    Rusko-čečenské rozhovory se budou pravděpodobně vést velmi dlouho a jejich úspěch bude spočívat spíš v tom, že nebudou na dlouho přerušovány. Nejsou porážkou Moskvy nebo jejím ústupkem separatistům. Jsou výrazem snahy dosáhnout cíle – uchovat Čečensko v rámci Ruské federace a zavést zde režim, který by Moskva byla schopna ovlivňovat, kontrolovat, v případě nutnosti likvidovat a zase obnovovat. Mezinárodní pozice Putina je vynikající: Svět mu bude vděčný, že si vezme na starost jedno z možných ohnisek terorismu a Rusům odpustí i prohřešky, jako jsou tisíce bez soudu vězněných Čečenců, sem tam nějaký ten hromadný hrob s civilisty a letecké útoky na vesnice. To se zkrátka nedá nic dělat."

15.-21.10.01

Respekt Leila Chadžijeva
Hodnocení vrcholových politiků. slunicko.GIF (97 bytes)
"Václav Havel vyhrál pomyslnou anketu Manažerského barometru o nejlepšího českého státníka. Právě Havel se podle názoru ředitelů po útoku na Spojené státy projevil jako skutečná osobnost světového formátu. Druhou příčku si mezi sebou rozdělili Václav Klaus s Milošem Zemanem . Názory na Václava Havla se většinou shodovaly, charakteristicky zní: „Jeho úvahy jsou téměř vždy nadčasové, dovede charakterizovat určitou skutečnost v širokém humanistickém kontextu, umí kritizovat i povzbudit. "

15.10.01

EURO Ondřej Hergessel
Islám a demokracie.
"Způsob "vývozu" demokracie do muslimských zemí by se nám možná revidoval lépe, kdybychom si navíc uvědomili, jak kontroverzními jsme tam hosty. Vyznavačům Alláha totiž způsobujeme hutné dilema: buď víra, nebo demokracie. Pro tradičního muslima je těžko představitelné, že by mohl žít v demokracii, k níž patří třeba i hlasování o partnerství osob stejného pohlaví, a zároveň zůstat věrný koránu se všemi jeho nároky. Nerozumí moc pojmu "odluka církve od státu", vždyť v jeho náboženství se klade důraz právě na jednotu duchovní a světské moci."

15.10.01

MF DNES Bob Fliedr
Rusko v NATO ? doplneno.gif (900 bytes)
" Zapojení Ruska do protiteroristické koalice zvýšilo jeho váhu v mezinárodních vztazích. Ruský prezident dokonce připustil členství své země v NATO. Negativně se k této otázce vyjádřil prezident republiky Václav Havel. Ten dokonce definoval uzavřený seznam zemí, které by do NATO měly být ještě přijaty. Naopak pozitivně reagovala ČSSD ústy předsednictva vlády. Jsem přesvědčen, že jde o umělý problém, nikoliv o aktuální záležitost. Rusko nesplňuje přes usilovnou rétoriku svých představitelů tvrdících opak, některé základní standardy v oblasti lidských práv, civilního řízení ozbrojených sil či vypořádaní vztahů s některými sousedy. "

13.10.01

MF DNES Petr Nečas
Návraty minulých prominentů. (2)
" V 70. a 80. letech patřil Miroslav Čemus ke špičkovým komunistickým špionům. Šest a půl roku (1976 - 1983) pracoval jako "kulturní přidělenec" v Bruselu (kde sídlí NATO), od roku 1985 až do roku 1989 působil jako "velvyslanecký rada" v Římě. Podle týdeníku Respekt organizoval Čemus v Itálii činnost řady tamních komunistů a dokonce i teroristických Rudých brigád. To Čemus popírá, stejně jako informace, že se podílel na převodu peněz KSČ na zahraniční konta. V roce 1990 začal Čemus podnikat: od jeho působení ve firmě Intercommerce k. s., vedou linky až do Švýcarska, k bossovi solncevské mafie Sergeji Michajlovovi. "Na kontaktech ze své minulosti nevydělávám," tvrdí čtyřiapadesátiletý Čemus. "To bych dnes nebydlel ve státním bytě.""

13.10.01

MF DNES Jakub Unger,
Jindřich Šídlo
Názory na válku od válečného veterána Jána Valo. doplneno.gif (900 bytes)
"
Není také problém v tom, že se právě lidstvo nezabývá těmi podmínkami, které plodí zlo a které pak vyvolávají války? Ano, myslím si, že to je velice důležitý moment, ale jak už jsem říkal, není zřejmě v silách těch lidí, nebylo v silách Němců postavit se proti fašismu, nebylo v našich silách postavit se proti komunismu a já si myslím, že není v silách Afghánců postavit se proti zlu Talibanu. ...
    Pokud by si to lidé uvědomili a včas se odhalilo toto narůstající zlo, udělala se analýza a poskytla se těm odpůrcům včas jakási pomoc, možná by šlo předejít zlu, ale jak říkám dnes na adresu těch, co jsou proti tomu, byli i proti našemu nasazení ve válce v Perském zálivu, tzn. pacifisté a ti lidé, co bojovali za mír, já jim svým způsobem dávám za pravdu, já s nimi i cítím, pokud by mne přesvědčili, že teď znají lepší metodu než se postavit silou proti zlu, já sám půjdu do ulic a budu s nimi, opravdu budu s nimi a nebudu chtít válku.
"

12.10.01

BBC rozhovor Václava Moravce
s Jánem Valo
válečným veteránem z Perského zálivu
Návraty minulých prominentů.  (1)
" Kdo je Miroslav Fořt
-  před listopadem 1989 uváděl pořad Aktuality Československé televize, kde připravoval i besedy o ohrožení socialismu
nepřátelskými silami
-  v roce 1988 mu vláda udělila novinářskou cenu Jana Švermy za angažovanou publicistiku
- začátkem 90. let působil jako šéfredaktor časopisu Jiřího Zmožka Carmen Journal
- před několika lety nastoupil jako poradce místopředsedy Senátu za ČSSD Ivana Havlíčka
- donedávna působil jako poradce ministra Karla Březiny
- letos na jaře neúspěšně kandidoval do Rady České televize
- minulé pondělí nastoupil jako odborný analytik do tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj"

11.10.01

MF DNES Jiří Kubík,

Sabina Slovková

Jde jen o Afghánistán?
"Nejde jen o Afghánistán. Jde vůbec o to, čemu se kdysi říkalo třetí svět a jestli ne teď, tak už si nedovedu představit, kdy jindy bychom se měli všichni, celý svět, zamyslet nad negativními důsledky globalizace a nad tím, že pokud nebudeme ochotni se více dělit o naše bohatství, tak prostě žádné bombardování, sebedokonalejší zásahy sebevycvičenějších komand nic nevyřeší. "

10.10.01

BBC rozhovor Václava Moravce
s Petrem Pithartem, předsedou Senátu
Lobbování nebo snad korupce? doplneno.gif (900 bytes)
"Privatizace Unipetrolu podle informací týdeníku EURO aktivovala různé lobbisty, kteří obcházejí zájemce a nabízejí jim své služby. Jistý marketingový odborník na zajištění vítězství s odvoláním na své výborné kontakty na politiky oposmlouvy údajně žádal od jedné ruské společnosti zálohu 200 milionů korun , od jedné západní až 300 milionů. Další vlivný zprostředkovatel, spolumajitel české investiční společnosti, prý také žádal od jednoho uchazeče kolem 200 milionů za to, že u politiků zařídí vítězství v tendru na Unipetrol."

8.10.01

EURO István Lékó
Vlastní zkušennosti a terorismus 21. století.
" Hitler, Stalin, bin Ládin, tři muži, jež pojí společná víra, že jsou vyvoleni spasit svět krví nevinných obětí. Podstatný rozdíl je v tom, že bin Ládina lze zastavit. Poprvé v moderních dějinách je civilizovaný svět připraven včas a důrazně oponovat zlovolné síle, jejímž cílem je ukončit jednu éru lidských dějin, kterou charakterizuje svoboda jedince, demokracie, absolutní mravní hodnoty zakotvené ve všech velkých monoteistických náboženstvích. Zvláště to poslední je důležité. Bin Ládin nebojuje za islám, tak jako severní Irové neprosazují katolickou, či protestantskou víru. Násilí je jenom násilí, žádný Bůh nedal nikomu právo jeho jménem páchat zlo. Abychom porazili teroristy a zároveň nezačali nenávidět muslimy, měli bychom mít stále na paměti, že i náš svět zažil dvě pseudonáboženství, založená na totální negaci křesťanských hodnot. Možná nerozumíme světu islámu. Ale až velice dobře rozumíme bin Ládinovi a jeho druhům. Už jsme to dvakrát zažili. "

4.10.01

Lidovky Martin Schmarcz
Podpora amerického stanoviska v ČR.
"Češi podporují účast své země v boji proti teroristům. V průzkumu, který pro televizi Nova zpracovala agentura TNS Factum, souhlasí se zapojením Česka do vojenských akcí téměř 72 procent lidí, 22 procent je proti účasti a sedm procent váhá. "

4.10.01

ČTK
Afghánští uprchlíci. doplneno.gif (900 bytes)
"WFP odhaduje, že bez zahraniční potravinové pomoci by tuto zimu nepřežilo šest miliónů Afghánců. Humanitární agentury musejí do této hornaté a z velké části nepřístupné země dopravit měsičně 56 tisíc tun potravin a dostat je až k hladovějícím v horách. "

2.10.01

HN Petr Němec
Podpora amerického stanoviska v USA.
"Amerikou hýbe všestrhávající proud - "chceme vojenskou odpověď na útoky z 11. září, a to i za cenu obětí z řad amerických vojáků či nevinných." Převedeno do čísel výzkumů mínění je to stejně dramatické: devět z deseti Američanů podporuje válku a mezi těmi, kdo dávají hlas vojenské akci, na 70 procent dotázaných ji podporuje i za cenu nevinných obětí. Dvě třetiny - 67 procent - by šlo do války, i kdyby bylo hodně ztrát mezi americkými vojáky. Tato čísla přinesl list The Washington Post. "

2.10.01

MF DNES Pavel Pošusta
Sen bin Ládina.
"Muslimskou stopu zanechávali po sobě útočníci na bin Ládinův příkaz. Opravdu chtěl nasměrovat protiútok Spojených států na sebe. A čím masivnější, tím lepší. Zřejmě počítal s tím, že vyvolá válku mezi fundamentalistickým islámem a vyspělým západním světem včetně Izraele. V mnoha arabských státech mají fundamentalisté značnou podporu mezi prostým lidem, který si získali svými demagogickými hesly, jejich příslušníci dokonce prorostli i do bezpečnostních a státních orgánů, jak o tom svědčí některé atentáty v minulosti. Kdyby USA s NATO okamžitě bezhlavě a s plnou silou zaútočily na Afghánistán, kde se bin Ládin skrývá, mohlo by to vyvolat masové protesty fundamentalistů, které by arabský svět destabilizovaly, až by nakonec i v dalších zemích mohli převzít vládu souvěrci Talibanu.  ..."

2.10.01

MF DNES Karel Pacner
"Levný" terorismus.
"Sponzor světového terorismu platí špatně a málo a jeho pomocníci žijí mnohem skromněji, než si lidé ze Západu myslí. Dva piloti ze skupiny, která spáchala masakr v New Yorku, pobývali předtím v zapadlém motelu na Floridě, sami si prali a na letecké kurzy jezdili v levném autě z půjčovny.
    "Terorismus je podnikání s nízkým rozpočtem," píše Wall Street Journal. Když bin Ládinova skupina položila v roce 1993 bombu do garáží pod Světovým obchodním centrem, přišla ji celá operace na méně než deset tisíc dolarů. O nynějším zářijovém útoku se nyní často píše, že jeho příprava a provedení musely stát miliardy či miliony dolarů. "Skutečnost je taková, že k němu stačilo pár desítek tisíc," cituje deník jednoho bezpečnostního experta.   Lze to dokonce spočítat přesně, po atentátnících se dochovaly účty. "

1.10.01

Respekt

Afgánistan - smůla a naděje.
"Největším úspěchem Talibanu je to, že do země přinesli šaríu, islámské právo," říká Abdul Kudus, etnický Afghánec, který vede náboženskou školu v blízkosti pákistánského Péšávaru. "Díky Talibanu je v zemi konečně mír, zabavili lidem zbraně, zabránili pěstování opia a zastavili zahraniční vměšování."
Zdaleka ne tak optimistický názor má Násir, taxikář v Kábulu. "Tihle lidé nemají domov, jídlo ani výdělek," říká a mávne rukou ke skupině vdov a jejich dětí žebrajících na kábulském tržišti. "Kamkoli přišel Taliban, postavil jen mešitu." Země však podle něj potřebuje i jiné věci.

27.9.01

MF DNES

Christian Science Monitor, USA otištěno v MF DNES
Ruská zahraniční politika.
"Rusko dělalo všechno pro to, aby u nás panovalo bezvládí, aby rostla kriminalita. Podporovalo únosy lidí, stálo za řadou provokací, snažilo se rozpoutat občanský konflikt. Ruské tajné služby měly v tomto smyslu jasně připravený plán. Je-li vaším sousedem tak velký stát jako Rusko, který navíc provádí vůči vám neskutečně barbarskou politiku, je těžké s ním vybudovat normální vztahy. Bez toho, že bychom měli civilizované vztahy s Moskvou, bylo nemyslitelné v Čečensku zavádět pořádek, něco obnovovat, stavět. Když jsem se stal prezidentem, snažil jsem se za každou cenu k tomu najít cestu. Dvakrát jsem jel do Moskvy, kde jsem se sešel s tehdejším prezidentem Borisem Jelcinem. Věděl jsem, že když se mi nepodaří dobré vztahy s Ruskem nastolit, čeká nás další válka
."

17.-24.9.01

Respekt

Andrej Babickij, Leila Chadžijeva

rozhovor s prezidentem Čečenska

Jak nás vidí nově příchozí.
"[Ukrajina]Oleksandra Demčuka překvapuje i to, že české ženy si nechtějí vydělat víc prací přesčas. "My s manželkou pracujeme od půl šesté, v sobotu i v neděli," vysvětluje. Právě pracovitost považuje za jednu z výhod, kterou si s sebou z Ukrajiny přinesl. "Není tam žádný skutečný systém sociálního zajištění, podpora stačí tak na cestu do okresního města a zpátky. Neuživíte z ní ani sebe, natož rodinu," vypráví. "Byla to dobrá škola, jak se naučit postarat sám o sebe a nečekat, co mi kdo dá."

[Jemen] Když jako dvacetiletý mladíček přijel do Brna (Hasan Abdul Ali), čekala ho samá překvapení. Kromě málo kořeněného jídla, šoku ze zimy a žen, které na sobě téměř nemají oblečení, přišel zmatek z myšlení lidí. Čekal jiný svět, ale volnost v chování a životním stylu Čechů ho zaskočila. "U nás v Jemenu ohraničuje prostor pro život víra. Tady je vše bez hranic," popisuje pravověrný muslim pocity ze života domorodců. Po příjezdu mu bylo jasné, že se s novým prostředím musí sžívat postupně a pomalu. Vycházel přitom z pozorování ostatních Arabů, se kterými se potkal na kolejích a kteří neomezený život přijali naráz. "Zlomilo je to," říká Hassan. "Začali pít alkohol a ten je zničil. Je to, jako když dáte zdravého člověka do centra epidemie -- za pár dní onemocní taky.

[Nigerie] Hledání identity znamenalo pro mladého muže několik let tvrdý oříšek. "V Nigérii pro to existuje speciální výraz "oibo" -- člověk, který nikam nepatří," říká Ubi. "Barvou kůže jsem sem nepatřil, myšlením ano." Dnes je rozhodnut: domovem mu zůstane Česko. I když život tady lidem jako on samozřejmě přináší problémy. Ubi několik let boxoval, a tak ho více než skupinky řádících extremistů trápí podvědomé reakce lidí, kteří jsou po dlouholeté uzavřenosti země stále ještě "vykulení" z každé odlišnosti. "Přál bych si jednou přijít s přítelkyní do restaurace nebo klubu bez toho, aby po mně všichni pokukovali," říká. Možná i proto založil v Praze Ligu etnických menšin, která má dva cíle: pomoci zejména Afročechům přenášet se přes problémy života v Česku, a otevřít zdejší většině oči v pohledu na jinakost. "Byl bych moc rád, kdyby to tady chodilo podobně jako ve Spojených státech -- že by rasistické názory člověka automaticky vyřazovaly ze slušné společnosti," říká Ubi. "A kdo je rasistou? Řeknu, kdo není: ten, kdo je ochoten provdat dceru za Afročecha, přijmout krev od Romky, bydlet vedle Vietnamce nebo zvolit Araba za českého prezidenta."

[Číňa]  Pět let učila Feng-Jün Song na pražské Ježkově konzervatoři, dva roky působí na herecké škole v Michli. Studenty podle ní překvapily nejen rozdíly v pěveckých technikách, ale také její pedagogický přístup. "Orientální pedagog je lidštější. Přijímá studenta jako své dítě, ne výchovně, spíš s láskou. Bere ho jako člověka," snaží se popsat křehké rozdíly. "Evropský pedagogický přístup mi připadá příliš strohý. Je to systém škola a student. Přijdeš sem, budeš se učit, splníš úkoly a pak odejdeš. V Čechách by bylo docela vzácné, aby učitel pozval studenty domů a něco jim uvařil.""

17.-24.9.01 Respekt Hana Čápová, Jan Kovalík
Odplata za terorismus.
"Mezi zločinem a trestem nemá uběhnout mnoho času. Stopy po vrazích jsou dosud teplé. Rozhořčená americká veřejnost volá po odplatě. Sympatizuje s ní celý slušný svět. Otálení vyvolá dojem, že vláda je slabá, nerozhodná, nekompetentní. Amerika začne ztrácet gloriolu světové mocnosti číslo jedna. To jsou silné důvody. Ty možná převáží a ve chvíli, kdy čtete tento komentář, jsou už zastaralé. Důvody proti jsou však stejně silné. Rychlá, spektakulární akce vzbudí nadšení. Ale co když nebude zaměřena správně? Jak dlouho pak vydrží veřejná podpora?
   Představme si například, že Amerika zaútočí na afghánské základny Talibanu. (Tato verze se zdála pravděpodobnou. Nejpodezřelejším mužem je Usáma bin Ládin. Taliban ho podporuje.) Nálety ovšem nemohou vousaté
muže s kalašnikovy nijak poškodit, pokud nebudou masivní. Ale lze bombardovat beztak ztýraný Afghánistán jen proto, že má ničemnou vládu? Bush bude obviněn z toho, že uspořádal krvavé divadlo, aby zakryl svou slabost.
    Dostáváme se tedy k otázce, kam udeřit? Samozřejmě by bylo fantastické najít, kde se Usáma skrývá, vypátrat tajnou službu státu, který mu
pomáhá, zlikvidovat vrahovu základnu a zaútočit na onen nepřátelský stát. Jenže šance na takovou jistotu je malá. A může soudce potrestat člověka, který "pravděpodobně" pomáhal zločinci? Stejně nelze válčit s "pravděpodobným" útočníkem."
14.9.01 MF DNES Martin Komárek
Islám.
"Kolem islámu koluje na Západě řada mýtů, řada předsudků. S nadsázkou vypadá dosti rozšířený názor asi takto: co vyznavač Mohamedova náboženství, to potenciální terorista. Je to samozřejmě nesmysl, živený otřesnými záběry z míst, kde fanatičtí vyznavači džihádu spáchali své krvavé teroristické msty. Islám má mnoho tváří, mnohé z nich jsou pokojné a mírumilovné, jen některé mstivé a kruté - i ostatní velká světová náboženství včetně křesťanství mají své temné stránky. Islám nevyznávají jen Arabové, tři čtvrtiny jeho stoupenců jsou Asiaté. Zdaleka ne všichni muslimové jsou fundamentalisté a zdaleka ne všichni fundamentalisté vzývají teror. Evropané mívají sklon vidět islámské země svýma vlastníma očima a výsledkem mohou být zoufalé omyly. A nemusí přitom ani jít o tak děsivou chybu, smíšenou navíc s vývozem marxizmu, jaké se v Afghánistánu dopustili Rusové. V Evropě i v Americe se dnes ke slovu islám někdy dost automaticky přiřazuje nálepka fundamentalizmu a z dramat v mnohamilionovém muslimském světě se dělají povšechné závěry. V moderní evropské civilizaci je těžké pochopit, že někdo zvolí dobrovolnou a vykalkulovanou sebevraždu ve jménu něčeho, ať je to cokoli. Pumové atentáty, utínání končetin a kamenování může někdo chápat jako základní projevy islámu. A nevidí, že v drtivé většině zemí převažuje jeho mírná, tolerantní forma.
   Nesmiřitelný islám, sahající k teroristickým metodám boje, tvoří v islámských společenstvích jen menšinový směr, ovšem nesmírně viditelný. Jeho stoupenci, izolované skupiny fanatiků, se často zaštiťují koránem, který v mnoha případech ani dobře neznají, nebo si ho přizpůsobují svým potřebám ve snaze zastřít skutečný smysl svých akcí - a ten bývá často mocenský a politický. Pro lidi zklamané, chudé a nevzdělané mohou být jednoduchá řešení, svůdné sliby ráje pro pravé mudžáhidy, kontrastující s ubohým pozemským životem, hodně přitažlivé. Jejich upřímné víry může být lehce zneužito. ...
   Při pohledu do minulosti je zřejmé, že tolerantní islám vítězil tam, kde společnost vzkvétala. Nesnášenlivý směr rostl v dobách zmaru. V arabském světě začal nabývat na síle během pokořujících dozvuků porážky egyptské armády Izraelem při šestidenní válce v roce 1967. Jiné inspirovala revoluce imáma Chomejního v Íránu. Pro mnohé se dnes stává hrdinou bin Ládin."
14.9.01 MF DNES Ladislav Kryzánek
Usáma bin Ládin - šílenec a zloduch.
"Experti na světový terorismus soudí, že právě bin Ládin představuje mozkové centrum mezinárodní koalice islámských radikálů. Al-Kajdá, jakási "teroristická internacionála", se tak stala volnou aliancí těch nejnesmiřitelnějších fundamentalistických seskupení, jako jsou egyptský Nový džihád, íránský Hizballáh, sudánská Národní islámská fronta a organizace podobného typu z Jemenu, Saúdské Arábie a Somálska. Volnější vazby má údajně i na nechvalně známou Islámskou skupinu egyptského šejka Omara Abdela Rahmána, který si nyní odpykává doživotní trest v USA.  ...
   Proč právě Spojené státy? O tom před pár roky bin Ládin rád hovořil. Podle něho jde o boj muslimů proti odpadlíkům a bezvěrcům, proti pragmatickým prozápadním vládám islámských států. Ale hlavně proti zhoubnému vlivu Západu, a zvláště USA, jež svou vojenskou přítomností v Saúdské Arábii znesvěcují svatá místa islámu, Mekku a Medinu, a pomohly Židům při dobytí Palestiny. Ládinova víra ve zkaženost současných západních i muslimských společností je tak hluboká, že ospravedlňuje i jakékoli násilí. Terorismus se pro něj stal náboženským přikázáním."
14.9.01 MF DNES Ladislav Kryzánek
Rozhovor s Jaroslavem Vlčkem.
"... Vy jste si od Vízka přivezli i dokumenty, které údajně kompromitovaly ODS. Co se s nimi stalo?
Vízek je vytáhl jako důkaz, že má dobré informace a možnosti je získat. Přečetl jsem to, dal Zemanovi a od té doby jsem je neviděl. Co s nimi Zeman udělal, nevím.

Co na těch papírech bylo?
Financování ODS. Číslo konta ve Švýcarsku, kdo má podpisové právo, převody peněz do republiky prostřednictvím Ludvíka
Otta...

Takže věci, na které o tři roky později přišla policie?
Ano. Odkud to Vízek měl, nevím.

Věděl jste, že se Vízek v roce 1998 chystá všechno zveřejnit?
Měl jsem ten signál už v roce 1997 před bohumínským sjezdem ČSSD. Když to v roce 1998 propuklo, tak mě zaskočila reakce Zemana. Kdyby řekl: Ano, jednali jsme, nebylo to úspěšné, nebyl by problém. Zemanova reakce ale byla, že s nimi během pěti minut vyrazil dveře."
4.9.01 MF DNES Sabina Slonková,
Jiří Kubík
Rozhovor BBC s ekonomem Janem Švejnarem.
"Zůstaneme-li ještě u politických stran, co je podle vás v současnosti největší problém českých politických stran?

   Já myslím, že je to ještě stále neakceschopnost, která má ještě nějaké různé jiné důvody, a ta neakceschopnost se potom projevuje tím, že například v hospodářské politice česká ekonomka si vede nebo vedla za posledních deset let mnohem hůře nežli ekonomiky okolních států, ať už těch, které byly více vyspělé, jako Slovinsko, a nebo těch, které byly méně vyspělé, jako například Polsko.
Jak se, když budete komparovat politické strany, těch není mnoho ve Spojených státech amerických, a programy v hospodářské a ekonomické oblasti s českými parlamentními stranami, jak to srovnání dopadá?
   To srovnání dopadá tak, že ve Spojených státech strany opravdu mnohem více zrcadlí preference voličů a jednotliví členové Kongresu vlastně stojí a padají s tím, jak tyto preference svých voličů zrcadlí. Zde vidím ten velký rozdíl, že například takzvaná koaliční smlouva, nebo dohoda může existovat, i když vlastně byla proti mysli mnoha voličů.
Mluvíte o opoziční smlouvě?
   O opoziční smlouvě, pardon, přesně tak, a to by bylo například velmi těžké, velmi těžko si představit ve Spojených státech.
..."
3.9.01 BBC rozhovor Václava Moravce
s
Janem Švejnarem
ředitelem Davidsonova institutu
z Michiganské univerzity
Prodej státního majetku v podání ČSSD.
"České dráhy vytipovaly ze svého portfolia 29 nemovitostí v účetní hodnotě přes dvě miliardy korun. Jde však o státní majetek, České dráhy jsou státní organizací a se svěřeným majetkem pouze hospodaří. Vlny adrenalinu teď zvedá otázka, kdo bude tento státní majetek prodávat. Zda České dráhy s ministerstvem dopravy, nebo Fond národního majetku pod taktovkou ministerstva financí...
    Hledat skutečnou motivaci některých kroků není vůbec jednoduché. Zvláště když i dřívější prodeje provázejí značné pochybnosti. Fond nedávno prodal traťovou strojní stanici ve Starém Plzenci rakouské firmě Head Sport za účetní hodnotu, která není ani pětinou odhadnuté tržní ceny. Jen velký optimista by zřejmě uvěřil tomu, že se úředníci derou o prodej třiceti nemovitostí jen proto, aby předvedli své manažerské schopnosti.
      Ministerstvo dopravy nyní navrhuje, aby se nabízené nemovitosti rozdělily do dvou seznamů. České dráhy by prodaly jedenáct a Fond národního majetku osmnáct položek ...
   Být při prodeji státního majetku je jistě neopakovatelná příležitost. Celý proces jednou skončí cedulí „vyprodáno . Pro nynější politickou garnituru zřejmě skončí už začátkem příštího léta. Přetahování o to, kdo se do té doby postaví za prodejní pult, by si snad mohla odpustit."
3.9.01 EURO Blanka Růžičková
Nová krajská správa.
"Nové kraje to neměly lehké už dávno před svým vznikem. Ačkoli jejich existence je v ústavě od roku 1993, trvaly diskuse a spory o jejich zřízení dlouhých pět let. Elita vládnoucí koalice ODS-lidovci ODA  si další mocenské konkurenty mezi sebou a veřejností nepřála. S reformou se tudíž mohlo začít teprve po nástupu vlády sociálních demokratů. Ty na věci samozřejmě lákala šance popustit uzdu svému odvěkému sociálnímu inženýrství. Na druhou stranu se ovšem jako levicová partaj předválečného střihu jen neradi vzdávají moci plynoucí z klíčů od státní kasy a z přerozdělování veřejných peněz. Navíc v rámci smluvněopozičního rozložení sil vtiskla do opatrných změn mnoho ze své nechuti a skepse i otevřeně centralistická ODS. "My říkáme -- dejme si pozor, jestli neprovádíme nějaký opravdu velmi pochybný experiment s touto zemí," prohlásil například místopředseda ODS a sněmovny Ivan Langer půl roku před krajskými volbami. Straně Václava Klause se nelíbila řada pravomocí krajů, mezi nimi například možnost navrhovat zákony. "
27.8.-2.9.01 Respekt Erik Tabery
Reformy justice.
"Vládní advokát Jiří Teryngel  půjde před kárný senát. Vysloužil si to tím, že ve známé kauze moskevského hotelu Český dům -- pronajatého ministerstvem zahraničí za nevýhodných podmínek soukromé firmě -- zastupoval obě strany dohody. "
27.8.-2.9.01 Respekt týdenní zprávy
Rozpočtový schodek a chování opozice.
"Plná ústa o rozhazovačnosti vlády mají opoziční poslanci, smluvní i nesmluvní. Při hodnocení letošního hospodaření se státním rozpočtem se však ukazuje, že nešetří nejen vláda. Rozpočtovaný schodek ve výši devětačtyřiceti miliard korun nám poslanci navýšili vydáním dluhopisů na loňské sucho o 4,2 miliardy korun, šest miliard dali jako odškodné spoluvlastníkům kampeliček, kteří si do nich uložili své peníze. Dalších šestatřicet miliard už nejde na jejich triko, ale ani není rozhazováním vlády. Jde o ztrátu Konsolidační banky z roku 1999. ...
   Budou mít opoziční poslanci tolik charakteru, aby se proti tomuto gestu postavili? Po zkušenosti s nemravným odškodněním kampeličkářů je těžké tomu věřit. Do voleb budou zbývat jen týdny, a to se po Malé Straně marno rozhlížet po odpovědnosti."
27.8.01 EURO Pavel Páral
Škody v srpnu 1968.
"Počty mrtvých a zraněných
mrtví 90  těžce zranění 302  lehce zranění 532
Co zničily sovětské tanky
- poškozeno 34 % silnic I. třídy
- z ostatních komunikací poškozeno téměř 10 %
Jenže ani miliardové škody, které na konci léta 1968 přímo způsobily sovětské okupační jednotky, zdaleka nebyly ty nejvyšší. Loď československé ekonomiky v srpnu narazila a pak už jen pomalu klesala ke dnu. Podle statistického úřadu poklesl růst průmyslové výroby asi o 10 procent, od srpna do konce listopadu propadl vývoz do kapitalistických států rovněž o 10 procent. Poklesly i devizové příjmy z turistického ruchu a v ekonomice se objevily závažné problémy, které pokračovaly v dalších letech. "V roce 1968 Československo mělo velmi dobré průmyslové zázemí a skluz například proti Rakousku nebyl tak výrazný. Ale po srpnu se zhroutila ekonomická reforma Oty Šika. Invaze a postupný odchod inteligence do ciziny zakonzervovaly další vývoj," říká historik Jan Kalous. "
21.8.01 MF DNES Luděk Navara
Volebnní zákon pro obce.
"Od podzimu u nás začne platit jeden z nejhorších volebních zákonů v Evropě. Závora pro vstup do zastupitelských orgánů jde nahoru na deset procent, nové strany jsou předem ze hry. Volby budou jasné dopředu: ať dopadnou jakkoli, o všem bude i nadále rozhodovat špička stávající mocenské elity..."
13.-19.8.01 Respekt Eryk Tabery
"Opoziční" smlouva pohledem opozičního poslance.
"Vrcholem všeho je opoziční smlouva, která zničila pluralitu a vytvořila takovou koncentraci moci, jejímž důsledkem je vznik neloajální opozičně naladěné společnosti. Argument, že strany opoziční smlouvy zastupují většinu občanů, nemůže obstát. Většinová rozhodnutí jsou totiž legitimní a závazná pouze v tom případě, že neporušují základní zájmy společnosti jako celku, a nejsou tudíž amorální. Nezapomeňme, že komunistický puč v roce 1948 byl také považován za legitimní, protože ho chtěla většina ... Záruku, že společenské svobody a práva jednotlivců nebudou porušovány, by v praxi měl občanům poskytnout ústavní soud, který nepodléhá ve svých rozhodnutích zákonné ani politické odpovědnosti. Svou funkci plní -- nebýt ústavního soudu, opoziční smlouva by uspěla ve své snaze zmanipulovat volební zákon a uzurpovat politickou moc v této zemi, aniž by respektovala právo občanů na celospolečenský konsensus ohledně změny volebních obvodů a volebního zákona
   Stejně důležité je, aby občané měli možnost kontrolovat práci veřejných zastupitelů také v období mezi volbami.Takovou možnost by jim dobře garantoval nejvyšší správní soud, který však dosud bohužel není ustaven. Nechuť představitelů opoziční smlouvy přispět k prosazení zákona, jenž by k ustavení nejvyššího správního soudu vedl, je tedy jejich zásadním politickým hříchem a činí je odpovědnými za to, že stále postrádáme důležitý nástroj ke kontrole byrokratického aparátu. ..."
6.-12.8.01 Respekt Jiří Lobkowicz
"Reformy" Komise pro cenné papíry.
"Na podzim hodlá Komise pro cenné papíry po letech obnovit makléřské zkoušky. To je správné. Písemné testy vypracuje desetičlenný přípravný výbor, do nějž delegovaly své zástupce profesní asociace, burza i sama komise. I to je správné. Jak ale minulý týden zjistil Prague Business Journal, mezi těmito veličinami jsou Vladislav Pavlát a Petr Budínský. A to je skandální nehoráznost.Docent Pavlát je dlouholetý předseda správní rady Icebergu, firmy snad s nejhorší pověstí na českém kapitálovém trhu. Stála u krachu Ekoagrobanky, První slezské banky a Podnikatelské banky. V létě 1997 byla na půl roku vyloučena z burzy (za to, že zamlčela podezřelé transakce před útvarem proti praní špinavých peněz). Iceberg rovněž proslul výrokem svého ředitele Chobota, že "tunelování je v Česku legální".Petr Budínský, který býval mužem č. 2 v Komerční bance a předsedou burzovní komory, má renomé nesrovnatelně lepší. V současné době je ale (spolu s dalšími bývalými manažery) policejně stíhán pro zanedbání povinností v případu osmimiliardového tunelu firmy B.C.L. Proto je na burze rozšířen názor, jaký formuluje například Jan Schiesser z Atlantiku finanční trhy: "Takoví lidé nemají v přípravném výboru co dělat."Pavláta nominovala Asociace obchodníků s cennými papíry. Jak se lze dočíst na jejích internetových stránkách, docent zasedá v jejím výboru pro etiku obchodování. Mezi jedenácti členy tohoto spolku je například Koženého Harvardská burzovní společnost, Finnex Securities (po nedávném vyloučení z burzy se sama navrhla do bankrotu), Finance Zlín (loni pokuta 1 milion za manipulace s kurzem) či KTP Quantum (prošetřována komisí pro nereálné sliby vysokých výnosů). Prezidentem asociace je Antonín Kubíček, který opustil ministerstvo financí po případu C.S. Fondy (v jejich představenstvu seděla jeho manželka). "
6.-12.8.01 Respekt TN
Název

Kdy

Kde

Autor/redaktor

Plnění předvolebních slibů ČSSD - reforma školství.
"Vedle akce čisté ruce byla hlavním trhákem volebního programu ČSSD podpora vzdělání. Nejpozději letos měl podíl veřejných prostředků vkládaných do školství na hrubém domácím produktu dosáhnout evropského průměru -- šesti procent. Rozpočtová kapitola školství se ale od dob recese v roce 1998 nerozšířila. Stále dosahuje jen něco málo přes čtyři procenta HDP.Vládní strana také slibovala, že počet vysokoškolských studentů bude postupně růst. Skutečnost je taková, že ze 45 tisíc přijatých studentů v roce 1998 bylo loni rovněž 45 tisíc, letos se očekává zvýšení o tři tisíce, vláda ale nové studenty odmítla platit.Ve svém programu ČSSD ještě slibovala každým rokem zvýšit učitelské platy. Reagovala tím na fakt, že se za rozpočtových škrtů v letech 1996--98 snížily platy vysokoškolských učitelů ze 150 na 133 procent průměrné mzdy a učitelů základních škol ze 115 na 105 procent. Poměr k průměrnému platu ale byl loni stejný jako v roce 1998 a ani letošní rozpočet žádné zlepšení neslibuje."
6.-12.8.01 Respekt Hana Čápová
Vyrovnání se s minulostí - archivy STB
"Senát chce zpřístupnit archivy StB, a tak požádal ředitele čtyř tuzemských tajných služeb o radu. Čtyři šéfové na veřejném zasedání oznámili následující: Nic zpřístupnit nelze, archivy se naopak musí neprodyšně uzavřít. Nepřekročitelnou překážkou je osmnáct měsíců stará smlouva českého a slovenského premiéra. Navždy už budou mít do archivů přístup jen tajné služby.Jsou to podivní experti. Člověk by od nich čekal, že třeba navrhnou dodatek ke smlouvě se Slovenskem, který by právní problémy odstranil (když už to neudělali před osmnácti měsíci). Oni ale ve veřejném sporu hájí svůj monopol na přístup k informacím, které o občanech shromáždila StB.Je jasné, že čtyři státní úřady, které politicky a ve shodě prosazují své zájmy, se zcela vymkly kontrole. Pro společnost je případ varovným signálem o to víc, že jde o tajné služby." ...
6.-12.8.01 Respekt PH
Aféry politických stran - ODA
"Lhát a podvádět se v politice občas krutě nevyplácí. Výmluvným důkazem je Občanská demokratická aliance. Její machinace sice nikoho do vězení nepřivedly a dodnes zůstávají nevyjasněné, strana na ně však de facto zašla - voliči o ni ztratili zájem. Kdysi vládní strana pod vedením Jana Kalvody toho stihla hodně: neplatila státu daně, nesplácela bankovní úvěry, zamotala se do privatizační aféry a k tomu všemu ukrývala příspěvky štědrých sponzorů na tajném účtu.  ....
   Dlouhý, dnes vlivný byznysmen, se výrazně podepsal na největším finančním skandálu ODA. V roce 1998 se ukázalo, že ODA má prakticky stejný problém jako ODS: tajné konto v zahraničí. ODA je maskovala nastrčenou firmou TMC, která nevyvíjela žádnou činnost, sídlila v Karibiku a účet měla v Lichtenštejnsku. A na tento účet přicházely pro ODA miliony od tajených mecenášů. Pozdější - a dnes už bývalý - šéf ODA Jiří Skalický poté oznámil, že šest milionů korun přes firmu TMC straně poslaly Philip Morris, PPF a Železárny Vítkovice. Všechny jmenované firmy to obratem popřely.  ...
    Dopad nejstarší finanční aféry - dodnes nesplacený dluh přes padesát milionů korun z roku 1992 - může ODA pociťovat ještě dalších sto let (pokud do té doby nezanikne)".
7.8.01 MF DNES Sabina Slonková,
Jiří Kubík
Aféry politických stran - republikáni a Miroslav Sládek.
"Na náměstích hlásal, že vláda a vlastně všichni politici kromě něj jsou gauneři, které je třeba smést do Vltavy. S extrémními názory sbíral hlasy voličů. Všechno to byl ale způsob, jak si přijít na slušné peníze. Teprve před třemi lety se začalo postupně odkrývat zákulisí politiky vůdce republikánů Miroslava Sládka. Ze své strany si udělal "dojnou krávu", stihl postavit několik luxusních vil, nakoupit limuzíny a nakonec poslal ožebračenou stranu SPR-RSČ do konkursu. Za poslední čtyři měsíce existence strany žádal vyplatit mzdu téměř milion korun". ...
4.8.01 MF DNES Sabina Slonková,
Jiří Kubík
Aféry politických stran - ODS.
"Už čtyři roky zůstává nezodpovězená otázka, kdo a proč posílal peníze na švýcarské konto, z kterého těžila Občanská demokratická strana. Pravdu zná vcelku nenápadný úředník jménem Ludvík Otto. Zatím si ji ale nechával pro sebe - zvrat může přijít nyní, kdy se policie chystá poslat Ottu před soud. Před senátem bude muset Otto, bývalý tajemník výkonného místopředsedy ODS Libora Nováka, vysvětlit, jak legalizoval černé peníze pro ODS. Otto, který ODS půjčil dvanáct milionů (z toho část nenávratně), je obviněn z daňového úniku a hrozí mu až dvanáct let vězení. ...
   Z účtu banky Credit Suisse ve švýcarském Curychu, o kterém je policie přesvědčena, že z něj ODS měla možnost financovat své aktivity, opakovaně chodily milionové sumy právě na Ottovy soukromé účty. K jednomu z kont, na které ze Švýcarska přišlo v přepočtu 45 milionů korun, měl dispoziční právo Ottův šéf, místopředseda strany Libor Novák, který byl zodpovědný za financování. Ludvík Otto dodnes uspokojivě nevysvětlil, jak se na jeho účtu ocitly miliony, které mu nepatřily.
   Švýcarské úřady už loni v létě potvrdily, že konto v bance Credit Suisse, na které se česká policie v souvislosti s ODS ptala, skutečně existuje. Švýcaři uznali i to, že z něj chodily peníze Ottovi. Žalobcům a policii však dodnes chybějí klíčové důkazy: kdo je majitelem účtu, kdo na něj posílal miliony a kdo dal příkaz k převodu peněz na Ottovo konto. To Švýcaři odtajní jen tehdy, když česká strana dodá jednoznačné podezření z trestné činnosti. Policie toto podezření měla - daňový únik ODS, která nepřiznala a nezdanila dary, jež na konto v Credit Suisse přišly. To už ale neplatí. Díky politikům: schválili novelu zákona, jež osvobodila politické strany od placení darovací daně.

   Řekli o Ottovi:
Václav Klaus, předseda ODS: "V životě jsem ho neviděl. Nevím ani, jak se to jméno vlastně skloňuje."
Libuše Benešová, místopředsedkyně ODS: "Já jsem pana Otta nikdy neviděla. Vůbec ho neznám, nic o něm nevím. On snad
nebyl ani zaměstnancem hlavní kanceláře?
Jiří Skalický, Ottův nadřízený z ministerstva privatizace: "Považoval jsem ho za velmi schopného. Samozřejmě jsem nepovažoval za nejlepší, že odešel z ministerstva k ODS. Ale nemohl jsem s tím nic dělat, stejně jako jsem nemohl nic dělat s tím, když jiní odcházeli do právě zprivatizovaných podniků."
Marie Krčmářová, bývalá hlavní pokladní ODS: "Příkaz rozepsat dary na čtyři fiktivní dárce mi dal buď Ludvík Otto, nebo Marta Šorfová" (Otto i pracovnice kanceláře ODS Šorfová to ovšem u soudu popřeli.)
Karel Kříž, exporadce šéfa FNM: "Moc ředitelů odboru ministerstva byla prakticky neomezená, měli velkou příležitost ovlivňovat různé kauzy." (Otto byl ředitelem odboru zemědělství na ministerstvu privatizace.) (Výroky převzaté z médií)"
3.8.01 MF DNES Sabina Slonková,
Jiří Kubík
Vyrovnání se s minulostí - Lubomír Štrougal.
"Žalobkyně Eva Zářecká viní expremiéra Štrougala z toho, že jako ministr vnitra vydal v roce 1965 pokyn, aby jeho inspekce, která prošetřovala nezákonné jednání StB, neodeslala generální prokuratuře důležitý spis. Z tohoto dokumentu vyplývá, že někteří vyšetřovatelé se podíleli na mučení a zastřelení odpůrců režimu Františka Novotného, Petra Konečného a Bedřicha Wiesnera. Soud nyní rozhodne o tom, zda Štrougal svým pokynem kryl vyšetřovatele StB, kteří trojici zlikvidovali. ...
   Bývalý náměstek ředitele ÚDV Pavel Žáček se proto domnívá, že obžalován by měl být i Štrougalův šéf inspekce Alois Šlechta, jenž o nezákonnostech vyšetřovatelů StB věděl, ale zamlčel je. "Štrougal mohl jako
ministr nařídit prošetření činnosti svých předchůdců, za nichž byli lidé mučeni či mizeli," dodává Vališ. Za šestiletou existenci obvinil ÚDV 160 lidí. Avšak pouze devět z nich bylo potrestáno. Pěti lidem soudy vyměřily podmíněný trest, čtyřem nepodmíněný."
1.8.01 MF DNES (gag)
Vyrovnání se s minulostí - STB.
"Dva tisíce Čechů, milion Němců.
   Přes neutěšenou situaci v přístupu do komunistických archivů byla Česká republika - po Německu - druhou postsocialistickou zemí, která se problémem minulosti začala zabývat. Od roku 1992 platí v Německu tzv. STASI zákon, který zpřístupňuje informace shromažďované východoněmeckou tajnou službou na obyvatele NDR. Každá osoba, která se v databázích STASI objevila, má právo na zpřístupnění všech dokumentů, které politická policie o ní shromáždila. Každý, na koho STASI shromažďovala informace, může dát svolení veřejnosti, případně médiím, aby do jeho svazku nahlédly. Pro východní Německo je problém udavačů a agentů daleko tíživější než pro Českou republiku. NDR bylo hlavní frontovou zemí studené války, více než polovina obyvatel měla bližší nebo vzdálenější příbuzné ve svobodném světě a politická policie se bála vzájemných přátelských vztahů. STASI založila během své čtyřicetileté historie šest milionů svazků na "nepřátelské" občany NDR (v Česku šlo řádově o desetkrát menší počet, Maďarsko na tom bylo stejně jako my, nejméně agentů měli podle oficiálních informací v Polsku, tam ale byly tajné služby až do poloviny devadesátých let ovládány totalitními důstojníky, a tak je nutné brát informace s rezervou). V StB pracovalo koncem osmdesátých let zhruba dvanáct tisíc lidí, ve STASI skoro devadesát tisíc fízlů, východní Německo mělo přitom o dva miliony obyvatel méně než Československo.StB řídila na konci osmdesátých let zhruba pět tisíc agentů, STASI sto tisíc. StB měla ve dvou správách zhruba patnáct set odborníků vycvičených na sledování nebo odposlouchávání svých spoluobčanů, STASI v těchto odborech zaměstnávala dohromady jedenáct tisíc lidí.Německo se přitom s neuvěřitelným odkazem udavačů a špiclů vyrovnalo mnohem dříve. V bývalém sídle STASI v Berlíně byl zřízen tzv. Gauckův úřad, který začal před osmi lety zpracovávat archivy tajné policie. Jestli se v Česku seznámilo se svými materiály oficiálně přes dva tisíce lidí, v Německu to je jeden milion dvě stě tisíc občanů.
Tři zvědavci denně.
   Na jediném místě v České republice, v Pardubicích, se ti, jejichž svazky zůstaly nezničeny, mohou seznámit se špínou shromážděnou na ně Státní bezpečností. Komu stačí si všechno přečíst z počítače, má to zadarmo. Jinak každá stránka, kterou si žadatel chce odnést domů, stojí v kopii patnáct korun, takže spis o běžném rozsahu kolem sto padesáti stran se "nepřátelským osobám" prodraží. Pardubické pracoviště disponuje pro veřejnost pouze šesti počítači, takže za den se tam v prohlídce estébáckých análů může vystřídat asi dvacet lidí. Ale kapacita není zdaleka naplněna -- denní průměr jsou zhruba tři zvědavci. Z počátku byl přitom zájem obrovský: ještě než začal archiv pracovat, už stály ve frontě k obrazovkám dva tisíce zájemců. Pak rozruch utichl. Většina žadatelů totiž dostala odpověď, že žádný svazek na jejich osobu neexistoval nebo byl zničen "
23.-29.7.01 Respekt Jaroslav Spurný
Vyrovnání se s minulostí - funkcionáři SSM pokračování.
"Sociologické průzkumy mapující krystalizaci politicko–ekonomické elity v České republice doposud jednoznačně dokumentovaly, že staré struktury se úspěšně uchytily v manažerském a podnikatelském světě. Jak ale dopadla generace, které listopadová změna režimu přervala nastoupenou cestu do vládních funkcí a nejvyšších pater komunistické hierarchie?
    Byli svazáci podobně úspěšní, nebo je Martin Ulčák výjimkou? Udrželi se nejvyšší členové SSM v mocenské elitě i po změně režimu? Podnikali v rámci týchž sociálních sítí, kterým dříve politicky vládli?
   Ani bída, ani miliardy. Poslední předlistopadové předsednictvo ÚV SSM může sloužit jako lakmusový papírek. Bylo zvoleno v říjnu 1987, mělo dvacet sedm členů a dá se dobře změřit, kolika z nich se po listopadu viditelně dařilo:
    Z Mohoritova předsednictva ÚV SSM kromě předsedy již všichni upadli do veřejného zapomnění a nikdo nevlastní ani neřídí velké průmyslové impérium. Pouze devět z dvaceti sedmi – Vasil Mohorita, Ctirad Frčka, Jaromír Meitner, Lubomír Ledl, Karel Wojtowicz, Zdeňka Tesařová, Josef Mráz, Jiří Horák a Milan Tobrman – lze najít v českém obchodním rejstříku jako současné i bývalé členy statutárních orgánů či spolumajitele různých, většinou malých firem. A jeden – Jozef Ďurica – podniká na Slovensku.  ...
    Teorie o tom, jak nadějné „staré struktury vydělaly na změně režimu ze všech nejvíce, toto předsednictvo ÚV SSM nepotvrzuje. Stejně jako se z tohoto pohledu zdá naivní tvrzení, že staré mocenské sítě se v novém režimu pouze překlopily z vysoké politiky do top–byznysu, kde nadále fungují. Na vrchol politické či ekonomické elity se nedostaly (viz box Co dělá Mohoritovo předsednictvo), ale přesto je třeba je počítat spíše mezi vítěze transformace. Třicet procent federálního vedení SSM najdeme mezi podnikateli (majiteli či členy statutárních orgánů, většinou zároveň), což je řádově více než v rámci celé populace. "
23.7.01 EURO Pavel Matocha
Vyrovnání se s minulostí - funkcionáři SSM.
"Boj o tlustou čáru za minulostí je (nejen) v České republice veden již dvanáctý rok, nakonec ale zastánci tlusté čáry budou donuceni kapitulovat. Minulost, i když jako kořeny stromů není vidět, ne–lze od přítomnosti a budoucnosti odříznout. Minulost lze zdánlivě snadno přepsat v učebnicích dějepisu, nelze ji ale porazit.
   Porovnejme přístup k osobní minulosti a jejímu zveřejňování u českých letců, kteří bojovali v Anglii, či emigrantů z totalitního Československa s bývalými svazáky a jinými komunistickými kádry. Letci i emigranti ochotně vyprávějí o své minulosti, zatímco ti druzí se zviditelnění své minulosti často brání. Mají snad co skrývat? Snad každý z nich, i ti, kteří o své minulosti vypovídat odmítají, by řekl, že on sám se nemá za co stydět.
   Spravedlnost možná nakonec vítězí v tom, že někteří mají dobrý pocit, když mohou hovořit o své minulosti, zatímco jiní jen nepříjemně sevřený žaludek. "
23.7.01 EURO Pavel Matocha
Náš vztah ke státu.
"Zdá se mi, že to systematické okrádání státu, považované za vcelku pochopitelné a nijak zvlášť amorální, vyplývá hlavně z toho, že velká část občanů svému státu nevěří. Ani v srdci, ani v mysli to není jejich stát, necítí s ním, neztotožňují se s ním, nesolidarizují se s ním v tom nesporně společném údělu. Navíc údělu, jenž navzdory všemu je slibný. Převládá, bohužel, zase jednou názor, že si nevládneme sami, ale jsou to "oni", ti nahoře, kdo nám vládne. A berou nás na hůl! Tak proč také ne my je! Není dobré pro budoucnost státu, v němž občané takto smýšlejí. Naštěstí ne všichni.   ...
   Ale rozhodně není ani zdaleka tak hluboce prostoupen politikařením vydávaným za politiku, všemi těmi skandály a aférami, než jak by se mohlo soudit z náporu samotných aktérů a z neutuchajícího vtíravého tlaku masmédií na mysli řadových občanů. A co když a navíc je tomu tak, že stoupá počet zejména mladých lidí, kteří jsou prostě rádi, že žijí ve svobodné demokratické společnosti. Ta sice pomalu, ale jistě vytváří předpoklady
a podmínky pro to podstatné, co chtějí a na čem jim nejvíc záleží. Být svéprávnými jedinci, sami sobě za sebe odpovědnými, s co m ožná nejrovnějšími šancemi na seberealizaci, na uplatnění, jež by bylo úměrné jejich vzdělání, nadání, píli. Ne-li doma, tedy jinde ve světě. Po přijetí České republiky do Evropské unie se nabídnou dosud netušené pracovní příležitosti v cizině. Především lidem s vysokoškolským vzděláním. Samozřejmě, že to bude odliv těch nejlepších mozků z naší země, samozřejmě, že bychom je raději viděli působit doma, samozřejmě, že je nechceme ztratit. Každý z nás je někdy a nějak bude potřebovat. To by se ale stát musel postarat o aspoň trochu srovnatelné domácí podmínky. "
20.7.01 MF DNES Pavel Tigrid
Úřední rozhodnutí a správní soudnictví.
"... že soud je oprávněn posoudit, zda úřad rozhodl správným postupem, ale nikoliv, zda rozhodl správně. To je svatá věc úřadu. V praxi to znamená, že nikdo v této zemi není schopen zvrátit, byť evidentně špatné, rozhodnutí úředníka. Ikzyž máte v ruce důkaz o chybném rozhodnutí.
   Ve středu 27.června Ústavní soud tuto koncepci zrušil. Teď je na parlamentu, jak rychle se zachová."
17.7.01 MF DNES Karel Hvížďala
Vyrovnání se s minulostí - postoj k obětem komunismu.
"Osm let v komunistickém lágru Vojna, osm let v uranových dolech. Antonín Sum (82) zamířil do komunistických koncentráků přímo z kanceláře Jana Masaryka, jemuž dělal po válce tajemníka. Je posledním žijícím odsouzeným z případu Milady Horákové. Bitím, mučením a prací "na uranu" v dolech prošly zástupy podobných hrdinů. Památníkem jejich osudu by se měl stát právě koncentrační tábor Vojna. Vláda o tom rozhodla před čtyřmi lety, ale úřady od té doby nepodnikly vůbec nic. Bývalým muklům už dochází trpělivost. Když to nepůjde jinak, jsou odhodláni k pokusu vybudovat jej za své. Ostudnější a zároveň výstižnější ilustraci českého "vyrovnání se s minulostí" si lze jen stěží představit. "
15.-22.7.01 Respekt Erik Tabery
"Velký třesk" a jeho dopad.
"Pochybnosti, které panovaly v souvislosti s první verzí velkého třesku, přetrvávají. Dosud nikdo nepředstoupil s jasným propočtem, co přinese jedna jediná koruna utracená v rámci tohoto projektu. Dosavadní podpůrné programy nebyly dostatečně analyzovány a veřejnost rozhodně nezná přínos ani podpory rozvoje průmyslových zón, natož podpory drobného a středního podnikání. Přitom by to nebylo zdaleka od věci. Obecně oceňované průmyslové zóny a pobídky pro zahraniční investory nejsou vždy až tak bílé a jásavé. Bylo by dobré vědět, jakou přidanou hodnotu tito investoři u nás vytvářejí. Jsou opravdu daňové prázdniny vždy přínosem? Nejsou pod touto zástěrkou dotovány firmy, které pouze využijí levnou pracovní sílu, zkonzumují daňovou úlevu a pak se odsunou dál na východ? Podobnou zkušenost získává v této době například Maďarsko."
16.7.01 EURO Pavel Páral
Ekonomika a hospodářství.
"Podle vás česká ekonomika koncem 90. let už nemohla víc padat?
Tak já si myslím, že padala už dost, i když ten absolutní propad se nezdá být tak velký. Ona padala relativně. Jako ekonoma mě především zaráželo, jak padala relativně vůči některým sousedním zemím. Česká republika se tradičně, myslím, ne příliš jako srovnávala se zeměmi, jako je Polsko, ani Maďarsko a spíš jsme se dívali na západ, ale fakt je, že když se podíváme na tu dynamiku posledních pěti let až deseti let, česká ekonomika systematicky sklouzávala, zatímco Polsko, zejména tedy Maďarsko v posledních letech ji dohánělo.
Jsem si vědom problematičnosti své následující otázky, pokud si neujasníme pojem zdravá ekonomika, ale nazval by jste ekonomiku července 2000 v České republice termínem zdravá ekonomika?
No tak zdravá ještě určitě není, ale ozdravuje se. Já myslím, že zdravá bude v ten moment, kdy dojde k úplné privatizaci hospodářství, alespoň se kterou se hodlají privatizovat.
"
9.7.01 BBC interview rozhovor redaktora BBC Václava Moravce s Janem Vaňousem, ekonomem v USA
Pravicový extremismus.
"Podle informací aktivistů manipulujících demonstrace neonacistů tvoří učňové a žáci hotelových či průmyslových škol až čtyřicet procent jejich účastníků (zbytek jsou obvykle starší lidé). Většina mladých lidí ale po čase z hnutí odchází a začne žít konformně. "
9.-14.7.01 Respekt
Profil demokratického politika.
"Politik demokratické země se přece k moci dostanete jedině tak, že seznámí lidi se svým programem, a když mu ho schválil ve volbách, spravuje podle něj veřejné záležitosti. Kde by tady mohl nastat konflikt se sebeúctou.
   V Česku ale tenhle normální způsob demokracie fungoval po svržení bolševika zatím jen krátkých sedem let. V roce 1989 jej nahradila "opoziční smlouva" popírající všechny volební programy a sliby. "
9.-14.7.01 Respekt Jindřich Šídlo
Dluhy bankovního socialismu.
"Prodejem Komerční banky snad už definitivně skončil "bankovní socialismus", v němž peněžní ústavy na politickou objednávku úvěrovaly spřízněné podniky.
   Dluhy za bankovní socialismu budeme ještě dlouho platit v podobě ztrát Konsolidační banky , která nejhorší úvěry odkoupila. Tady nezbývá než opakovat : máme platit , musíme vidět snahu o potrestání viníků."
9.-14.7.01 Respekt Tomáš Němeček
Aktivita mafie.
" Organizovaný zločin v zemi nejen zakořenil, ale prorostl do legálního podnikání. Informace z "terénu", které mají detektivové ze speciálních složek, nyní oficiálně potvrdilo ve své zprávě i ministerstvo vnitra. "Část struktur organizovaného zločinu se zcela vymaňuje ze svého kriminálního prostředí a etabluje se v legálním podnikání. Svědčí o tom indicie jako napojování na legální obchodní struktury, mezinárodní svazky a zaměstnávání speciálních (finančních) poradců," stojí v dokumentu.
   Ruským gangům policisté kromě vydírání a dalších násilných deliktů připisují i finanční kriminalitu. Vyšší články mafie do země často přicházejí s kapitálem, který získaly v jiném státě zločinností. Peníze pak v republice využívají při zakládání legálních firem nebo investují do nemovitostí. "Přesně v tuto chvíli jsme proti nim už bezmocní," řekl jeden z detektivů. Ministerstvo vnitra navíc varuje, že hlavním rysem ruských mafií je snaha získat vliv. "Snaží se proniknout do ekonomické sféry, získat vliv ve strategických hospodářských odvětvích, snaží se o korupci státní správy a o ovlivňování jejího rozhodování
."
12.7.01 MF DNES Sabina Slonková
Globální oteplování.
"Proces globálního oteplování postupuje daleko rychleji, než se původně předpokládalo, říká zpráva Organizace spojených národů, ze které citoval britský deník Independent. Vědci tvrdí, že na základě nejnovějších měření zjistili, že při psaní poslední zprávy před šesti lety celý problém značně podcenili. Podle současných odhadů se teplota na celém světě zvýší průměrně o 5,8 stupňů do konce tohoto století. To je téměř dvojnásobek původně předpokládaného nárůstu teploty.
   Bude to mít za následek obrovská sucha a neúrodu, šíření chorob, ničivé bouřky a záplavy. Nejvíc postiženy budou rozvojové státy. Zpráva dále uvádí, že území severní hemisféry pokryté sněhem a ledem se za posledních čtyřicet let zmenilo o deset procent. V důsledku těchto změn budou ohroženy mnohé živočišné druhy a rostliny. "
12.7.01 Lidovky
Názor na soudce Ústavního soudu.
"Jen na okraj podotýkám, že soudci Ústavního soudu jsou vyzrálé osobnosti schopné vytvořit a udržet si vlastní názor, za což mnozí zaplatili strádáním v komunistických kriminálech (soudcové Kessler a Procházka), některým bylo "doporučeno" StB za působení v Chartě 77 vystěhovat se (soudce Klokočka), další nemohli vykonávat svou profesi (soudce Čermák). Je proto k smíchu (spíše však k pláči) představa, že tito soudci budou ve svém rozhodování podléhat jakýmkoliv vnějším tlakům a že nebudou rozhodovat nezávisle a podle svého nejlepšího vědomí. "
11.7.01 MF DNES Brigita Chrastilová
ředitelka odboru legislativy KPR
Polské účtování s válečnou historií.
"Polský prezident Alexander Kwasniewski se ve městě Jedwabne na východě země omluvil za masakr Židů polskými civilisty před šedesáti lety. Jde o vskutku historickou omluvu, neboť ještě před rokem většina Poláků vehementně odmítala připustit, že by pogrom mohli mít na svědomí lidé polské národnosti.
   Na den přesně před šedesáti lety zažila tato vesnička masakr tak hrůzný, že dosud působí bolest a utrpení. Vyšlo najevo, že Židé z Jedwabne byli nejprve shromážděni před kostelem, systematicky umláceni obušky k smrti. 
   Jejich vrahy však podle nejnovějších nálezů nebyli nacisté, ale jejich polští sousedé.
... "
10.7.01 BBC Václav Sochor
Polemika s názorem na vydání Miloševiče soudu v Haagu (2). nazor.jpg (809 bytes)
"V Haagu ho (Miloševiče) chtějí soudit za zločiny proti lidskosti v Kosovu, kde je podle obžaloby odpovědný za vyhnání 740 tisíc Albánců a za zabití 340 osob. Vše však nasvědčuje tomu, že jeho vina za tyto zločiny proti lidskosti je politická a nepřímá." To je (až k neuvěření) klíčová věta v Uhlově článku Miloševič má právo na řádný proces (Právo, 30. června). Stačí přece za Miloševičovo jméno dosadit jiné - Adolf Hitler -, aby byla zřejmá nehoráznost argumentu našeho předního a důsledného bojovníka za elementární lidská práva. Navíc však Petr Uhl zapomněl ke svému výčtu zločinů, z nichž se srbský diktátor má zodpovídat před soudem Organizace Spojených národů, slovíčko "zatím". Těch zločinů bude totiž nepoměrně víc, až příslušné komise OSN odhadnou a pokusí se spočítat oběti hrůzné etnické čistky ve stále nově odkrývaných hromadných hrobech v Kosovu. Miloševičova vina i za tyto vraždy, opakuje Uhl, "zjevně nemá trestněprávní povahu". A navíc tvrdí, že "skutečné vyhánění a etnické čistky nastaly až po zahájení 'humanitárního bombardování' v březnu 1999". To je historická nepravda. .... "
9.7.01 MF DNES Pavel Tigrid
Poslanecké vyšetřování pádu IPB. doplneno.gif (900 bytes)
"Televize NOVA přinesla o závěrech poslanecké komise pro IPB zpravodajský šot, sestavený přesně v duchu politických prohlášení ODS a bez jakéhokoli náznaku kritického pohledu.
   Nelze se tomu příliš divit. O přátelských vztazích Klausovy strany s lidmi kolem impéria Vladimíra Železného si cvrlikají vrabci na střechách. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že právě přes bývalý management IPB se zajišťovaly finance pro rozjezd "nové NOVY", když Železný opustil americké partnery.
"
7.7.01 BBC Ondřej Štindl
Vyjádření Václava Havla k takzvanému "Hradu". nazor.jpg (809 bytes)
"Česká národní banka. Impuls 99. Pehe. Československá obchodní banka. Lípa. Nová strana. Neziskový sektor. Pehe. Děkujeme, odejděte! Duha. Dřevíčská výzva. Literární noviny. Samospráva. Pehe. Ústavní soud. Čtyřkoalice. Fórum 2000. Svobodná Evropa. Česká televize - věc veřejná. Občanská společnost. Pehe. Atd. atd. atd. Pehe. Kam oko pohlédne, tam spatří některý z těchto velmi málo navzájem souvisejících subjektů, které všechny mají ale jeden společný znak: jsou obviňovány z toho, že patří (ne-li fyzicky, pak aspoň ideově) k "Hradu", "hradní klice", "hradní partě", "hradní orientaci", ba snad - možná - přímo k hradnímu spiknutí. Nevím, co si mám o tom myslet. Tím "Hradem" jsem myšlen já? ...
  ... pakliže je za "hradní" považováno vše, co se hlásí k ideji otevřené společnosti, co je ochotno naslouchat jiným, co věří v právo světa na pestrobarevnost a pluralitu, co si pyšně nemyslí, že poznalo všechny zákony světa a dějin, a co věří, že jsou důležitější pravidla hry než pouhý "zákon čachru", pak se k "Hradu" hrdě hlásím a byl bych rád, kdybych byl za příznivce Hradu považován i v době, kdy už nebudu mít na Hradě kancelář. "
7.7.01 MF DNES Václav Havel
Polemika s názorem na vydání Miloševiče soudu v Haagu (1). nazor.jpg (809 bytes)
"Skutečně těžko lze rozumět závěrečnému expozé pana Doležala o ohrožování míru a stability v oblasti. Autor nám bohužel nestihl vysvětlit, jak konkrétně ohrozilo Miloševičovo vydání stabilitu na Balkáně. Rozpadla se federální vláda, ale tamní nepřirozená koalice by těžko vydržela o mnoho déle. A o rozporech Djindjiče s Koštunicou si už cvrlikali vrabci na střeše. Naopak z pohledu celého regionu je to nejmohutnější příspěvek k stabilitě od konce války v Bosně. Teď už se nikdo v Chorvatsku či Bosně nemůže vymlouvat s odkazem na to, že hlavní viník je na svobodě. O obrovském celospolečenském dopadu zatčení a souzení Slobodana Miloševiče mezi obyčejnými lidmi ve všech zemích bývalé Jugoslávie ani nemluvě. "
7.01 MF DNES Matyáš Zrno,
agentura ETNA
Plnění volebních slibů. nazor.jpg (809 bytes)
"Neúspěch návrhů, které by prospěly všem občanům, není náhodný. Pokud totiž jedna strana prosazuje část svého programu, může se spolehnout, že ji ostatní nepodpoří. Mohou se tak shodnout jen na něčem jiném: na zákonech, které stranám upevňují moc, na evropských záležitostech a na tom, co po nich požadují ekonomické lobby. V současné sněmovně tak platí paradoxní pravidlo, že rozumnou šanci na úspěch mají jen ty zákony, které občané neschválili ve volbách.
Má to svou logiku. Ve volbách přece nelze slibovat, že se neuváženými dotacemi prohloubí schodek státního rozpočtu, případně zdraží elektřina, telefony a zemědělské výrobky. Podpořit úzké skupiny manažerů nejsilnějších podniků ale může přinést nepřehlédnutelné výhody, třeba místa v dozorčích radách či zakázky pro firmy rodinných příslušníků, nemá smysl ale takové záměry zveřejňovat ve volební kampani.  ...

  Horší ale je, že současný způsob politiky likviduje každý program, který by sloužil veřejnému prospěchu a spolu s ním i lidi, kteří mají dost odvahy, rozhledu a odpovědnosti, aby ho chtěli prosazovat. Sněmovna se pomalu mění na sbor průměrných, kteří chtějí udržet moc, ale obětují jí své sliby i programy. "
7.01 MF DNES
Kolik nás bude stát členství v NATO.
"Česko dostane v příštích letech z rozpočtu NATO několikrát víc peněz, než kolik do něj přispěje. Stamilionové investice Severoatlantické aliance do základen české armády již letos odstartují významné ekonomické oživení některých českých regionů. Kulminovat by měly v následujících dvou letech, kdy z pokladny NATO poputuje do Česka každoročně miliarda a tři sta milionů korun. Letošní příspěvek Prahy do aliančního rozpočtu činí 395 milionů.
   Do roku 2006 hodlá Brusel v tuzemsku investovat pět miliard korun. Na společné obranné projekty přispěje Praha ve stejném období dalšími dvěma miliardami. "Některá pravidla aliance jsou podobná zásadám Evropské unie. V prvních letech našeho členství v NATO tedy budeme z pokladny Bruselu dostávat mnohonásobně více peněz, než jsou naše roční poplatky alianci," potvrdil šéf finanční sekce ministerstva obrany Jan Dzvoník. "
2.7.01 MF DNES
Názor na členy vlády ČSSD.
"Spojíme–li Grégra se Šloufem a přidáme–li k tomu jejich vulgárního patrona Miloše Zemana, vyjde nám celkem přesný obrázek vlivné skupiny v čele ČSSD či její vlády. Pokud by si tato parta i do budoucna udržovala svůj vliv, nejenže by snižovala koaliční potenciál sociálních demokratů, ale také by se držela na hony daleko od vizí moderní levice. Socialistická růže dnes v Česku působí uvadle.
   Moderní socialisté rovněž vědí, že je třeba mít dobré vztahy s byznysem. Britský labouristický premiér Tony Blair si získal značné sympatie podnikatelské sféry. Jeho partnerství s firmami má ovšem jiný charakter. Blair se snaží chápat potřeby podnikatelů, podpořit je tam, kde je to v zájmu celé země (třeba v oblasti moderních technologií), a nepřekročit rozumné meze regulace či daňové zátěže. Ta by neměla přespříliš omezovat firmy, stát však nehodlá rezignovat na své sociální funkce.
   Realističtí socialisté by rovněž měli vědět, že je třeba umět hospodařit. Jestliže Miroslav Grégr neustále zlehčuje riziko rostoucího státního dluhu, škodí tím pověsti sociální demokracie.
   Mnozí lidé v ČSSD mají bezpochyby blízko k moderní evropské levici. Ti však v dnešní vládě většinou nesedí.
2.7.01 EURO Jan Žižka
O důchodové reformě. nazor.jpg (809 bytes)
"Nejméně třikrát za století dochází v našich zemích k úpadku měny. Tedy k znehodnocení úspor. V minulém století se to stalo v letech 1918, 1939-1945, 1953 a na počátku let devadesátých. To jsou léta měnových reforem nebo inflačních skoků, kde vždy došlo k nejméně pětinovému znehodnocení úspor. V devatenáctém století to nebylo o nic lepší. Pokud bychom tedy dnešní penze odvozovali z vkladů současných sedmdesátníků do pomyslných fondů, museli by penzisté chodit žebrotou. Občan poučený dějinami by proto neměl čekat na důchodovou reformu, ale neměl by ani čekat mnoho od penzijních fondů. Měl by se o blahobytné stáří postarat sám. Zopakujme si, jak se to dělávalo v minulosti. Místo tří chatrných "pilířů důchodového zabezpečení" podle současných teoretiků (státní penze, penzijní fondy, životní pojištění) se lidé spoléhali na tři skutečné jistoty: hospodářství, dům, děti.
   Státní důchod bude vždy jen nejskromnějším z abezpečením v blízkosti hranice chudoby. Jeho význam by měl být především v jistotě. Blahobyt ve stáří si občan musí zařídit jinak, investicí do bydlení a do dětí. Od státu by měl chtít snížení daní.
30.6..01 MF DNES Jaroslav Jirát,
ekonom
Soudní vláčení známého antikomunisty Hučína.  nazor.jpg (809 bytes)  slunicko2.GIF (137 bytes)
"Časy se mění. Je demokracie. Vladimír Hučín, chudý odsouzený antikomunista, žádající o rehabilitaci, dříve než se jí dočká, je opět ve vězení. Za potlesku movitého Zifčáka-Růžičky, který, jak cvrlikají vrabci na střeše a ukazuje výpis z obchodního rejstříku, ovládá víc než jen nějaké noviny na Prostějovsku. Pan Hučín, když na něj útočí v extremistickém bolševickém tisku ovládaném Žifčákem, se musí cítit asi tak, jako by se cítil můj otec, válečný odbojář, kdyby noviny v době jeho rehabilitace vedl na Jihlavsku bývalý gestapák.
   Nevím, co pan Hučín spáchal trestného. A nejsem ani oprávněn to posuzovat. To, že se s ním zachází neskutečně hanebně, to mohu posoudit. Tak jako každý. Třeba i politik, poslanec,
   Je u nás nebezpečné být bývalým antikomunistou? Je nebezpečné bojovat proti agresivním levičákům snícím o návratu bolševických pořádků? Nebo je naopak výhodné být bývalým estébáckým provokatérem? Kdo má v celé kauze pravdu? Jásající bývalý estébák Zifčák, nebo dříve odsouzený antikomunista Hučín? Právo na spravedlnost musí mít v demokracii každý. Na čí straně vlastně budeme stát my? Na straně objektivní spravedlnosti pro každého, nebo necháme nejasné síly hrát s panem Hučínem i s námi podivné bezpečácké hry s podtextem útoku na všechny, kteří se kdy odvážili udělat cokoli proti bolševikům a StB? 
28.6..01 MF DNES Václav Vlk st.
Diskuse Václava Klause a soudců Ústavního soudu.
"Dosud Václav Klaus napadal Ústavní soud pouze obecně, jako jakési "podhradí" ve službách prezidenta republiky.
   Podotýkám, že v dalších třech závažných rozhodnutích Ústavního soudu (volební zákon, financování politických stran, zákon o ČNB), jimž se rovněž nedostalo požehnání Václava Klause, byli zpravodajové jiní. Do obrazu Klausovy osobnosti celkem přiměřeně zapadá sebestředná představa, že měřítkem objektivity a věcné správnosti jakéhokoli rozhodnutí kohokoli je měrná jednotka jednoho "klause". Na tom se nepodařilo nic změnit ani jeho stranickým kolegům, ani předsedovi Ústavního soudu, který se již dříve proti invektivám ohradil. Jistě by bylo vhodnější, kdyby se Václav Klaus přiměl ke sdělení, v čem že Ústavní soud věcně pochybil a v čem je odůvodnění jeho rozhodnutí vadné, a to ještě dříve, než napadne konkrétní osoby. K tomu by nepochybně potřeboval se s odůvodněním rozhodnutí Ústavního soudu nejprve seznámit. S tím však v daném případě neztrácel čas.
28.6.01 MF DNES Vladimír Klokočka,
zpravodaj a soudce Ústavního soudu
Slovinské štěstí.
"Když před deseti lety Slovinsko vyhlásilo nezávislost na Socialistické federativní republice Jugoslávii, řídilo se pragmatickou úvahou, že jako samostatný stát dokáže více než ve federaci.  ...
   Válka, kterou Slovinci svedli proti jugoslávské armádě, trvala jen deset dní. Ku prospěchu Slovinska to byl jen slabý předobraz toho, co se později odehrálo v jiných republikách Jugoslávie, na rozdíl od Slovinska národnostně rozdělených.
27.6.01 Hospodářské noviny Michal Olbrich
Strategie amerického ministerstva obrany pro 21. století.
"Americké ministerstvo obrany včera oznámilo, že peníze určené na vývoj nových zbraňových systémů jdou především do vysokoenergetických laserů, mikrovlnných systémů a dalších vynálezů, které by měly rychle vyhrávat války 21. století.   ...
    Těmito asymetrickými hrozbami se míní balistické střely, vybavené jadernými, chemickými nebo biologickými hlavicemi, "počítačové útoky", které by mohly například vyřadit z provozu americké družice, a v neposlední řadě terorismus.  ...
   Celkově dnes ministerstvo obrany zaměstnává 28 500 vědců a techniků v 84 vědeckých střediscích, což je zhruba o 42 procent nižší počet než na konci roku 1990.
27.6.01 Hospodářské noviny hof, Reuters
Jak ovlivnila římská civilizace naše území ? Římané v Olomouci.
"Na západním okraji Olomouce archeologové vykopali část římského vojenského tábora patrně z doby markomanských válek vedených v letech 166-180. Potvrdili tak zprávy antických autorů, že válečníci císaře Marka Aurelia pronikli hluboko do barbarského území a patrně na zdejším území Markomanů a Kvádů chtěli vybudovat novou římskou kolonii. ...
     Historikové se totiž zatím domnívali, že Římané se od Dunaje dál na sever příliš nevydávali. Tuto domněnku potvrzovali také archeologové, neboť podobné tábory zatím odkryli například v Dolním Rakousku, na jihozápadním Slovensku a na jižní Moravě. Nejseverněji položený tábor nalezli až nedávno v Modřicích u Brna. Tábor v Olomouci nyní dokazuje, že se Římané podél řeky Moravy vydávali přinejmenším ještě o 70 kilometrů dál na sever.
23.6.01 MF DNES Helena Vaculová
O pádu říše římské. Existuje nějaká paralela s dnešní Evropou ?
"K civilizaci patří koncentrace všeho života do obrovských velkoměst. Celé antické Středomoří se smršťuje do několika aglomerací, několika tavících kotlů ras, národů, tříd, filozofií a kultů - do Říma, Alexandrie, Antiochie a později i Konstantinopole. K civilizaci patří i budování "čínských zdí" na ochranu před barbarskými nájezdníky, i ztráta celkové vize světa, i ztráta důvěry v lidskou přirozenost. Při bližším pohledu do pozdní antiky ovšem zjistíme, že paralelu je třeba zpřesnit: Ne úplný konec antiky, ne páté století, v němž se římská říše definitivně rozpadá. Neboť rozpadá-li se říše světská, mohutní naopak říše myšlenková.  ...
   ...  úbytek obyvatelstva vinou nejen válek a morů, ale i fatálního poklesu porodnosti, ať už
jej více působila sociální nejistota nebo na hlubší rovině ztráta toho, co bychom snad nazvali - vůlí k životu...
23.6.01 MF DNES Martin C. Putna
Negativní hodnoceni Václava Klause.
"Je politikem, kterého Západ stále více vnímá jako českou obdobu Vladimíra Mečiara. Tedy jako politika, který činí nepochopitelná zahraničně-politická prohlášení, a jako zpátečnického populistu brnkajícího na struny nacionalismu, který je ve svém zájmu ochoten měnit volební pravidla nebo přepisovat ústavu. Ačkoliv předseda ODS produkuje jednu knihu za druhou, už celá léta nepřišel se žádnou skutečně novou myšlenkou. Stále dokola opakuje své "větičky" a soupeře chytá za "slovíčka ". Jeho nejvýraznější kvalitou už dávno není idejemi podepřený reformní étos, ale to, že je zdaleka nejschopnějším českým technologem moci. "   celý článek
19.6.01 MF DNES Jiří Pehe
Loupení během transformace.
"Existují čtyři kategorie lidí, kteří byli až do roku 1997 slaveni jako vítězové ekonomické transformace. Prvními byli svého času úspěšní "kapitáni průmyslu" -- bývalí komunisté v čele s prezidentem impéria Chemapol Václavem Junkem a Lubomírem Soudkem, generálním ředitelem holdingu společností okolo Škody Plzeň. Vedle nich se prosadili "lidé s pochybnou minulostí", například František Chobot, který si v osmdesátých letech v Německu odseděl dva roky za pašování drog a během české transformace se proslavil jako šéf makléřské firmy Iceberg, nebo bývalý plukovník StB Jiří Čadek, který patřil do úzkého vedení zkrachovalé banky Bohemia. Třetí skupinu tvoří "slibní podnikatelé". Jejich firmy sice šly od počátku strmě dolů, přesto dokázali od státních bank získat dostatek úvěrů. Takový byl majitel Poldi Kladno Vladimír Stehlík i vlastník zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky Antonín Moravec. Konečně poslední kategorii "štik v rybníce", které využily všech nedokonalostí finančního trhu k jeho ovládnutí, ztělesňují zakladatelé obchodní skupiny Motoinvest.
   Studie Světové banky shrnuje, že "nevymahatelné úvěry dosáhly astronomické výše pěti set miliard korun". Zároveň připouští, že "nevymahatelnými se může stát i další část úvěrů v ohromující výši čtyř set miliard korun". Výše jmenovaní podnikatelé se prokazatelně podíleli na ztrátě minimálně pětatřiceti miliard korun -- je typické, že žádný z nich nebyl odsouzen a s výjimkou Soudka nepřišli ani o část svého osobního majetku."
11.-17.6.01 Respekt Jaroslav Spurný
Ministr Gross, agenti a levicová vláda.
"Proč ale lustrační omyl vzrušuje právě současného ministra vnitra, který do vrcholných funkcí ve svém úřadu dosadil reprezentanty totalitního režimu (za všechny jmenujme třeba absolventy VŠ SNB a předlistopadové bachaře Jakubíka a Ibla, z nichž jeden je dnes náměstkem policejního prezidenta a druhý ve stejné funkci pod samotným ministrem). Parlament právě začal projednávat nový zákon o státní službě, jehož jsou lustrace součástí: "definitivu" by totiž podle něj nedostal žádný estébák, spolupracovník StB, milicionář nebo nomenklaturní kádr. Sociální demokraté jsou proti. Neměl náhlý objev nepravých osvědčení lustrace zpochybnit a dostat je mimo hru? Ministr Gross na tuto otázku neodpověděl."
11.-17.6.01 Respekt Jaroslav Spurný
Opoziční smlouva před volbami skončí. Bude to jen na krátkou dobu?
"Není pochyb, že stratégové ODS už připravují plány, jak se zátěže opoziční smlouvy zbavit. Předem je ale možné říci, že to nebude přehnaně brzy. Způsobem soužití obou stran se za léta staly především výměnné obchody. Především šlo o obchod základní - Zeman měl jednobarevnou vládu, Klaus křesla v parlamentu. Během doby strany propojily i své přirozené mocenské zájmy, třeba při kontrole privatizace, v úspěšné snaze zachovat mediální, telekomunikační a energetický monopol, o udržení míst v důležitých firmách nemluvě. Jak vypovědět smlouvu a neztratit v zemi vliv, to je to, oč Klausově straně běží."
11.-17.6.01 Respekt

Svobodná Evropa
Radko Kubicko
O tom kolik nás bude stát krach IPB.
"Důvěryhodné zdroje z obou stran potvrdily, že státní pomoc při záchraně zkrachovalé IPB přijde podle analýz daňové poplatníky zhruba na 95 miliard korun."
13.6.01 MF DNES Martin Jašminský
O lustračním zákonu a obraně před bolševikem.
"Soudím, že lustrační zákon je nezbytný v zemi, v níž komunistický režim byl vyhlášen za zločinný, a tím to také skončilo. Že požadavky na jistý stupeň občanské a politické bezúhonnosti lidí, kteří chtějí vstoupit do vyšších a nejvyšších státních funkcí, jsou tím minimem, na němž je třeba trvat. Lze je dokonce pokládat, jak tomu je v řadě jiných zemí bývalého sovětského - rozuměj: kágébáckého - impéria, za část politické kultury. Nedejme se proto příliš zmást nafouklou aférou s podloudnými lustračními osvědčeními z počátku devadesátých let. Nejde o ně, jde o lustrační zákon, a ten potřebujeme jak pes drbání." nazor.jpg (809 bytes)
13.6.01 MF DNES Pavel Tigrid
O korupci úředníků a obcházení výběrových řízení.
"Podle neoficiálních odhadů se provize firem pro odpovědné úředníky, kteří rozhodují o zakázkách, pohybují v řádu až deseti procent z celkové sumy. Jenže odhalit tuto korupci je téměř nemožné. Michal Burian, ředitel nadace Transparency International, která se zabývá srovnáváním korupčního prostředí v Česku a v cizině, říká: "Korupce při výběrových řízeních je ještě hůře zmapovatelná než korupce na úřadech.
   Prezident NKÚ Lubomír Voleník k tomu říká: "Výběrová řízení jsou především dost významným antikorupčním prvkem. Taky jde o to, aby stát utrácel peníze efektivně, to znamená tomu, kdo dokáže zakázku udělat kvalitně a přitom za rozumnou cenu." Někteří ministři však mají o výběrových řízeních jiné mínění.
"
11.6.01 MF DNES Jiří Kubík
O neúspěchu "české cesty a jiných ekonomických otázkách.
"Česká cesta pro přechod k tržní ekonomice byla horší než v Polsku, Maďarsku či Slovinsku. "Odmítnutí zahraničního kapitálu při privatizaci a špatné zákony, to jsou hlavní důvody, proč byly jiné země úspěšnější. Výkon vaší ekonomiky je dnes téměř stejný jako na začátku transformace," říká profesor Joseph E. Stiglitz, významný americký ekonom, bývalý viceprezident Světové banky a poradce prezidenta Billa Clintona. ...
   Za prvé, politici pomohli vytvořit takovou atmosféru, protože sami argumentovali tím, že by se podniky neměly cizincům prodávat. V Maďarsku politici řekli - jsme velcí jako Belgie, tam patří mnoho firem cizincům a nic nenasvědčuje tomu, že by Belgie nebyla suverénní zemí. Naopak, máte mnohem více suverenity, když máte silnou ekonomiku. Politická rétorika podpořila nacionalistické obavy. Místo toho měli politici přijít a říci: Chápeme váš strach, ale co máme na výběr? Nikdo tady doma nemá peníze. Takže nikdo nemůže podniky koupit. Koupit je mohou leda ti, kdo dostanou půjčky. Ale banky jsou státní a neumějí rozhodnout, komu půjčit peníze. Takže stát bude půjčovat spřáteleným lidem a to vede ke korupci. V Polsku, Maďarsku či ve Slovinsku postupovali jinak a jejich pokrok je větší.   ...
   Nemá smysl, abyste se v globálním světě chtěli prosadit levnou pracovní silou a konkurovat třeba Číně. V Evropě máte ojedinělou možnost konkurovat schopnou pracovní silou.  ...
    Co hlavně by měla udělat Česká republika v současné době?
Jednak je potřeba důsledně pokračovat v budování právního systému. Vytvářet prostředí pro efektivní fungování podniků a pro správu podniků ze strany akcionářů, reformovat soudní systém, vymýtit korupci. To jsou základní prvky fungující tržní ekonomiky. Druhá věc je pokračovat v zapojování se do Evropy. To je váš přirozený trh, zdroj investic a technologií, bez nichž nemůžete nastartovat vysoký růst. Argument, že Evropská unie rovná se byrokracie, už přestává platit. Evropa se rychle mění. Třeba v soutěžní politice a v antimonopolních řízeních je Evropská unie nyní efektivnější než Spojené státy."
11.6.01 MF DNES Jiří Nádoba ,
Lenka Zlámalová
Monopol v energetice zdaleka neskončil.
" Nejvíc se tato situace líbí samozřejmě ČEZ a ani nezávislí výrobci si na omezení dovozů nemusejí příliš stěžovat. Bez regulací by totiž mohla cena za tzv. silovou elektřinu (tj. cena bez poplatků) klesnout oproti dnešku o 30 procent. Energetické firmy by čekalo výrazné zeštíhlení, které se jim dosud vyhýbalo. ČEZ v první řadě. Omezením dovozu stát ročně připravuje všechny spotřebitele zhruba o 13,5 miliardy (za předpokladu, že by uvolněním dovozů klesly ceny o třetinu, tj. na 700 korun za MWh). A jelikož nezávislí výrobci mají o něco nižší ceny než ČEZ, tato "dotace" jde z 80 procent do pokladny elektrárenskému kolosu. Bez ní by se ČEZ dostal do ztráty, což by státu zkomplikovalo jeho privatizaci. Na účtech za elektřinu by ovšem mělo být napsáno: z každé kilowatthodiny dotujete 24 haléři "celospolečenskou funkci" ČEZ. "
4.-10.6.01 Respekt Miroslav Zajíček
Školství.
" Přihlášku na státní vysokou školu anebo na vyšší odbornou školu si podalo 110 500 lidí, přijato jich ale bylo jen 54 a půl tisíce.   
     Podle tři roky starých údajů Statistického úřadu Evropské unie bylo v České republice v populaci osmnácti- až čtyřiadvacetiletých pouze 14 % studentů vysokých škol. Průměr Evropské unie je přitom 23 % vysokoškoláků mezi mladými, průměr kandidátských zemí EU 18 %. Hůře než Česká republika na tom bylo jen Rumunsko s jedenácti procenty. Zájem českých občanů o vzdělání za uplynulých deset let se přitom rapidně zvýšil. Ještě v roce 1989 se hlásilo na vysokou či vyšší odbornou školu jednapadesát tisíc, od té doby se ale zájem víc než zdvojnásobil.
"
4.-10.6.01 Respekt Linda Kholová
Dotace za sucho.
"Minulý týden měli zemědělci důvod k oslavám: na jejich účty dorazilo 5 miliard korun. Loni v létě ministr Jan Fencl hrozil, že jarní sucho způsobilo zemědělcům škody za více než 10 miliard korun. Poslanec za Jihomoravský kraj Jan Grůza (KDU-ČSL) pak ve sněmovně prosadil žádost vládě o vydání dluhopisů ve výši zmíněných pěti miliard korun. "Kritické sucho může být poslední a definitivní ranou našemu zemědělství," apeloval ve sněmovně Grůza. Jeho slova se ani v nejmenším nepotvrdila a díky růstu cen zemědělci za rostlinnou produkci utržili dokonce o třetinu miliardy víc než rok předtím. Přesto vláda svou pomoc odeslala. "
4.-10.6.01 Respekt Hana Čápová
O zločincích z doby komunismu.
" Lhostejnost českých úřadů ke svědkům v případu Malloth je jedním z dalších důkazů typického postoje k minulosti, o které sice víme své, ale v níž - pro jistotu - raději příliš nepátráme. Českému parlamentu nechyběla odvaha prohlásit komunistický režim za protiprávní a zločinný, jednotliví zločinci z masa a kostí, kteří si s tyranem Mallothem v lecčems nezadají, však dál bez problémů unikají spravedlnosti. ...
   Vývoj poválečného Německa je tak pro Českou republiku poučný. Stejné problémy s dokazováním zločinů minulosti, tentokrát těch komunistických, mají i naši vyšetřovatelé. Chybějí svědkové, důkazy, konkrétní stopy. Bohužel velmi často chybí i vůle soudit. Dokazuje to například případ bývalého bachaře Miroslava Grebeníčka, otce současného předsedy KSČM, který už několik let uniká spravedlnosti pro údajnou zdravotní nezpůsobilost. Můžeme si dovolit takový luxus, opakovat chyby postnacistického Německa a vybírat si čas na postupné dospívání? Nemůžeme. Porevoluční puberta byla až příliš dlouhá a je načase rázně vkročit do fáze nesmlouvavé dospělosti, která nebude před zločiny komunismu zavírat oči a která si nevystačí s pouhým slovním soudem v podobě patetické rétoriky v jednom zákoně. "
4.-10.6.01 Respekt Petr Fischer
Názor na Cyrila Svobodu.
"Uhlazený pražský intelektuál se tak stal prvním významným hlasatelem křesťanského konzervatismu -- a to ve formě, která bere dech. Považovat "registrované partnerství" homosexuálů za "útok proti lidské důstojnosti" je formulace, která musí představitele této menšiny varovat. Možná i všechny další, kteří věřili, že vítězství čtyřkoalice omezí represivní moc státu a otevře prostor k prosazení zájmů všech občanů. Svobodův výpad také musel překvapit liberální spojence z US. Jak mohou jít do voleb s člověkem, který by chtěl svobody občanů naopak omezit? "
4.-10.6.01 Respekt PetrHolub ,
Jindřich Šídlo
O rasové segregaci a vztahu k romské menšině.
"Romovi, který se veřejně hlásí ke svému romství, je totiž odepřena šance být mimo jiné taky normálním člověkem mezi normálními lidmi. Obdobou téhož je i absence Romů v televizních reklamách na cokoliv, protože to cokoliv není specificky romské. V radě bych pochopitelně zastupovala práva Romů, protože jsem Romka.
   Ale kromě toho jsem taky historička a muzeoložka, byla jsem redaktorka-dramaturgyně a moderátorka, zůstávám milovnicí poezie a výtvarného umění, manželkou, matkou a hlavně člověkem… Ale to už patrně nikoho nezajímá.
"
5.6.01 MF DNES Jana Horvátová
O novém způsobu voleb Rady České televize.
"Norma zapovídá politickým stranám navrhovat kandidáty do rady a postupuje toto právo spolkům a občanským sdružením. Zato dává výhradně členům sněmovny právo mezi kandidáty vybírat a nakonec je zvolit. Norma zapovídá politickým stranám navrhovat kandidáty do rady a postupuje toto právo spolkům a občanským sdružením. Zato dává výhradně členům sněmovny právo mezi kandidáty vybírat a nakonec je zvolit."
28.5-3.6.01 Respekt Jiří Leschtina
O zabavení majetku občanům, kteří za totality emigrovali.
"Legenda českého hudebního nebe, zpěvák a herec Waldemar Matuška (68), se zlobí. Když před patnácti lety dal se svou ženou Olgou sbohem bolševické diktatuře a emigroval do USA, obsadil jeho byt na Václavském náměstí jeden kolega. "I když mě bolševik odsoudil k trestu propadnutí majetku, o užívací právo na byt jsme nepřišli. A teď už ho přesto přes deset let okupuje nějaký Janeček, " popisuje své rozčarování z návratu do vlasti Waldemar Matuška. Tím "nějakým Janečkem" je bývalý král normalizační pop scény, dnes úspěšný manažer zdejšího showbyznysu František Janeček (56). "
28.5-3.6.01 Respekt Linda Kholová
Názor na tzv. hradní politiku a prezidenta.
"Tak jednoduše to nechodí. Prezident je silná a originální osobnost, žádný kladeč věnců. Nemá "politické programy", ale "své hodnoty". Ty prosazuje. Politickou stranu nemá, stačí mu vliv a síla. Vstupuje do politické scény, kritizuje, filozofuje, kárá. Peskuje a straší. Navrhuje různá řešení."
30.5.01 MF DNES Karel Steigerwald
O poslední změně ve vedení KDU-ČSL.
"Lidé nechtějí politiky, kteří v zájmu vlády popřou programy. Lidé nechtějí politiky, kteří podporují a trpí korupční prostředí. Lidé nechtějí politiky, kteří se přou o moc a výhody a přitom nenabízejí občanům než obecné fráze. Síla, která dokáže lidi přesvědčit (byť třeba s úmyslem zlým a zrádným), že tato přání splní, vyhraje volby. Pokud se neobjeví, ODS a sociální demokraté si opět rozdělí hřiště."
30.5.01 MF DNES Martin Komárek

Pokračování najdete v archivu . Názvy článků jsou chráněny autorským zákonem a proto jsou na stránkách ČP (od května 2001) jiné než v archivu redakcí.

Články Respektu a MF DNES můžete vyhledat podle období a slov v nadpisu v elektronických archivech jejich redakcí.

 

Oblast bezplatné výměnné reklamy.